vpravo|náhled|Poloha Hernalsu na mapě Vídně náhled|Správní budova vídeňského okresního úřadu Hernals Hernals () je 17. vídeňský městský okres. Byl vytvořený v roce 1892 ze samostatných obcí Hernals, Dornbach a Neuwaldegg.
Geografie Poloha Okres Hernals na severozápadě vídeňského správního území v oblasti horských pastvin Vídeňské pánve. Hernals má rozlohu 11,35 čtverečních kilometrů a je velikostí desátým z vídeňských okresů. Hernals zahrnuje pouze 2,7 % rozlohy Vídně. Okres je protáhlý podél toku dnešní kanalizace, dříve řekou Als mezi Vídeňským lesem a vídeňským "Gürtelem". Vídeňská řeka Als je druhým nejdelším potokem tekoucím z Vídeňského lesa do Dunaje. Nejvyšším bodem okresu je Heuberg se 464 metry nadmořské výšky a je známý svým návětřím. V Hernalsu je několik chráněných území. Chráněná krajina Hernalsu je ve Vídeňském lese a má výměru 5,93 čtverečních kilometrů, což činí 52.3 % plochy okresu. Menší tzv. ekologickou plochou je „Franze Glasera“ vyvýšenina v oblasti "Stefan-Zweig-Platz" a "Korngasse".Magistratsabteilung 5 (MA5): Schutzgebiete 2005
Sousední okresy a obce Okres Hernals sousedí na severozápadě s dolnorakouskou obcí Klosterneuburg. Na západě Hernals sousedí s vídeňským okresem Penzing, kde okresní hranice vede podél potoka Dornbachu a "Amundsenstraße". Jižní hranice naproti okresu Ottakring je nejprve lesní území mezi "Heubergem" a "Gallitzinbergem" a probíhá východním směrem přes oblast až do "Gürtelu", Hernals na východě odděluje Josefstadt a Alsergrund. Na severu vede hranice okresu naproti Währingu špatně propustnou oblastí podél "Höhenrücken" a jeho "Schafberge". Severovýchodně sousedí Hernals také s "Döblingem". Zde leží území, které dříve patřilo Salmannsdorfu.
Okresní části Původně samostatná předměstí Hernals, Dornbach a Neuwaldegg byla v roce 1892 samostatnými obcemi a dnes tvoří 17. okres. Hranice dřívějších obcí jsou v určitých mezích podle stávajících katastrálních území udržovány, přičemž špatně prostupnou východní část a Neuwaldegg zaujímá zalesněnou severní část okresu.
Členění okresu je trochu odlišné od úřední statistiky, ze kterých se počítají obecní obvody souhrnně. Šesti statistickými obvody okresu Hernals jsou Dornerplatz, Alt-Hernals, Äußere Hernalser Hauptstraße, Alszeile, Dornbach und Neuwaldegg. Hranice statistických obvodů Dornbach a Neuwaldegg jsou shodné, avšak nikoliv se stejnojmenným katastrálním územím.
Využití ploch Zastavěné a stavební plochy Hernalsu činí 29,7 % z celkové plochy okresu (celá Vídeň 33,3 %). Podíl ploch obytných staveb celého území pro výstavbu činí 90,9 %, druhý nejvyšší podíl ve Vídni. Přiměřený je podíl ploch pro provozní objekty (2,8 %), jakož i plochy pro kulturu, náboženství, sportovní nebo jiné veřejné potřeby jsou malé (jen 5,4 %). Zeleň zaujímá 59,6 %, čímž se řadí na třetí zelený okres, 66,5 % zeleně připadá na lesy, 12,1 % na louky a 11,4 % na zahrádky. Na sport a volný čas a na zemědělskou půdu připadá 2,4 % jen nepatrnou částí. Kdysi podstatné pěstování vinné révy kromě zbytku v "Kleinen Schafbergu" je již zaniklé. Podíl dopravních ploch okresu je s 10.3 % velmi malý, vodstvo představuje 0,4 % plochy území okresu.Magistratsabteilung 5 (MA5): Nutzungsarten nach Bezirken
Historie Historie obce Hernals připojené k okresu v roce 1892 viz Hernals (Vídeň).
Hernals do 1918 První osídlení na území dnešního okresu, jak vyplývá z archeologických nálezů pochází z mladší doby kamenné. To leželo u rybnaté řeky Als s plodnými prameny. Nálezy z doby Římské říše v prostoru "Elterleinplatzu" pokrývají cihlářské nálezy z legií. Ve středověku vznikly vesnice Hernals a Dornbach, Neuwaldegg vznikly na počátku novověku.
K založení 17. vídeňského okresu Hernals došlo až koncem 19. století. Potom se v roce 1850 již stali předměstím a začátkem sedmdesátých let se začalo diskutovat o připojení předměstí k Vídni. Ačkoliv předměstí byla proti, bylo připojeno na základě přání císaře Františka Josefa I. (1830–1916) projevené ve své řeči v roce 1888. Příslušný zákon vstoupil v platnost dnem 1. ledna 1892 a Hernals se spojil s obcí Dornbach a Neuwaldegg a vytvořili 17. vídeňský okres. Obec Hernals byla přitom nejvýraznější ze tří obcí a dokonce i do Vídně vstoupila bohatá obec Dolního Rakouska. V roce 1890 žilo v novém okrese 74 657 obyvatel v 1803 domech. Za okresního představitele Kretscheka a hernalského městského radu Sebastiana Grünbecka byla provedena rekonstrukce kaple Svaté Anny, postaveny lázně a několik škol, jakož i regulace ulic a rozšířen hřbitov. V roce 1894 byl odstraněn Linienwall a postavena městská dráha. Hernalské tržiště bylo rozšířeno na "Zimmermannplatzu".
Hernals 1919–1945 Pod sociálními demokraty v Rudé Vídni po první světové válce byla požadovaná bytová výstavba. V roce 1922 za Karla Ehna (1884–1959) v "Balderichgasse" byl postaven první obecní bytový dům se 164 byty. Největší v Hernals postavený v roce 1929 městský obytný dům v ulici "Wattgasse" s 294 byty. Na základě finančního tlaku spolkové vlády byla výstavba snižována, podíl obecních bytů v Hernals zůstal s 1467 byty pod vídeňským průměrem.
Po Schattendorferském rozsudku došlo také v Hernbals k nepokojům, dne 15. července 1927 došlo k útoku výtržníků na policejní strážnici v Hernalské "Hauptstraße 158". Tento dav vyházel inventář a na ulici zapálil. Dva stromy v aleji byly zasaženy ohněm a později jako "revoluční stromy" byly udržovány. Nepokoje pokračovaly dále a pět lidí zemřelo.
Rakouské občanské nepokoje v únoru 1934 se odehrávaly mimo Hernals. Kvůli obstávce sociální demokracie byla však okresní rada rozpuštěna a dosazeni noví představitelé
Hernals po 1945 Druhá světová válka skončila v Hernals příchodem sovětského vojska dne 7. dubna. Zůstali do září 1945 v Hernals, když je potom vystřídala americká okupační vojska. Vedle obnovy poničených domů patřila hlavní pozornost výstavbě nových bytů. Do roku 1955 bylo v Hernals postaveno 1050 bytů a do roku 1991 přibylo dalších 2948 bytů.
Během devadesátých let došlo pětkrát k malým změnám v hranicích okresu. V roce 1990 byla hranice k Währingu mezi "Czartoryskigasse" a "Herbeckstraße" mírně posunuta v neprospěch Hernalsu.Gesetz vom 21. November 1989 über eine geringfügige Änderung der Grenze zwischen dem 17. und 18. Bezirk (LGBl. 4/1990), ausgegeben am 2. Februar 1990 V oblasti ulic "Savoyenstraße", "Wilhelminenstraße" a "Oberwiedenstraße" získal Hernals v roce 1992 velmi malé nezastavěné území od okresu Ottakring.Gesetz über eine geringfügige Änderung der Grenze zwischen dem 16. und 17. Bezirk (LGBl. für Wien 10/1992), ausgegeben am 9. März 1992 Roku 1995 dostal Hernals od Währingu v oblasti ulic "Höhenstraße", "Keylwerthgasse" a "Salmannsdorfer Straße" obytnou oblastGesetz über eine Änderung der Grenzen zwischen dem 17., 18. und 19. Bezirk (LGBl. für Wien 48/1995), ausgegeben am 23. Juni 1995 a 1998 byla hranice k Ottakringu v oblasti ulic "Spinozagasse" mezi "Steinmüllergasse" a "Rosenackerstraße"Gesetz über eine Änderung der Grenzen zwischen dem 16. und 17. Bezirk (LGBl. für Wien 6/1998), ausgegeben am 30. Jänner 1998 část posunutou k severu. Doposud poslední změna hranic byla provedena v roce 2001 v oblasti "Kongressparku", která se kompletně překládá na území Ottakringu.Gesetz über eine Änderung der Grenze zwischen dem 16. und 17. Bezirk (LGBl. für Wien 124/2001), ausgegeben am 14. Dezember 2001
Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Na konci 19. století měl okres Hernals 63 038 obyvatel. Do roku 1910 narostl počet obyvatel přes 60 % na 103 000. Později se však růst počtu obyvatel zastavil, snižoval a který se udržuje až do roku 2001. Jen v osmdesátých letech došlo k lehkému růstu v Hernals, po posledním sčítání lidu v roce 2001 počet obyvatel klesá a činí nyní 47 610. Od roku 2001 je růst obyvatel jinak zjišťován. V roce 2024 v okrese žilo 56 671 obyvatel.
Struktura obyvatelstva Struktura obyvatel v Hernals se odráží z velké části podle vídeňského průměru. 21,4 % obyvatel Hernalsu je ve věku nad 60 roků. 52,8 % z obyvatel je žen. S 28,8 % je výrazně vyšší průměr podílu cizinců. Nejvyšší podíl při sčítání lidu 2001 je 33,9 % státních občanů ze Srbska a Černé Hory před Turky (14,7 %) a Bosny (9,7 %).
Ze 40 665 obyvatel, kteří mají přes 15 roků, má 12,6 % univerzitu, vysokou odbornou školu nebo "Akademii" jako nejvyšší školní vzdělání (Vídeň 11,8 %). Dalších 15,6 % absolvovali maturitu (Vídeň 15,7 %), 35,5 % je vyučeno řemeslu nebo má střední školu (Vídeň 39,2 %) a 36,3 % má povinnou školní docházku jako nejvyšší vzdělání (Vídeň 33,2 %).Volkszählung 2001
Průměrný roční čistý příjem zaměstnance v roce 2004 činí 17 768 € (Vídeň 18 489 €), penzisté mají 16 600 € (Vídeň 16 412 €). Mužské obyvatelstvo má výdělek 19 940 € čistého (penzisté 19 780 €), Naproti tomu ženy mají 15 329 € čistého (penzistky 14 531 €). Vesměs se považuje příjem hernalských pracujících přibližně o čtyři procenta nižší než je vídeňský průměr, penzisté ale nedosahují.Einkommen 2004 der Stadt Wien
Náboženství Náboženské vyznání je v Hernalsu rozloženo následovně: 47,4 % jsou římskokatolického vyznání, 9,4 % pravoslavná církev, 9,4 % islámské, 4,1 % evangelické a 23,4 % je bez vyznání. V Hernalsu jsou čtyři římskokatolické farnosti (ve Vídni je 17 děkanství a arcibiskupství.
Před rokem 1938 byla v Hernals židovská obec. Nebyla sice žádná synagoga, ale spolková modlitebna Gemilath Chesed („Man übt Gnade") v ulici "Thelemangasse 8", zřízená v roce 1929. Starostou byl Julius Krupnik a rabínem Markus Leib Habermann. Spolková modlitebna nacisty byla uzavřena a členové židovské obce buď emigrovali nebo byli deportováni a vyvražděni.DAVID | Jüdische Andachtsstätten in Wien vor dem Jahre 1938 Dnes je v "Thelemanngasse 8" malá Sultanahmet mešita.
Budova v "Thelemangasse 8" jakož i domovní čísla 2, 4, 6 byli ve vlastnictví železářského továrníka Mandelbauma, který musel v roce 1940 uprchnout do Anglie. Vnuk od zakladatele Bernharda Mandelbauma je americký autor Frederic Morton (narozený 1924 jako Fritz Mandelbaum), dům v "Thelemanngasse 8" navštěvuje mládež z reálného gymnázia.Bezirksmuseum Hernals | Frederic Morton zum 80.Geburtstag
Politika Hernals byl po volbách v 19. i 20. století ovládán "Křesťanskodemokratickou stranou". Franz Helbling (1831-1904), nejstarší starosta Hernals, byl 1891 zvolen okresním představitelem. Při prvních všeobecných volbách dosáhla sociální demokracie v Hernals s 58 % absolutní většinu před křesťanskými socialisty (27 %) a česko-slovenskými demokraty. Tyto poměry ve značné míře trvaly až do roku 1932, zmizeli Čechoslováci a přidali se nacisté na vrub křesťanských sociálů a získali 17 %. Jako okresní představitel dominoval sociální demokrat Anton Haidl (1870-1949) od 1919 do 1934.
Při prvních volbách v listopadu 1945 dosáhla (SPÖ) s 57 % absolutní většinu a udržela průběžně až do dneška vedení okresu. Vzestupem (FPÖ) v devadesátých letech se spojili s nadvládou (SPÖ) a vládnou společně. V roce 1991 (SPÖ) získali ještě 43 %, tak klesali a 1996 získali 33,4 %. (FPÖ) je nyní s 28,46 % (+ 6,27) je ještě vzadu. Volby 2001: Ve volbách se zase otočila vývojová tendence zpět. (SPÖ) dosáhla 39,90 %, die (FPÖ) 20,81 %. (ÖVP) zůstává s 19,54 % vzadu. (Zelení) posílili a získali 15,31 %. Volby 2005: V okresních zastupitelských volbách 23. října 2005 dosáhli (SPÖ) 41,14 % (+1,19 / 17 mandátů). (ÖVP) získali 21,82 % (+2,82 / 9 mandátů) a dostávají se opět do vedení. (Zelení) získali 18,44 % (+3,13 / 8 mandátů).
Kultura a pamětihodnosti Hlavní církevní pamětihodností Hernalsu je "Kalvarie-kostel" Srdce Ježíšovo a kostel Redemptoristů. Jorgerovy lázně, vídeňský sportovní klub v Dornbachu a Kouzelná studna se sochou Schrammelova kvarteta. V Dornbachu je farní kostel a kaple svaté Anny, ve Neuwaldeggu "Zámek Neuwaldegg" a "Schwarzenbergpark".
Divadla