Bukurešť (, do roku 1904 ) je největší a zároveň hlavní město Rumunska. Nachází se na jihovýchodě země. Město leží na březích řeky Dâmbovița, přibližně 50 kilometrů jižně teče Dunaj, který zároveň tvoří hranici s Bulharskem.
První písemné zmínky o Bukurešti pocházejí z roku 1459. V roce 1862 se stala hlavním městem Rumunska a zároveň tak centrem rumunských médií, kultury a umění. Architektura Bukurešti je velmi pestrá, nalezneme zde například budovy klasicistní a secesní, i z meziválečného období například ve stylu art deco. V Bukurešti je významná také architektura komunistického období. Právě v období mezi válkami si vysloužila přezdívku „Paříž východu“ či „Malá Paříž“. Mnoho památek bylo ovšem zničeno ve druhé světové válce a další za vlády Nicolae Ceauşesca. Spousta z nich ovšem přežila a po rumunské revoluci byla zrekonstruována. V posledních letech město zažívá kulturní a hospodářský rozmach. Podle Financial Times a dalších ekonomických deníků je město jedním z nejrychleji se rozvíjejících v Evropě.
V roce 2016 bylo centrum Bukurešti zapsáno jako ohrožené na seznam Světového památkového fondu. V roce 2017 byla Bukurešť dle Mastercard evropským městem s nejvyšším růstem počtu turistů, kteří ve městě přespávají jednu noc. Podle sčítání lidu z roku 2011 žije ve městě 1 883 425 obyvatel, což je pokles oproti roku 2002. Dohromady s okolními městy tvoří Bukurešť aglomeraci, ve které žije 2,27 milionu obyvatel.
Ekonomicky je Bukurešť nejbohatším městem v Rumunsku. Ve městě se nachází řada velkých kongresových, vzdělávacích, kulturních i nákupních zařízení. Město je rozdělené do 6 sektorů a každý z nich má svého starostu.
Původ názvu O původu názvu Bukurešti existuje několik teorií. Legenda tvrdí, že město založil bájný pastevec Bucur, podle něhož se město jmenuje. V rumunštině existuje slovo bucurie, což znamená radost. Proto se také někdy Bukurešti říká město radosti. Další teorie tvrdí, že název pochází z „Bukovie“, což znamená bučina (bukový les).Georgescu et al., p.76-77
Dějiny V dějinách města se střídala období rozvoje a úpadku.
Podle legendy založil město pastevec Bucur, podle něhož je i pojmenováno. Bucur údajně postavil i kostel, který se dochoval dodnes. První písemné prameny se o městě zmiňují v roce 1459, kdy se stalo sídlem valašského knížete Vlada III. Draculy.Giurescu, C.C., 1976, History of Bucharest, Bucharest: The Publishing House for Sports and Tourism Jiné zdroje tvrdí, že město stálo již v roce 1368, a to pod názvem Castrum Dombovitza. V polovině 16. století se stalo letním sídlem královského soudu, který sídlil v budově Starého knížecího dvora. Roku 1595 byla Bukurešť obsazena vojsky Osmanské říše a ta město vyplenila. V roce 1698 se stalo trvale hlavním městem valašského knížectví, ovšem původně bylo hlavním městem Târgoviște. Několikrát jej dobyla Habsburská monarchie – poprvé v roce 1716 během Velké turecké války, pak i v roce 1737 a 1789. V roce 1813 město zasáhla poslední velká morová epidemie na evropské půdě. V letech 1768–1806 bylo město třikrát dobyto i Ruskem. Od roku 1828 do Krymské války bylo pod ruskou správou. 23. března 1847 bylo při velkém požáru města zničeno kolem 2 000 domů. V roce 1862 se stalo hlavním městem Rumunského knížectví, které vzniklo spojením Valašska a Moldávie. vlevo|náhled|Bukurešť v 18. století V roce 1881 se Bukurešť stala politickým centrem Rumunského království. V polovině 19. století se začal počet obyvatel dramaticky zvyšovat, proto došlo k zavedení plynového osvětlení, tramvají tažených koňmi a postupné elektrifikace města. Koryto řeky Dâmbovita bylo upraveno v roce 1883, čímž se zamezilo velkým povodním jako té v roce 1865.Giurescu, p.154-161, 169–171 Také bylo vybudováno městské opevnění. Právě v tomto období si Bukurešť vysloužila přezdívku „Malá Paříž“ a bulvár Calea Victoriei získal přezdívku „Bukurešťská Champs-Élysées“.
V prosinci zde proběhla bitva o Bukurešť, kterou vyhrálo Německé císařství a město obsadilo. Správa státu tak byla přesunuta do města Jasy. Po první světové válce se stala Bukurešť hlavním městem Velkého Rumunska. V meziválečném období se do města stěhovalo asi 30 tisíc obyvatel ročně. V té době byl také postaven bukurešťský Vítězný oblouk.
Na počátku druhé světové války, když bylo Rumunsko členem Osy, bylo město významným tranzitním bodem při přesunech vojsk a materiálu na východní frontu. Roku 1944 zde vypuklo protifašistické povstání a Rumunsko se připojilo na stranu Rudé armády. Město bylo poté poškozeno německými jednotkami Luftwaffe při neúspěšném pokusu o to získat ho zpět.
Po nastolení komunismu v Rumunsku se začala ve velkém stavět panelová sídliště. Během vlády Nicolae Ceauşesca byla velká část historického jádra Bukurešti zbourána. Zemětřesení v roce 1977 dalo Ceauşescovi záminku k demolici čtvrti Dealul Spirii, kde se dříve nacházela historická budova nemocnice a archivu, klášter či několik historických továren. Místo této čtvrti zde vznikla nová se jménem Centrul civic (Občanské centrum). Od roku 1979 jezdí ve městě metro. Po rumunské revoluci a pádu komunismu se začala Bukurešť rozvíjet. V roce 2015 vypukl požár v nočním klubu Colectiv, při němž zemřelo 64 lidí. V letech 2017–2019 probíhaly ve městě protesty proti rumunské vládě.
Smlouvy Ve městě byly podepsány následující smlouvy:
Bukurešťská smlouva (1812) mezi Osmanskou říší a Ruským impériem ukončující rusko-tureckou válku Bukurešťská smlouva (1886) mezi Srbskem a Bulharskem ukončující srbsko-bulharskou válku Bukurešťská smlouva (1913) mezi Bulharskem, Rumunskem, Srbskem, Černou Horou a Řeckem ukončující druhou balkánskou válku Bukurešťská smlouva (1916) o spojenectví mezi Rumunskem a státy Dohody Bukurešťská smlouva (1918) o spojenectví mezi Rumunskem a Ústředními mocnostmi
Geografie vlevo|náhled|Park Herăstrău Bukurešť leží na jihovýchodě Rumunské nížiny, kde dříve rostl les, který byl vykácen. Je považována za město postavené na sedmi kopcích stejně jako Řím (Mihai Voda, Dealul Mitropoliei, Radu Voda, Cotroceni, Dealul Spirii, Vacaresti a Sfântu Gheorghe Nou). Nadmořská výška se pohybuje od 55 metrů do 91 metrů nad mořem. Celkově město zabírá plochu o rozloze 226 kilometrů čtverečních. Přibližný střed města leží na Univerzitním náměstí. Městem protéká řeka Dâmbovita. Donedávna byla městská předměstí výhradně venkovská. Po revoluci v roce 1989 se začala budovat předměstí taková, jaká známe z Paříže či Londýna. náhled|Pohled na Bukurešť náhled|Univerzitní náměstí Ve městě nalezneme několik jezer, z nichž nejdůležitější je Herăstrău, okolo něhož se rozkládá park, který nese stejné jméno. Dále se zde nachází skanzen. Dalšími bukurešťskými jezery jsou Floreasca a Tei, všechna leží v severní části města a rozkládají se na řece Colentina, přítoku řeky Dâmbovița. Kromě těchto jezer je v centru města ještě malé umělé jezero Cișmigiu, jež je obklopeno stejnojmennými zahradami. Ty mají bohatou historii, často je navštěvují slavné osobnosti. Zahrady byly otevřeny v roce 1847 podle plánů německého architekta Carla F. W. Meyera a jsou hlavním rekreačním parkem v centru města. Dále můžeme ve městě najít botanickou zahradu s 10 tisíci druhy rostlin. Další park Tineretului byl vytvořen v roce 1965 a navržen jako hlavní park pro jih Bukurešti. Nedaleko, na východ od parku, se nachází jezero Văcărești, které je unikátní tím, že na jeho místě stála kdysi vesnice, kterou nechal prezident Ceaușescu zbourat a postavit místo ní právě tuto vodní plochu. Po zbourání domů na začátku výstavby jezera však přišla rumunská revoluce, po níž bylo od stavby opuštěno. Místo zůstalo nevyužité a v roce 2016 se stalo přírodní rezervací. Většina plochy je zarostlá různými druhy keřů či trav. Žije zde 97 druhů ptáků a 7 druhů savců.
Podnebí Dle Köppenovy klasifikace podnebí řadíme Bukurešť na hranici oblastí vlhkého kontinentálního podnebí s teplými léty. Letní (červenec, srpen) denní průměr se pohybuje okolo 22 °C, zimní (prosinec, leden) okolo 0 °C. Právě v létě není výjimkou, když teplota dosahuje 38 °C. Během jara a podzimu se denní teploty pohybují mezi 10 a 20 °C. Především díky své poloze v Rumunské nížině mohou být zimy ve městě větrné. Roční úhrn srážek je asi 450 milimetrů.
Administrativa náhled|Sektory v Bukurešti|alt= Bukurešť je jediné rumunské město, které není součástí žádné župy. Město spravuje Generální rada, v jejímž cele stojí primátor a dalších 55 volených zastupitelů. V současnosti má nejvíce zastupitelů Sociálně demokratická strana (PSD), za ní následuje Unie Zachraňme Rumunsko (USR) a Národní liberální strana (PNL), kromě těchto stran mají své zastupitele další dva subjekty. Město je dále rozděleno do šesti sektorů, z nichž každý má své vedení, které zahrnuje starostu a 27 zastupitelů. Všichni starostové jsou zvoleni za Sociální demokratickou stranu. Obecně platí, že Generální rada spravuje vodovody, kanalizace, hlavní městské třídy a městskou hromadnou dopravu a vedení sektorů zodpovídá za místní vedlejší ulice, parky či školy. Tyto sektory jsou radiálně očíslovány, každý z nich zahrnuje několik dalších čtvrtí bez samosprávy.
Sektory
Sektor 1 – 227 tis. obyvatel – Dorobanți, Băneasa, Aviației, Pipera, Aviatorilor, Primăverii, Romană, Victoriei, Herăstrău Park, Bucureștii Noi, Dămăroaia, Strǎulești, Grivița, 1 Mai, Băneasa Forest, Pajura, Domenii, Chibrit Sektor 2 – 357 tis. obyvatel – Pantelimon, Colentina, Iancului, Tei, Floreasca, Moșilor, Obor, Vatra Luminoasă, Fundeni, Plumbuita, Ștefan cel Mare, Baicului Sektor 3 – 399 tis. obyvatel – Vitan, Dudești, Titan, Centrul Civic, Dristor, Lipscani, Muncii, Unirii Sektor 4 – 300 tis. obyvatel – Berceni, Olteniței, Giurgiului, Progresul, Văcărești, Timpuri Noi, Tineretului Sektor 5 – 288 tis. obyvatel – Rahova, Ferentari, Giurgiului, Cotroceni, 13 Septembrie, Dealul Spirii Sektor 6 – 371 tis. obyvatel – Giulești, Crângași, Drumul Taberei, Militari, Grozăvești, Ghencea
Bezpečnost
Justice a policie Systém je podobný systému v jednotlivých župách. Každý ze sektorů má vlastní místní soud prvního stupně. Závažnější činy projednává Bukurešťský tribunál neboli městský soud. Odvolací soud v Bukurešti posuzuje odvolání proti rozhodnutím učiněným soudy prvního stupně ve městě a pěti okolních okresech. Bukurešť je také sídlem Rumunského nejvyššího soudu a také Rumunského ústavního soudu.
Bukurešť má také policejní sbor neboli Bukurešťskou policii, která je zodpovědná za bezpečnost v celém městě. Hlavní sídlo se nachází v centru města a po celém městě jsou rozesety místní stanice. Od roku 2004 má každý sektor také ve správě místní policejní síly, které hlídají bezpečnost právě v každém ze sektorů. V Bukurešti sídlí také generální inspektoráty četnictva a policie.
Kriminalita Míra kriminality v Bukurešti je ve srovnání s ostatními hlavními městy v Evropě poměrně nízká, přičemž celkový počet trestných činů klesl například mezi lety 2000 a 2004. Míra násilí v Bukurešti zůstává také velmi nízká, v roce 2007 došlo k 11 vraždám a dalším 983 násilným trestným činům. Přestože v roce 2013 došlo k poklesu počtu násilných trestných činů o 13% oproti roku 2012, bylo zaznamenáno 19 vražd (z nichž 18 bylo objasněno).
Ačkoli došlo v roce 2000 k řadě policejních zásahů proti gangům organizovaného zločinu, jako byl klan Cămătaru, organizovaný zločin má obecně malý dopad na veřejný život. Drobný zločin je však častější, zejména ve formě kapsářů, kteří se vyskytují hlavně v městské hromadné dopravě. V 90. letech byly běžné například různé podvodné hry, zejména pokud jde o turisty. Tyto incidenty řeší policie dnes už jen výjimečně. V jižní části města, zejména v sociálně vyloučené čtvrti Ferentari, je úroveň kriminality vyšší. Dříve, především v 90. letech, byla velkým problémem bezprizornost, nyní je už pod průměrem hlavních měst v Evropě.
Kvalita života náhled|Historické centrum Bukurešti