náhled|300px|Elektrárna Třebovice v Ostravě Průmysl je významné odvětví českého hospodářství. Zaměstnává 38 % všech ekonomicky aktivních obyvatel. Mezi hlavní odvětví průmyslu v Česku patří průmysl chemický, strojírenský, potravinářský a hutnický. Další významná odvětví jsou průmysl energetický, stavební a spotřební. Významná odvětví jsou zbrojní průmysl a sklářství (které má v ČR ovšem dlouhou tradici). Průmysl tvoří 38 % českého hospodářství.

Důležitým historickým zlomem v průmyslu v českých zemích se stala průmyslová revoluce v polovině 19. století. Vynález parního stroje umožnil rozmach hutnictví, strojírenství a dopravy (železnice). Po rozpadu Rakouska-Uherska došlo k osamostatnění Československa. Zde se nacházelo více než 70 % průmyslu z bývalého Rakouska-Uherska. Po druhé světové válce a následném nástupu komunismu došlo k rozsáhlému znárodňování hospodářství. Došlo k orientaci především na těžký průmysl a na vojenskou výrobu.

V současnosti je český průmysl závislý na exportu, zejména do Německa. Velmi důležitý je především automobilový průmysl. V lednu 2010 se stroje a dopravní prostředky podílely na vývozu 54,3 %, za nimi bylo průmyslové a spotřební zboží s 11,1 %. Po vstupu do EU se zjednodušil obchod s členskými zeměmi.

Celkový přehled V roce 2008 bylo v průmyslu evidováno 1 462 000 pracovníků, 9 063 podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci a 145 977 s méně než 20 zaměstnanci. Mzdy zaměstnanců činily celkem 352,483 miliard korun. Ve 4. čtvrtletí roku 2009 tvořil průmysl 97,7 % průmyslové produkce oproti 4. čtvrtletí roku 2008, z toho nejvíce tvořila výroba motorových vozidel (119,7 %, stále v porovnání se 4. čtvrtletím roku 2008), následována výrobou chemických látek (115,9 %) a nejméně výroba oděvů (74,7 %) a výroba strojů (77,5 %). V lednu 2010 průmyslová produkce vzrostla meziročně o 5,3 %, počet zaměstnanců v podnicích nad 50 zaměstnanců se snížil o 13,1 % a tržby z průmyslové činnosti se zvýšily o 0,3 %.

Průmysl tvoří 37,8 % českého hospodářství. Služby tvoří 59,7 % a zemědělství 2,5 %.

Průmyslové zboží se významně podílí na exportu i importu. Z průmyslového zboží měly největší podíl na exportu v lednu 2010 stroje a dopravní prostředky (54,3 %), následované různými tržními výrobky (17,4 %) a průmyslovým spotřebním zbožím (11,1 %). Na importu měly největší podíl také stroje a dopravní prostředky (42,4 %), následované různými tržními výrobky (18,1 %), chemikáliemi (10,7 %) a průmyslovým spotřebním zbožím (10,6 %). Největší podíl na dovozu i vývozu má Německo a to 25 % na dovozu a 32,9 % na vývozu.

+ Vývoj průmyslové produkce v Česku (vždy oproti lednu předchozího roku) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 +6,4 % +3,8 % +7,2 % +15,1 % +9,8 % +9,3 % −23,3 % +5,3 % +Index průmyslové produkce – roční meziroční index, kde předchozí rok = 100, očištěno od kalendářních vlivů; zdroj: Český statistický úřadRok2001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019Index (%)106,9101,8103,7109,3103,1107,9110,097,687,0108,5105,699,1100,2105,1104,5103,1106,7103,199,7Rok202020212022Index (%)92,8106,6102,5

Vztah k životnímu prostředí

náhled|Povrchová těžba|210px Průmysl má značný vliv na životní prostředí. Životní prostředí je poškozováno mnoha průmyslovými odvětvími, hutnickým, chemickým, těžebním, stavebním průmyslem a jinými. Na Mostecku probíhá povrchová těžba hnědého uhlí, v důsledku které vznikají rozlehlé vytěžené plochy. Limity těžby stanovují územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Kvůli povrchové těžbě také zanikají mnohá města a obce, jako například Dolní Litvínov, Starý Most a další. Stavebnictví má vliv na devastaci životního prostředí v důsledku výstavby letišť, dálnic, silnic a jiných staveb. Významnými znečišťovateli ovzduší jsou tepelné elektrárny spalující fosilní paliva. Jaderné elektrárny jsou předmětem sporů, neboť podle některých je jejich provoz rizikový (černobylská havárie) a také vznikají problémy s uskladněním jaderného odpadu. Podle jiných jsou zase jaderné elektrárny levným, ekologickým zdrojem energie. Rakousko dlouhodobě nesouhlasí s provozem jaderné elektrárny Temelín. Je to dáno obavami z havárie, v Rakousku převládá k jaderným elektrárnám spíše negativní postoj (zamítnutí jaderné elektrárny Zwentendorf v referendu). Chemický a petrochemický průmysl je nebezpečný vypouštěním škodlivých látek do prostředí. Hutnictví je také znečišťujícím oborem, jelikož spaluje uhlí na rozehřátí pecí.

Obnovování krajiny poškozené těžbou se nazývá rekultivace. Existuje několik možností jak krajinu rekultivovat, navezením ornice se může nechat krajina znovu zarůst nebo je možné zatopení a vznik jezera (určeného například pro rekreační účely). Vyčištěním a obnovením kontaminovaných lokalit (chemičky, skládky) před rokem 1989 se má zabývat státní zakázka na sanaci starých ekologických zátěží.

Instituce Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro průmyslovou politiku, energetickou politiku, podporu podnikání a investování v oblasti zpracovatelského průmyslu i průmyslového výzkumu a vývoje, vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů atd. Úřad průmyslového vlastnictví se zabývá ochranou průmyslového vlastnictví (patenty, ochranné známky, průmyslové vzory). Mezi odborové svazy v průmyslu patří Odborový svaz (dále jen OS) pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR, OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, OS pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy, OS STAVBA (působící ve stavebnictví) a Severočeské sdružení odborových organizací důlního průmyslu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže kontroluje oblast hospodářské soutěže a veřejných zakázek.

Státní organizace CzechInvest se zabývá podporou malých a středních podniků za účelem zvýšení konkurenceschopnosti. Za stejným účelem byl zřízen Evropský fond regionálního rozvoje. CzechTrade se zabývá podporou exportu.

Zaměstnanost V roce 2008 bylo v průmyslu evidováno 1 462 000 pracovníků. Průmysl zaměstnává 38 % všech ekonomicky aktivních. Služby zaměstnávají 59,2 % a zemědělství 2,8 %. ČR má tak v Evropě po Lichtenštejnsku (43,5 %) druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti v průmyslu. Z dalších evropských států se ČR přibližuje San Marino (37,7 %), Bulharsko (36,4 %) a Slovinsko (35 %), naopak v sousedním Slovensku je v průmyslu zaměstnáno jen 27 % lidí, ve Velké Británii dokonce pouhých 18,2 %. V lednu 2010 zaměstnanost v podnicích nad 50 zaměstnanců klesla meziročně o 13,1 %. Největším zaměstnavatelem v průmyslu je mladoboleslavská Škoda Auto.

Historie

Rakousko-Uhersko Před průmyslovou revolucí v Českých zemích fungoval feudální systém. Převládala řemeslná výroba řízená cechovním systémem. Na území ČR byla ve velké míře od 12. století provozována těžba stříbra (Kutná Hora, Stříbro) zejména kvůli šperkovnictví nebo mincovnictví, v menší míře taktéž od 12. století těžba zlata (Jílové u Prahy, Kašperské Hory).

náhled|Parní lokomotiva 19. století bylo poznamenáno průmyslovou revolucí v celé Evropě. Nové vynálezy, jako například parní stroj, umožnily rychlejší výrobu i dopravu. Nejdříve nastaly změny v lehkém textilním průmyslu. Johann Leitenberg představil už dříve, koncem 18. století první strojní továrnu na spřádání bavlny ve Verneřicích u Děčína. Také byl významný vynález tkalcovského stavu. Ve třicátých letech došlo k rozmachu potravinářství, zejména cukrovarnictví. V roce 1839 rozhodla plzeňská rada o založení pivovaru, kde se začalo vařit pivo plzeňského typu.

V roce 1827 si Josef Ressel nechal patentovat lodní šroub. Téhož roku byla uvedena do provozu první koněspřežná železnice Linec - České Budějovice. V roce 1847 byla uvedena do provozu první železniční trať určená parním lokomotivám spojující Vídeň se severní Moravou. V roce 1839 pak dorazil první vlak do Brna a o šest let později i do Prahy. Také byly budovány vodní kanály, které byly určeny jak pro lodní přepravu, tak pro přepravu dřeva. V roce 1827 Bratranci Veverkové František a Václav vynalezli ruchadlo. V roce 1880 zdokonalil František Křižík obloukovou lampu.

Ve výrobě skla převažovaly stále tradiční postupy, ovšem sklárny J. Kavaliera v Sázavě se od svého založení v roce 1837 specializovaly jako první na světě výhradně na technické sklo a dosáhly v tomto odvětví širokého uznání.

V roce 1894 byl založen obuvnický podnik Baťa.

V roce 1800 bylo na území pozdější České republiky 4 659 000 obyvatel, 6 826 465 v roce 1850 a 9 333 853 v roce 1900 (dvojnásobné zvýšení oproti 1800). V roce 1950 žilo na území pozdější ČR 8 925 122 a v roce 2000 10 272 503 obyvatel.

První republika a druhá světová válka náhled|225px|Pohraniční pevnost Dobrošov vybudována za První republiky Po rozdělení Rakouska-Uherska se na území Československa nacházelo přibližně 70 % průmyslové výroby z bývalého Rakouska-Uherska. Se vznikem Československa došlo k oddělení průmyslu tzv. nostrifikací. Na území ČSR se nacházela rozsáhlá ložiska uhlí, ostatní suroviny se musely dovážet. Prvním motorovým letadlem vyrobeným v Československu byl v roce 1919 dvojplošník Bohemia B-5. Prvním letadlem domácí výroby používaným Československou leteckou společností byla Avia BH-25. V dubnu 1922 vznikla Ústředna obchodních a živnostenských komor. V roce 1929 začala krachem na newyorské burze Velká hospodářská krize, avšak v tomtéž roce Československo zaznamenávalo vrchol svého hospodářského růstu. Oproti roku 1913 se hrubý domácí produkt zvýšil o 52 % a průmyslová výroba o 41 %. Až do první poloviny roku 1931 se krize projevovala jen slabě, částečně v zemědělství a ve s ním svázaných oborech potravinářského a spotřebního průmyslu. V druhé polovině roku 1931 krize zasáhla ČSR naplno, v létě došlo k propadu ekonomiky a v prosinci 1931 k prudkému poklesu průmyslové výroby. Její pád se zastavil až na počátku roku 1933, kdy její úroveň dosáhla 60 % objemu průmyslové výroby z roku 1929. Nejvíce utrpěly obory závislé na vývozu, jako textilní průmysl, sklářství, výroba porcelánu a hraček. Podle statistiky mělo v roce 1931 vyšší čistý roční příjem než milion korun 304 osob, z nich 140 působilo v průmyslu. V důsledku hospodářské krize byla poškozena těžba uhlí, 23. března 1932 se odehrála stávka, do které vstoupilo 25 000 horníků. V roce 1934 byla vybudována Vranovská přehrada. V důsledku hrozby ze strany nacistického Německa se v průběhu krize a po krizi zvýšila vojenská výroba a také výstavba pohraničních pevností. Vojenská výroba se ještě v průběhu války zvýšila, avšak na konci války průmyslová výroba klesla, zejména v důsledku vyčerpání válkou a bombardování.

Na žebříčku nejbohatších zemí světa (počítáno jako národní důchod, přepočtený na USD a počet obyvatel) z roku 1924 se Československo umístilo na desátém místě, a to i před Německem, Rakouskem, Nizozemskem a Itálií.http://www.penize.cz/ekonomika/244016-nas-ucet-za-komunismusGeographisch-Statistischer Universal Atlas profesora Hickmanna, Freytag & Berndt, Vídeň, 1927 V roce 1934 bylo Československo desátou průmyslově nejvyspělejší zemí světa.Encyklopedie výkonnosti, Bohumil Janda Sfinx, Praha, 1934

Za socialismu