Republika Tchaj-wan, resp. Republika Formosa (tradiční znaky: 臺灣民主國, zjednodušené znaky: 台湾民主国; pinyin: Táiwān Mínzhǔguó, tchajwansky Tâi-oân Bîn-chú-kok, hakka: Thòi-vân Mìn-chú-koet), byla republika na ostrově Tchaj-wan, v Asii. Po porážce vojsk dynastie Čching v první čínsko-japonské válce byla podepsána mezi oběma stranami Šimonosecká mírová smlouva, kterou byly ostrov Tchaj-wan a Pescadorské ostrovy formálně postoupeny Japonsku. Tchajwanská elita a intelektuálové se snažili zabránit japonské okupaci vytvořením autonomie, ale nikoli trvale odtrhnout ostrov Tchaj-wan od Číny. Republika byla vyhlášena 23. května 1895 ve městě Tchaj-pej a prezidentem se stal tehdejší guvernér Tchang Ťing-sung ( 唐景嵩). Invaze japonských vojsk na Tchaj-wan urychlila pád mezinárodně neuznané republiky. Prezident na počátku června spolu s dalšími členy parlamentu uprchl na obchodní lodi do Sia-menu. Druhým prezidentem se stal generál a válečník Liou Jung-fu (劉永福) a sídlo vlády se přesunulo do města Tchaj-nan. Počátkem října, v roce 1895 dobila japonská vojska jih ostrova. Liou Jung-fu s dalšími důstojníky uprchl na britské lodi. Město Tchaj-nan se vzdalo 21. října 1895 a republika přestala existovat. Republika Formosa posílila tchajwanskou národní identitu a pocit sounáležitosti. Toto dědictví přetrvávalo i v roce 1945, kdy zde skončila japonská nadvláda. V politickém kontextu byla a je symbolem odporu proti útlaku, ale zároveň představuje složitou, multikulturní minulost. Invaze společného nepřítele (Japonců) donutila odlišné skupiny obyvatel, hovořící jazykem Hoklo, Hakka i domorodé obyvatelstvo, spolupracovat proti příchozímu nepříteli.
Historický kontext Koncem 19. století tvořili značnou část obyvatel Tchaj-wanu a sousedících ostrovů potomci přistěhovalců z pevniny (dynastie Čching). Ostrov byl začleněn do administrativního celku s provincií Fu-ťien. Nezájem mandžuského dvora o území mimo kontinent, dovolil guvernérovi Liu Ming-čchuanovi provést na ostrovech společenské a hospodářské reformy. Významný vliv zde měla v této době tchajwanská šlechta a inteligence, odchovaná čínskou vzdělaností.
Japonské císařství usilovalo o rozšíření svého vlivu ve východní Asii. Během první čínsko-japonské války byla poražena armáda dynastie Čching a 17. dubna 1895 se zavázala, na základě Šimonosecké mírové smlouvy, postoupit Japonsku Tchaj-wan a Pescadorské ostrovy. Vývoj republiky Tchajwanská elita a intelektuálové se snažili zabránit japonské okupaci vytvořením autonomie. Dne 16. května 1895 se sešli s tehdejším guvernérem Tchang Ťing-sungem v Tchaj-peji. Guvernér souhlasil poté, co čínské úřady 20. května požadovaly, aby se svojí administrativou opustil ostrov. Dne 23. května byla zveřejněna „Deklarace nezávislosti Republiky Formosa“ (pinyin: Táiwān Mínzhǔguó zìzhǔ xuānyán) a dne 25. května 1895 byla vyhlášena republika Formosa, v čele s prezidentem Tchang Čing-sungem.
Na základě čínské tradice byl vyhlášen začátek nové éry (Jung Čching 永清). Vznik republiky byl motivován snahou, jak dokazoval název nové etapy i oficiální dokumenty, zabránit japonské kolonizaci, ale nikoli trvale odtrhnout ostrov Tchaj-wan od Číny. Prezident v inauguračním projevu zdůraznil svoji odpovědnost mandžuskému dvoru v Pekingu.
Parlament republiky byl vytvořen z místní šlechty. Na nové vlajce byl vyobrazen žlutý tygr na světle modrém pozadí. Republika vydávala papírové peníze a poštovní známky. Ministrem zahraničí v nové vládě byl Čchen Čch'-tung (陳季同), bývalý diplomat, který žil léta ve Francii. Jeho zkušenosti, s fungováním tehdy nové Francouzské republiky, mu umožnily navrhnout řadu symbolů pro republiku Formosa. K dalším členům vlády patřili generál Liou Jung-fu a válečník, básník a učenec Čchiou Feng-ťia (丘逢甲). Ten byl jmenován viceprezidentem a patřil k zastáncům samosprávy a nezávislosti. Velel také místní domobraně, kterou tvořilo na 50 000 bojovníků, kteří vedli boje proti přicházejícím Japoncům. náhled|upright=0.7|vlevo|Japonci vstupují do města Tchaj-pej Boje s Japonci Japonské vojsko se vylodilo 29. května 1895 na severu ostrova Tchaj-wan a pokračovalo na Tchaj-pej. Dne 3. června, japonští vojáci dobyli přístav Ťi-lung. Prezident nezačal ani organizovat obranu a uprchl, spolu s několika dalšími členy parlamentu, na obchodní lodi do Sia-menu.
Zbytky vládních úředníků odešli na jich Tchaj-wanu, kde byl Liou Jung-fu vrchním velitelem ozbrojených sil ve městě Tchaj-nan. Novým prezidentem byl zvolen Liou Jung-fu a hlavním městem Tchaj-nan. Japonci po dobytí Tchaj-peje postupovali. Ve středním Tchaj-wanu, v bitvě u Ba-kua-šanu, koncem srpna roku 1895 je tchajwanská domobrana téměř zastavila. Ale počátkem října byla japonská vojska již na jihu ostrova. Liou Jung-fu s dalšími důstojníky uprchl na britské lodi. Obchodníci ve městě i evropská komunita měli obavy z těžkých bojů, proto se město Tchaj-nan vzdalo 21. října 1895. Zbylí vojáci odešli do hor a taktikou partyzánské války napadali japonské okupanty. Japonci prohlásili Tchaj-wan za zpacifikovaný, ale dalších dvacet let čelili řadě povstání na ostrově.
Odkazy Reference
Související články Tchaj-wan Japonský Tchaj-wan Říše Čching Šimonosecká mírová smlouva
Externí odkazy
Kategorie:Dějiny Tchaj-wanu Kategorie:Říše Čching Kategorie:Zaniklé státy Asie Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1895 Kategorie:Zaniklo 1895