Rujána (původně Rána; , německá výslovnost: IPA: [], ; ) je největší ostrov v Německu. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Východní pobřeží ostrova tvoří západní hranici Pomořanského zálivu.
Historie Od 6. století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Jiné zdroje však označují za původce názvu germánské Rugie, kteří ostrov obývali před dobou stěhování národů. Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně. V 8.–11. století představovalo toto území jedno z významných center moci Pobaltských Slovanů, které čelilo opakovaným nájezdům Vikingů. Slovanskými kmeny zde byl uctíván Svantovít. Replika jeho sochy (původně zřejmě z 10. století) se také na ostrově nachází.Náboženství na cestách: Božstvá sa menia, kamene ostávajú : Dingir, 17. 8. 2022 Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I. Současně kníže Jaromar I. přijal křesťanství. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Po úmrtí Vilislava III., posledního přímého mužského potomka, v roce 1325 přešlo Rujánské knížectví do rukou vévodů z pomořansko-wolgastské linie. Pouze v první polovině 15. století došlo ke krátkodobému osamostatnění Rujány. V průběhu třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů. Po uzavření Vestfálského míru se Rujána stala součástí Švédska. V roce 1815 byl ostrov po napoleonských válkách začleněn do Pruska. Po druhé světové válce se Rujána stala součástí sovětské okupační zóny a byla spojena s Meklenburskem, čímž se stala součástí Německé demokratické republiky (NDR). V rámci správní reformy v roce 1952 byla začleněna do kraje Rostock. Po znovusjednocení Německa v roce 1990 náleží Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Číselné údaje Ostrov Rujána, včetně přilehlých ostrovů, má rozlohu 935 km². Dosahuje maximální nadmořské výšky 161 m na vrcholu Piekbergu. Podle údajů z roku 2021 zde žije 64 376 obyvatel. Ostrov je orientován v ose sever-jih s délkou 52 km a v ose západ-východ měří 41 km. Obce #obecrozloha(km²)početobyvatelhustotazalidněnílokalizacepřilehlé ostrovyrozloha(km²) 1PutbusVilm 2Garz 3Bergen auf Rügen 4Sassnitz 5UmmanzUmmanz, Heuwiese, Liebes, Mährens, Wührens, Urkevitz 6Poseritz 7Trent 8Samtens 9Rambin 10Rappin 11Gustow 12Sagard 13Zirkow 14Wiek 15Binz 16Parchtitz 17NeuenkirchenBeuchel 18Altenkirchen 19DreschvitzLiebitz 20Glowe 21Gingst 22Kluis 23Dranske 24Mönchgut 25Sehlen 26Altefähr 27SchaprodeÖhe 28Insel HiddenseeHiddensee, Fährinsel, Gänsewerder, Tedingsinsel 29Ralswiek 30Breege 31Sellin 32Lohme 33Lancken-Granitz 34Putgarten 35Buschvitz 36Lietzow 37Patzig 38GöhrenBuskam Findling 39Baabe #celkem
Geologie a geografie Břehy jsou nízké, velmi členité. Vyskytuje se na nich mnoho kos, přesypů a dun. Reliéf je tvořen kopcovitou rovinou s valy koncových morén, které překrývají vápence. Na severu, nedaleko města Sassnitz je Národní park Jasmund. Ten je známý příkrými křídovými skalami, místy vysokými i přes 30 m.
Převážná část povrchu je obdělávána (žito, oves, brambory, cukrová řepa). Na východě a ve střední části ostrova jsou bukové lesy. Je zde rozvinutá živočišná výroba (mléko) a rybolov (sledi, úhoři). Hlavní přístav je Sassnitz. Poblíž něj se těží křída. Jsou zde přímořské lázně (Binz, Sellin). Je spojen s pevninou hrází (2,5 km) se železnicí a mostem. Mezi městy Sassnitz a Trelleborg (Švédsko) fungovalo do roku 2020 trajektové spojení.
Biosférická rezervace Území o rozloze 22 800 ha, zahrnující jihovýchodní část ostrova, bylo v roce 1991 zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO. Sídlo správy biosférické rezervace je v Putbusu.
Cestovní ruch Rujána patří mezi významné turistické destinace Německa, přičemž přibližně čtvrtina všech přenocování v regionu Meklenbursko-Přední Pomořansko se odehrává právě zde. V roce 2014 se stala nejoblíbenějším německým prázdninovým ostrovem s 5,89 miliony přenocování. Turisté navštěvují Rujánu zejména od dubna do října, s hlavní sezónou v červnu až srpnu. Oblíbenými rekreačními středisky jsou Binz, Sellin, Göhren a Sassnitz. Ostrov láká svou unikátní přírodní a kulturní krajinou, včetně Národního parku Jasmund s Rujánskými křídovými skalami. Křída, nazývaná „bílé zlato Rujány“, hraje významnou roli v turistických nabídkách a ekonomice ostrova.
Rujána je oblíbeným místem pro kitesurfing a seakayakingOkolo Rujány na mořském kajaku.
Část západního pobřeží a Boddenu patří do Národního parku Krajina Západopomořanské laguny. Rujána je rovněž známá jako odpočinkové místo pro tisíce jeřábů během jejich migrace od konce srpna do začátku října.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Literatura
Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 1997,
Externí odkazy
Kategorie:Ostrovy Německa v Baltském moři Kategorie:Ostrovy Meklenburska-Předního Pomořanska Kategorie:Zemský okres Přední Pomořansko-Rujána Kategorie:Biosférické rezervace v Německu