Bedřich Wachsmann (24. května 1820 LitoměřiceMatriční záznam o narození a křtu – 27. února 1897 Praha)Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých HŠ Z10, s. 2. Dostupné online.Na náhrobku na Olšanských hřbitovech jsou uvedena data 17. května 1820 a 21. února 1897. byl německy mluvící český malíř, architekt, designér a restaurátor.
Život Narodil se jako Friedrich Wachsmann, sedmý z 10 dětí (pátý z osmi synů), v rodině právníka a kriminálního rady Josefa Wachsmanna (1775 Praha – 1836 Pelhřimov) a jeho ženy Anny, oba rodiče pocházeli z Prahy.Konskripční přihláška v AhMP Vystudoval nižší gymnázium a reálku v Litoměřicích. V tamním grafickém závodě G. W. Medaua se vyučil grafickým technikám. V roce 1840 odešel na malířskou akademii do Lipska, později do Drážďan a do Prahy. Vedle studia se živil litografickými pracemi, v Praze také portrétoval technikami litografie či malby miniatur. Roku 1848 přesídlil do Innsbrucku, kde rok a půl maloval krajiny. Jeho dalším působištěm byl Mnichov, kde se proslavil tak, že místní umělecká beseda pět let po sobě kupovala jeho obrazy. Byl vyhledávaný i jako učitel a dosáhl úspěchu i na výstavách v Salcburku, Linci, Vídni a Praze. Uskutečnil také cesty do Tyrolska, severní Itálie a Francie. (Tento zdroj uvádí datum narození 24. května 1820.)
Na podzim 1854 se vrátil do Prahy. Pracoval často pro církev, k jeho objednavatelům patřili například pražští arcibiskupové Bedřich Schwarzenberg, kardinál František Schönborn (zakázky pro oltáře katedrály sv. Víta a pro Arcibiskupský palác), nebo karlštejnský děkan. Dále pracoval pro různé šlechtické rodiny i pro císařskou rodinu Habsburků (kaple sv. Kříže na Pražském hradě – pro císaře Františka Josefa I., zámecká kaple a interiéry v Brandýse nad Labem – pro arcivévodu toskánského Ludvíka Salvátora).
Rodina Jeho prasynovci byli herec Jiří Voskovec a malíř Alois Wachsman,Malá galerie českých malířůHistorie skláren Kavalier a rodiny Kavalírovy, Kateřina Kavalírová, Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2012 synovci malíř prof. Bedřich Wachsmann (1871–1944) a rakouský malíř Julius Wachsmann (1866–1936).
Dílo Maloval akvarely, kvaše i olejomalby, kreslil ornamenty a návrhy na uměleckořemeslné předměty (nábytek, nářadí, náčiní), ale také na pomníky. Spolu s Petrem Maixnerem restauroval gotické nástěnné malby na hradě Zvíkově. Vytvořil figurální kresby podle soch na Karlově mostě. Další díla: Vjezd prvního vlaku do pražského nádraží (nyní Masarykova) 20. srpna 1845Národní listy č. 119, 1. května 1927, příloha s. 17 Pohledy na Červený hrádek pro hraběnku Buquoyovou (1856–57) Čtrnáct akvarelů z křivoklátského panství pro Maxe Fürstenberga (1860–61) Výzdoba oltářů karlínského kostela (1863–68) Rekonstrukce Kaple svatého Kříže na Pražském hradě – návrhy na dekorativní výzdobu interiérů v neorománském stylu (1868–69) Výzdoba piaristického kostela v Nepomuku Zámecká kaple v Dymokurech (1870–71) Pohled na Zálezly, akvarel, 1878 Pohled na Vlašský dvůr v Kutné Hoře, akvarel, 1881 Katalog der Gemälde-Galerie im Künstlerhause Rudolfinum zu Prag 1912, č. kat. 1174 a 1175 Rekonstrukce kaple v Arcibiskupském paláci v Praze Oprava zámku v Brandýse nad Labem Návrh žezla rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1883), provedl zlatník Jan Tengler. Návrh zámecké kaple v Dolních Břežanech (1887), zřejmě jeho nejzdařilejší dílo (I tento zdroj opakuje datum narození 24. května 1820.) projekt hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže v Přešticích Množství ilustrací v časopisech, např. Světozor (po r. 1867) a Zlatá Praha (po r. 1884). Doplňoval je slovními popisy, ale výhradně v němčině, takže před uveřejněním musely být přeloženy do češtiny. Do časopisů přispíval i cestopisy, popisy starožitností a uměleckými posudky. Spolu s dalšími umělci ilustroval i Ottův encyklopedický průvodce Čechy. Návrh na výzdobu centra Prahy v roce 1881 (zřejmě v souvislosti s otevřením Národního divadla a návštěvy prince Rudolfa) Návrhy zlatnických prací, zejména precios, svícnů a výrobků s českými granáty
Byl oblíbený u české šlechty, především u Schwarzenbergů a Schönbornů, což mu umožnilo realizovat některé ze zmíněných zakázek. Od papeže Lva XIII. dostal za jednu z prací čestný kříž „Pro ecclesia et pontifice“. Jako člen delegace pražské obchodní komory se účastnil pařížské průmyslové výstavy. Byl i členem Umělecké besedy. Ačkoliv byl německého původu, byl pro své politické názory (podpora státoprávnich snah Českého království) i účast na kulturním životě považován současníky za českého umělce a vlastence. Zemřel náhle ve spánku, uprostřed práce na návrzích nábytku pro zámek v Brandýse nad Labem.
Sbírka starožitností Wachsmann nezanechal závěť. Jeho velká sbírka více než 600 uměleckých předmětů a starožitností obsahovala jak obrazy, sochy a grafiku, tak uměleckořemeslné předměty z kovů, keramiky, dřeva i textilu, také kolekci palných zbraní. Její největší soubor zakoupilo Františkovo muzeum v Brně, menší část včetně kresebných návrhů se dostala do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jednotliviny byly darovány či zakoupeny již za Wachsmannova života do Národního muzea v Praze, ale i do jiných sbírek, jak institucionálních, tak soukromých.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 196 8 (s. 136–137) Ottův slovník naučný, heslo Wachsmann Bedřich. Sv. 27, s. 115 Nová encyklopedie českého výtvarného umění II. díl, editor Anděla Horová. Praha: Academia 1995, s. 932 (autorka hesla Naděžda Blažíčková-Horová)
Externí odkazy
Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:České malířství 19. století Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští designéři Kategorie:Narození v roce 1820 Kategorie:Narození 24. května Kategorie:Narození v Litoměřicích Kategorie:Úmrtí v roce 1897 Kategorie:Úmrtí 27. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži