Dolní Jamné () je malá vesnice a část obce Bezvěrov v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru jižně od Bezvěrova. Leží v nadmořské výšce 640 metrů. Dolní Jamné je také název katastrálního území o rozloze 7,7 km².
Název Název vesnice je odvozen z podstatného jména jáma. V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Jamni (1208), Jamne (1227), in Jampni (1358), Jamny (1369), Jampny (okolo roku 1405), Jamny (1546, 1570), Unter Jamny (1712), Unter Jamney (1788) a úředně Jamné dolní nebo Unter-Jamný (1854). Používal se také lidový tvar Gamling.
Historie První písemná zmínka o Dolním Jamném pochází z roku 1208. Vesnice byla v první čtvrtině třináctého století centrem hrabišických kolonizačních aktivit v okolní krajině. Roku 1227 ji Kojata IV. odkázal zderazskému klášteru křižovníků v Praze.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 372 obyvatel (z toho 174 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 362 Němců a pět cizinců. Až na šest evangelíků a tři židy se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 354 obyvatel: devět Čechoslováků, 344 Němců a jednoho cizince. Kromě římskokatolické většiny zde žilo šest židů a tři lidé bez vyznání.
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1869–1975 Dolní Jamné bylo samostatnou obcí, se kterým patřilo nejprve do okresu Teplá, ale v letech 1900–1930 v okrese Planá, v roce 1950 v okrese Toužim a v letech 1961–1975 v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 je částí obce Bezvěrov v okrese Plzeň-sever. V letech 1950–1975 k obci patřily Chudeč, Nová Víska, Světec a Žernovník.
Pamětihodnosti
Kostel sv. Petra a Pavla Fara čp. 13
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever Kategorie:Sídla v Tepelské vrchovině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Bezvěrov