Třída Hatakaze je třída torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany. Celkem byly postaveny dvě jednotky. Třída je primárně určena pro boj s letadly.[Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)] Jsou to první japonské válečné lodě s pohonem koncepce COGAG.Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 285.
Stavba Třída se skládá z jednotek Hatakaze a Šimakaze, postavených japonským koncernem Mitsubishi Heavy Industries (MHI) ve své loděnici v Nagasaki v letech 1983–1988.
Jednotky třídy Hatakaze: Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status Hatakaze (DDG-171) 20. května 1983 9. listopadu 1984 27. března 1986 od 19. března 2020 cvičná loď Hatakaze (TV-3520), vyřazena 17. března 2025 Šimakaze (DDG-172) 13. ledna 1985 30. ledna 1987 23. března 1988 od 19. března 2021 cvičná loď Šimakaze (TV-3521), aktivní
Konstrukce náhled|vlevo|Hatakaze (DDG-171) náhled|vlevo|Hatakaze (DDG-171)
Torpédoborce nesou odpalovací zařízení protiletadlových střel Standard SM-1 MR se zásobou 40 střel (původně byly vybaveny střelami Tartar), dále raketová torpéda ASROC a osm protilodních střel Harpoon. Hlavňovou výzbroj představují dva 127mm kanóny typu 73 a dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Proti ponorkám mohou použít rovněž dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety a může z nich operovat protiponorkový vrtulník (ovšem nemají hangár).
Pohonný systém je koncepce COGAG. Při plavbě cestovní rychlostí plavidla pohánějí dvě plynové turbíny Kawasaki Rolls-Royce Spey SM1A a v bojové situaci se připojí ještě dvě další plynové turbíny Rolls-Royce Olympus TM-3A. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů.
Odkazy Reference
Externí odkazy