20. červenec je 201. den roku podle gregoriánského kalendáře (202. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 164 dní. Svátek má Eliáš, Ilja, Iljana, Eliana.
Události Česko 1436 – Císař Zikmund Lucemburský schválil české požadavky (uznání kompaktát, návrat Moravy do zemí Koruny české atd.), což mu otevřelo cestu k přijetí za českého krále. 1497 – Vydáno nařízení, podle kterého se poddaní zběhlí po roce 1466 musí vydat jejich dědičnému pánu. Současně se král u svobodných statků zřekl práva odúmrti. 1515 – Český král Vladislav Jagellonský uzavřel ve Vídni s císařem Maxmiliánem Habsburským dynastickou smlouvu o vzájemném nástupnictví a sňatku jejich dětí. 1547 – Zahájeno soudní líčení s účastníky protihabsburského odboje. 1708 – Andreas Eberhardt z Brna dostal oficiální povolení provozovat nosítkovou službu, což byla první veřejná doprava v zemích českých. Nosítka fungovala ze Zelného trhu na náměstí Svobody a jako nosiči mohli být přijímání jenom rodilí Moravané nebo Němci. 1848 – Stav obležení nad Prahou byl zrušen 1874 – Začalo bourání pražských hradeb mezi Poříčskou branou a ulicí Na Florenci. 1885 – V horní části dnešního Václavského náměstí v Praze se začalo s kopáním základů novostavby Národního muzea. Ve veřejném konkurzu na novou muzejní budovu zvítězil projekt architekta Josefa Schulze, který porotce zaujal především myšlenkou ústředního Pantheonu. Stavba trvala šest let a financoval ji český sněm – náklady dosáhly výše dvou milionů zlatých. 1938 – Anglická vláda nabídla prezidentu Benešovi nezávislého zprostředkovatele pro jednání se Sudetoněmeckou stranou, na nabídku prostředníka (Waltera Runcimana) česká vláda přistoupila. 1948 – Družstvo pro nové brněnské divadlo skončilo svou činnost a muselo bez náhrad převést na československý stát veškeré movité i nemovité věci určené k divadelnímu provozu i související se stavbou nového divadla. 1957 – Československé házenkářky se stali v Jugoslávii mistryněmi světa, když ve finále MS porazili Maďarsko 7:1. 1968 – Praha odmítá sovětský návrh na vyjednávání o situaci v Československu v Moskvě 1974 – V Bechyni bylo otevřeno muzeum požární techniky 1992 – V 18.00 hodin abdikoval prezident Václav Havel, prezidentské funkce byly podle ústavy dočasně svěřeny předsedovi vlády Janu Stráskému poté, co Slovensko vyhlásilo svou nezávislost. 1999 – Premiér Miloš Zeman navrhl odvolání ministra financí Iva Svobody a jeho nahrazení místopředsedou vlády Pavlem Mertlíkem. Prezident Václav Havel to v souladu s ústavou učinil. 2011 – První bezkontaktní platba v Česku se uskutečnila v Globuse v Praze-Čakovicích
Svět náhled|Bitva u Visu 1304 – Eduard I. dobyl hrad Stirling, čímž padla poslední pevnost skotských povstalců v jejich válkách o skotskou nezávislost. 1402 – V bitvě o Ankaru zvítězila Tímúrovská říše nad vojsky Osmanské říše. 1810 – Kolumbie vyhlásila nezávislost na Španělsku. 1866 – Rakousko zvítězilo nad Itálií v bitvě u Visu. 1871 – Britská Kolumbie se připojila ke kanadské konfederaci. 1881 – Siouxský vůdce Sedící býk se s posledními uprchlíky vzdal americké armádě. 1917 – Na řeckém ostrově Korfu byla podepsána deklarace, která umožnila vytvoření Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. 1936 – Zástupci 11 zemí podepsali Konvenci z Montreux, která upravovala režim proplouvání válečných lodí úžinami Bospor a Dardanely. 1944 Adolf Hitler přežil pokus o atentát vedený Clausem von Stauffenberg. Rudá armáda zahájila Lvovsko-sandoměřskou operaci. 1948 – Studená válka: Poprvé v době míru byl v USA prováděn povinný odvod do armády. 1949 – Po 19 měsících byla ukončena první arabsko-izraelská válka. 1951 – V jeruzalémské mešitě al-Aksá byl spáchán atentát na jordánského krále Abdalláha I. 1960 – Na Srí Lance (tehdejší Cejlon) byla premiérkou zvolena Sirimavo Bandaranaike, první předsedkyně vlády na světě. 1969 – Program Apollo: Na Měsíc dosedl přistávací modul Apolla 11. 1974 – Turecká armáda podnikla invazi na Kypr. 1976 Program Viking: Na Marsu přistála sonda Viking 1. Sex Pistols: V Manchesteru odehráli Sex Pistols jeden z nejslavnějších koncertů své kariéry. Na koncertě byli mj. i členové pozdějších kapel, např. Joy Division. 1979 – Mezinárodní premiéra sci-fi hororového filmu Vetřelec se odehrála v Japonsku. 1982 – Příslušníci Prozatímní IRA provedli sérii bombový útoků na vojenské přehlídky v centru Londýna a zabili 11 vojáků. 1999 – Program Mercury: Modul Liberty Bell 7 je vyzdvižen ze dna Atlantského oceánu. 2012 – James Holmes postřílel v kině v Denveru 12 lidí. 59 jich zranil. 2015 – Kuba po 54 letech otevřela ambasádu v americkém hlavním městě Washingtonu. 2017 – Novým indickým prezidentem byl Rám Náth Kóvind z kasty nedotknutelných (páriů).
Narození Viz též :Kategorie:Narození 20. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko náhled|upright|Gregor Mendel (* 1822) náhled|upright|Pavel Kohout (* 1928) 1641 – Jan Josef Breuner, arcibiskup pražský († 20. března 1710) 1682 – Michal Bedřich z Althanu, rakouský kardinál původem z Čech († 20. června 1734) 1744 – Václav Eliáš Lenhart, lesník a odborný spisovatel († 1. května 1806) 1821 – Franz Vogl, hudební skladatel a pedagog († 30. prosince 1891) 1822 – Gregor Mendel, vědec, zakladatel genetiky († 6. ledna 1884) 1829 – Adolf Skopec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady († 8. listopadu 1896) 1842 – Hieronymus Mannsfeld, šlechtic a politik († 29. července 1881) 1851 – Arnold Pick, pražský psychiatr a neurolog († 4. dubna 1924) 1866 Josef Fiedler, fotograf († 8. května 1937) František Soukal, kněz, básník a spisovatel († 12. července 1938) 1869 – František Chaloupka, československý politik († září 1951) 1887 – Stanislav Bechyně, stavitel († 15. října 1973) 1888 František Cinek, kněz, profesor dogmatiky v Olomouci († 3. září 1966) Julius Volek-Choráz, učitel, novinář a komunistický politik († 24. srpna 1928) 1900 – Vratislav Bělík, národopisný spisovatel († 17. listopadu 1988) 1905 – Jan Knobloch-Madelon, fotbalový reprezentant († 3. srpna 1976) 1908 – Emerich Gabzdyl, tanečník a choreograf († 12. září 1993) 1910 – Vilém Tauský, dirigent a hudební skladatel († 16. března 2004) 1912 – František Pácalt, hokejový reprezentant († 3. listopadu 2001) 1917 – Jan Kutálek, výtvarník, sochař-keramik († 20. května 1987) 1922 Karel Krautgartner, hudebník († 20. září 1982) Jan Paroulek, brigádní generál († 29. ledna 2008) Josef Rumler, básník († 1. listopadu 1999) 1924 Ludvík Šváb, psychiatr, jazzman, surrealista a odborník na němé filmy († 16. srpna 1997) Milan Bubák, malíř a grafik († 8. října 1990) 1927 – Luboš Hruška, politický vězeň komunistického režimu († 30. června 2007) 1928 – Pavel Kohout, spisovatel a publicista 1931 – Jiří Samek, herec († 6. září 2009) 1940 – Ivan Dylevský, anatom 1941 – Jiří Grossmann, herec, zpěvák, textař († 5. prosince 1971) 1946 – Václav Chvátal, matematik 1947 – Miloš Schmiedberger mladší, producent a fotograf 1953 – Vlastimil Petržela, fotbalový trenér a bývalý hráč 1956 – Ivo Medek, hudební skladatel, rektor brněnské JAMU 1966 – Jiří Padevět, spisovatel, knihkupec a nakladatel 1989 – Jacob Erftemeijer, česko-nizozemský herec.
Svět náhled|upright|Edmund Hillary (* 1919) náhled|upright|Carlos Santana (* 1947) náhled|upright|Josh Holloway (* 1969) náhled|upright|Peter Forsberg (* 1973) náhled|upright|Pavel Dacjuk (* 1978) náhled|upright|Gisele Bündchen (* 1980) 356 př. n. l. – Alexandr Veliký, makedonský král († 323 př. n. l.) 1304 – Francesco Petrarca, básník († 18. července 1374) 1346 – Markéta Anglická, hraběnka z Pembroke, dcera anglického krále Eduarda III. († 1361) 1375 – Richard z Konisburgu, anglický šlechtic a vévoda z Yorku († 5. srpna 1415) 1519 – Inocenc IX., papež († 30. prosince 1591) 1656 – Johann Bernhard Fischer, rakouský barokní architekt a stavitel († 5. dubna 1723) 1675 – Samuel Timon, uherský polyhistor a pedagog slovenského původu († 7. dubna 1736) 1737 – Nicolás Fernández de Moratín, španělský básník a dramatik († 11. května 1780) 1754 – Antoine Destutt de Tracy, francouzský filozof a politik († 9. března 1836) 1766 – Louis Victor Meriadec de Rohan, francouzský voják a šlechtic z rodu Rohanů († 10. prosince 1846) 1774 – Auguste Marmont, francouzský maršál († 2. března 1852) 1785 – Mahmut II., sultán Osmanské říše († 1. července 1839) 1804 – Richard Owen, britský přírodovědec, anatom a paleontolog († 18. prosince 1892) 1809 – Adolf von Tschabuschnigg, předlitavský spisovatel, ministr spravedlnosti, ministr kultu a vyučování († 1. listopadu 1877) 1821 – Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este, rakouský arcivévoda a modenský princ († 15. prosince 1849) 1835 – Adléta z Hohenlohe-Langenburgu, šlesvicko-holštýnskou vévodkyní a neteř královny Viktorie († 25. ledna 1900) 1836 – Thomas Clifford Allbutt, britský lékař a vynálezce lékařského teploměru († 22. února 1925) 1838 – Paul Alexandre, francouzský botanik a mykolog († 6. dubna 1883) 1847 – Max Liebermann, německý malíř († 8. února 1935) 1857 – Viktor Mataja, ministr obchodu Předlitavska († 19. června 1934) 1864 – Erik Axel Karlfeldt, švédský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 8. dubna 1931) 1873 – Alberto Santos-Dumont, brazilský letecký průkopník a konstruktér († 23. července 1932) 1880 – Hermann Keyserling, německý filosof († 26. dubna 1946) 1886 – Herman Wildenvey, norský básník a romanopisec († 27. září 1959) 1890 – Giorgio Morandi, italský malíř a grafik († 18. června 1964) 1895 – László Moholy-Nagy, maďarský malíř, fotograf a profesor školy Bauhaus († 24. listopadu 1964) 1896 – Keizó Komura, admirál japonského císařského námořnictva († 7. února 1978) 1897 – Tadeus Reichstein, švýcarský chemik polského původu, držitel Nobelovy ceny († 1. srpna 1996) 1898 – Leopold Infeld, polský teoretický fyzik († 15. ledna 1968) 1901 Ida Mettová, ruská anarchistická spisovatelka († 27. června 1973) Gaston Waringhien, francouzský esperantista († 20. prosince 1991) 1913 – Lucien Goldmann, rumunsko-francouzský filosof († 8. října 1970) 1914 Hana Zelinová, slovenská spisovatelka a dramatička († 16. března 2004) Ersilio Tonini, italský kardinál († 28. července 2013) 1919 – Sir Edmund Hillary, novozélandský horolezec, který spolu s Tenzingem Norgayem jako první zdolal Mount Everest († 2008) 1924 – Lola Albright, americká herečka a zpěvačka († 23. března 2017) 1925 Jacques Delors, francouzský politik, předseda Evropské komise († 27. prosince 2023) Frantz Fanon, martinický politický myslitel († 6. prosince 1961) 1927 – Ljudmila Alexejevová, ruská historička, aktivistka na poli ochrany lidských práv († 8. prosince 2018) 1930 – Chuck Daly, americký basketbalový trenér († 9. května 2009) 1932 Nam June Paik, americký umělec jihokorejského původu († 29. ledna 2006) Otto Schily, německý politik 1933 José Vicente Asuar, chilský hudební skladatel († 11. ledna 2017) Ciprian Foias, rumunský matematik († 22. března 2020) Cormac McCarthy, americký spisovatel a scenárista († 13. června 2023) 1934 – Uwe Johnson, německý spisovatel († 23. února 1984) 1935 Mario Montez, portorický herec († 26. září 2013) André Isoir, francouzský varhaník 1938 Alexej Jurjevič German, ruský režisér, scenárista a herec († 21. února 2013) Diana Rigg, anglická herečka († 10. září 2020) Natalie Wood, americká herečka († 29. listopadu 1981) 1939 – Judy Chicagová, americká umělkyně, malířka, sochařka, spisovatelka, feministka 1941 Björn-Uwe Abels, německý archeolog Vladimir Ljachov, sovětský vojenský letec a kosmonaut 1947 Carlos Santana, mexický kytarista Gerd Binnig, německý fyzik, spoludržitel Nobelovy ceny Camille Keatonová, americká herečka 1951 – Alan Boss, americký astrofyzik 1953 Dave Evans, australský zpěvák Thomas Friedman, americký novinář a spisovatel literatury faktu Ladislav Jurkemik, slovenský fotbalista, československý reprezentant 1956 Paul Cook, britský bubeník Mima Jaušovecová, jugoslávská tenistka