Ilyrské provincie (; ; ; ) byl v letech 1809–1816 státní útvar na území dnešního jižního Rakouska, severovýchodní Itálie, Slovinska a západního a jižního Chorvatska. Ilyrské provincie byly autonomní součástí Francouzského císařství pod vládou Napoleona Bonaparta.

Název „Ilyrské“ byl uměle odvozen od starověkých Ilyrů, kteří v prostoru žili kolem roku 2 tisíce př. n. l.

Dějiny náhled|vlevo|upright|Illyrské provincie jakožto součást Francouzského císařství (oddělené ovšem Italským královstvím) k roku 1810 Za napoleonských válek obsadila Napoleonská Francie rakouské a benátské historické země na jaderském pobřeží. Mírem z Campa Formia získala celou Dalmácii s výjimkou Dubrovníku Habsburská monarchie. Po porážce v bitvě u Slavkova postoupilo Rakousko celou Dalmácii Napoleonovi, který ji zprvu začlenil do jím vytvořeného Italského království, od 14. října 1809 pak přímo k Francii, a to včetně území mezitím Francouzi zrušené (31. ledna 1808) městské Dubrovnické republiky. Ilyrské provincie se tak skládaly z (od severu na jih): Korutan Gorice s Gradiškou Kraňska Terstu Istrie Středního Chorvatska Vojenské hranice (chorvatské části) Dalmácie Dubrovníku

Ilyrské provincie se staly přímou součástí Francouzského císařství – jeho departementem, v jehož čele stál francouzský guvernér. Francouzská správa zde oslabila feudální vztahy a vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj národního hnutí Jihoslovanů. Ilyrské provincie se měly stát nástupištěm francouzské expanze proti Osmanské říši.http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=38022&title=ilyrsk%C3%A9%20provincie Encyklopedia Cojeto.cz - ilyrské provincie

Po bitvě národů v roce 1815 se území Ilyrských provincií dostalo zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. Napoleonská správa přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: volnost, rovnost, bratrství) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. Slovinské národní hnutí vyrůstá právě na základě zkušenosti z Ilyrských provincií (Slovinsko je jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován).

Na Vídeňském kongresu bylo území Ilyrských provincií vráceno Rakousku, které oblast rozdělilo na autonomní korunní zemi Dalmatské království, k němuž patřil Dubrovník i Kotor a na korunní zemi Ilyrské království (Korutany, Kraňsko, Gorice s Gradiškou, město Terst, Istrie, do roku 1822 také Chorvatsko) – to bylo později (1849) opět rozděleno, tentokrát na 3 země.

Guvernéři Auguste Marmont (1809–1811) Henri-Gratien Bertrand (1811–1812) Andoche Junot (1812–1813) Joseph Fouché (1813), pouze jeden měsíc

Odkazy

Související články Ilyrismus Ilyrské království Italské království (1805-1814)

Reference

Externí odkazy

Mapa

Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově Kategorie:Zaniklé státy Chorvatska Kategorie:Dějiny Slovinska Kategorie:Zaniklé státy napoleonských válek Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1809