Jiný správní delikt byl obdobou přestupku v případě, že delikventem byla právnická osoba, v některých případech též podnikající fyzická osoba a výjimečně i nepodnikající fyzická osoba.Např. § 54 a 55 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Jednalo se tedy o ty správní delikty, které nebyly přestupky.
V souvislosti s rekodifikací přestupkového práva ale přestal být tento letitý termín v českém právu používán. Od 1. července 2017 účinný zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, totiž pojmy správní delikt, a tím i jiný správní delikt opustil a používá již pouze termín přestupek.CHALUPOVÁ, Tereza. Nový přestupkový zákon. In Právní prostor. 25. října 2016 [cit. 3. ledna 2017]. Dostupné on-line.§ 5 a § 112 odst. 1 až 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Srovnání s přestupky Úprava jiných správních deliktů nebyla s úpravou přestupků shodná, chyběl jim společný procesní podklad a delikventům nebyla zajištěna taková procesní práva, jaká příslušela přestupcům. To se zejména v případě rozhodování finančních úřadů v minulosti stalo předmětem kritické pozornosti Ústavního soudu.
Sankcí za jiný správní delikt mohla být pouze pokuta, přičemž horní hranice její výměry byla zpravidla několikanásobně vyšší než u odpovídajícího přestupku; v některých zákonech byly rozdíly i mezi sankcemi pro právnické osoby a pro podnikatele – fyzické osoby. I to bývalo předmětem časté kritiky, neboť není v souladu s principem rovnosti v právech, aby právnická osoba byla za shodné protiprávní jednání postižena podstatně citelněji než podnikající fyzická osoba.
Reference
Kategorie:Správní právo Kategorie:Delikty Kategorie:Právní dějiny