Jeníkovice () jsou obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Žije zde obyvatel.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1385.

Ve 20. století se zde dodržovala spousta tradic, které spojovaly tehdejší obyvatele v jednu velkou rodinu. Příkladem je masopust, Velikonoce, myslivecké bály a mnoho dalších. Některé ze zmíněných přetrvaly až dodnes. náhled|vlevo|Letecký snímek spolu s Třebechovicemi pod Orebem

Obyvatelstvo

Obecní správa Mezi lety 1850–1985 byly Jeníkovice obcí v okrese Hradec Králové (1850–1930), posléze v okrese Hradec Králové-okolí (1950) a později opět v okrese Hradec Králové. Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 patřily jako část města k Třebechovicím pod Orebem a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.

Exulanti V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky prováděné duchovními i světskými úředníky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu a fyzické tresty. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Jeníkovic uprchli:

Jan Hovorka, chalupník, který patřil v roce 1732 k vůdčím osobnostem opočenského hnutí. Dne 16. září 1732 žádal na zámku v Opočně jménem nekatolíků o povolení užívat kostel svatého Jakuba v Újezdě nad Dědinou pro evangelické bohoslužby.Kořán Ivo: Opočenská rebelie roku 1732. In: ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS, S.B. XII - 1970, s. 25-29 Jan Hovorka vysvětloval při shromážděních biblické texty a sbíral jména těch, kteří se chtějí hlásit k evengelickému vyznání.podle výpovědi Matěje Kupky z výslechu dne 3.11.1732 - zdroj: Kořán V roce 1732 byl Jan Hovorka uvězněn v Hradci Králové, v září odsouzen k pěti letům nucených prací. 20. ledna 1736 podepsal odvolání.Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kart. 52 V únoru 1742 emigroval s celou svou rodinou do válkou zničeného městečka Münsterberg v pruském Slezsku, což bylo první útočiště těchto českých exulantů. Jan Hovorka (* 1733), syn Janův z Jeníkovic. Patří mezi zakladatele české kolonie Friedrichův Hradec v pruském Slezsku. Václav Javůrek, bratr Jana z Šestajovic. V září 1732 šel spolu s Janem Francem (krejčí a chalupník z Roztok) za Janem Liberdou do Hennersdorfu a přinesli opis jeho dopisu s informacemi o jednání s pruským králem.Kořán Ivo: Opočenská rebélir roku 1732. In: ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS, S.B. xii-1970, S. 105 Václav byl uvězněn a v Jaroměři byl v září 1734 odsouzen k pěti letům nucených prací v železech. Emigroval s celou rodinou v únoru 1742 z Jeníkovic (kde byl chalupníkem) do Münsterbergu v pruském Slezsku. V roce 1750 je jeho rodina uvedena v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obec Husinec. Majetek byl rodině Václava Javůrka v Čechách zabaven.SA Zámrsk, Velkostatek Opočno, sig. I, 16.2.1742 Pavel Bahník (* 1705), chalupník. Emigroval s rodinou v únoru 1742 do Münsterbergu, odtud přešel do Husince. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2. 4. 1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského. Jan Hlaváček byl 3. listopadu 1732 byl vyslýchán za to, že zběhl před vojáky.Volf. Sborník historického kroužku VI, 1898, s.116–119 Rozsudek z Vídně mu sice nepřidal další trest k tomu stávajícímu (za tajné schůzky), ale v roce 1734 mu další rok nucených prací přidali v Turnově.Volf Josef: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník kálovské české společnosti nauk, 1909, Praha 1910 Emigroval v únoru 1742 do Münsterbergu. V roce 1743 tam zapsal manželku Annu. Matěj Hlaváček, bratr Jana Hlaváčka měl stejný osud až na to, že v roce 1732 mu bylo 30 let, byl ženatý a měl čtyři děti. Emigroval v únoru 1742 s manželkou a sedmi dětmi.Volf, s. 36, 61 Později se vrátil do Čech, aby prodal opuštěný majetek, ale v Kladsku byl zajat. Podařilo se mu uprchnout. Václav Němec*(1690) chalupník. Emigroval s rodinou v únoru 1742 do Münsterbergu, odtud pak do Husince. Opustil majetek.Státní archiv Zámrsk, Velkostatek Opočno, sig. 1 - 16.2.1742 Václav Němec *(1707) Únor 1742 – Münsterberg. V květnu 1742 měl dcerušku Alžbětu. V Čechách opustil majetek.

Už před slezskými válkami, v letech 1719–1733, uprchli z Jeníkovic Petr Hejzral (Hajzlar, Heiseler, Häuseler aj.) Jan Rejman, Jan Hlaváček a jiní. Jejich cesty vedly do Gebharrdsdorfu, Hennersdorfu, Rixdorfu, Berlína – jejich životopisy se zachovaly a nacházejí se v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov). Část těchto dokumentů byla zveřejněna v knize Edity Štěříkové Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století.

Objekty zájmu

V Jeníkovicích se nachází mnoho zajímavých, historicky významných míst, které se dají zhlédnout, např. Koupaliště Jeníkovice, Cihelnu Jeníkovice, oblasti: Plato, Vrše, Jámy, vrchol Turek, zvoničku, památnou Lípu v Coufalce, Náves, kde se nacházel Rybník, dále Rybník pod Turkem, Těžiště cihlářské hlíny, a další…

V současnosti je možno využít víceúčelového hřiště Jeníkovice za roční úplatu, viz stránky Jeníkovic. Hned vedle se nachází workoutové hřiště pro dospělé. V neposlední řadě lze využít fotbalové hřiště, dětská hřiště vedle či u hospody. Jeníkovice jako takové jsou vhodné pro procházky, během kterých můžete vidět spoustu zajímavých věcí.

Pamětihodnosti Kostel svatého Petra a Pavla obytné stavení čp. 146 Venkovská usedlost čp. 51 Venkovská usedlost čp. 111 Vrše Jámy Plato Lavička u Samků Rybník Žabinec Rybník pod Turkem Památná Lípa v Coufalce Hřbitov a bývalá márnice

Významné osobnosti Jan Hovorka – vůdčí osobnost Opočenské rebelie (viz výše)Seznam uprchlých poddaných z opočenského panství, 1742 Jan Hovorka (syn) – spoluzakladatel české exulantské obce Friedrichův Hradec Václav Javůrek – spoluzakladatel české exulantské obec Husinec

Fotogalerie

Odkazy Reference

Literatura Edity Štěříkové Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situaci v Münsterbergu) Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 O kolonistech v exulantské kolonii Friedrichův Hradec v pruském Slezsku, 2017

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Hradec Králové Kategorie:Obce v okrese Hradec Králové Kategorie:Mikroregion Třebechovicko Kategorie:Sídla v Orlické tabuli Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem