Zliv (Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren, Zlives 1651, Zlivě 1654) je malá vesnice, část městyse Kácov v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Kácova. Zliv leží v katastrálním území Kácov o výměře 7,62 km².

Historie Označení Zlivi je hodnoceno jako nesprávné. Původ názvu Zliv není zcela vyjasněn. Antonín ProfousMístní jména v Čechách : jejich vznik, pův. význam a změny. Napsal Antonín Profous, Jan Svoboda, Vladimír Šmilauer. -- 1. vyd.. -- Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1947–1960. -- 5 sv. uvádí, že název vznikl z osobního jména Zliv, tj. osídlení Zlivovo. Snad ze slovesa zlíti, které mělo význam svářet se, hněvat se. Jiný výklad vychází z toho, že jde o místo, kde osadníci slili vodu uměle – potokem nebo z jiného vodního zdroje. Vychází se ze slovesa zlívat, respektive zlévat, slévat.

Dějiny Zlivi jsou spojeny s Kácovem.

Ant. J. Zavadil uvádí, že nejstarší dochované záznamy o Zlivi pocházejí z r. 1392.Kutnohorsko slovem i obrazem : Práce vešk. učitelstva okresu. Díl II, Místopis okresního hejtmanství. Část I-II / Uspoř. odbor. zeměp. red. Ant. J. Zavadila. -- Kutná Hora : Šolc, 1912. -- 2 sv. 536 s. Historický lexikon obcí České republiky uvádí jako prokazatelné datum rok 1413, kdy si bratři Jindřich a Beneš rozdělili zděděný majetek na dvě poloviny včetně obce Zliv.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 / [vedoucí autorského kolektivu Jiřina Růžková, Josef Škrabal]. -- 1. vyd.. -- Praha : Český statistický úřad, 2006. -- 2 sv. (759, 623 s.)

František Beneš se ve svých Dějinách městečka Kácova nad Sázavou uvádí, že v roce 1454 byla část obce Zliv po Benešovi jako odúmrť dána králem Ladislavem Alešovi ze Šternberka a Holic, který ale 19. března 1455 zemřel a tak zůstaly poměry v Kácově nadále tytéž. V roce 1551 je uváděn jako držitel Kácova Kryštof Jandorf z Jandorfu a jako součást panství je uváděna ves Zliv. V roce 1564 věnoval Václav Čejka z Olbramovic své manželce Magdaleně ze Solopysk 1 000 kop zapsaných na městečku Kácov, zboží ve vesnicích Zliv, Zderadiny a podílu ve Vranicích.Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Hlasy od Želivky a Sázavy. Týdeník. 1928 – 1929.

V roce 1628 odprodal Jan Verde Jan Oktavian Vchynský z Vchynic a Tetova polovinu osady Zliv Janu de Vitwe z Lilienthalu (ve smlouvě byla uvedena osada Zliv).

Po právní úpravě místní a územní samosprávy je od roku 1869 vesnice Zliv uváděna jako součást obce Kácov.

V roce 1924 se obec Zliv politicky a správně odloučila od Kácov a stala se (na čas) obcí samostatnou. V roce 1927 byl v obci provedena elektrifikace.Závěta, J.: Zámek Kácov. Diplomová práce. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2011. 161 s. : fot.

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti Na návsi kaplička svaté Trojice.  

Literární zajímavosti Ves Zliv je uváděna v literatuře v knize Z.M. Kuděj: Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře. Jde o cestopis z Posázaví z června roku 1914. (Po opuštění Kácova je Jaroslav Hašek napaden ve Zlivi psy pro zapomenutou uzenku v saku.) Druhou knihou je práce Václava Vlčka: Sněhy a ledy. Část nazývaná "Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro lineár" bývá publikována samostatně. Zahrnuje cestu přes Zliv.Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro lineár. (Z Vlčkovy knihy: Sněhy a ledy.) Ve: Pod Blaníkem, Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví. Roč. XV. (XXXVII.). 2011. Příloha.

Další fotografie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Kutná Hora Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině Kategorie:Sídla na Sázavě Kategorie:Kácov