náhled|upright=0.5|vpravo|Wolinský idol Předkřesťanstí Slované uctívali řadu božstev různého významu a funkce a příběhy o nich byly součástí slovanské mytologie, z větší části nedochované. V základě tato božstva lze dělit na doložená u Východoslovanů a na doložená u Polabských Slovanů a Pomořanů. Bohové připisovaní ostatním Slovanům zmiňovaní v převážně pozdních pramenech nejsou zpravidla považováni za autentické. Přesto lze však předpokládat, že některá božstva byla Slovanům společná, především se to týká Peruna a Velese, podle Zdeňka Váni také Svaroga a Dažboga – Svarožice.
První dvě části seznamu se věnují božstvům východních a severozápadních Slovanů zmiňovaných v písemných pramenech předcházejících christianizaci Slovanů či vzniklých těsně po ní, ta jsou v odborné literatuře zpravidla považována za autentická. Poslední část se věnuje božstvům z pramenů pozdních, folklóru, literární fikce, fals a dalším, o kterých se všeobecně nepředpokládá že byla Slovany ctěna.
Bohové východních Slovanů
Vladimírův panteon
upright=0.9|náhled|vpravo|Vladimír uděluje nařízení pod modlou Peruna v Radziwillském letopisu z konce 15. století
Vladimírův panteon je označení pro božstva jejichž modla postavil kníže Vladimír I. v Kyjevě. Pověst dávných let o nich referuje následovně:
Perun – bůh hromovládce Chors – pravděpodobně neslovanský přívlastek slunečního boha Dažboga Dažbog – sluneční bůh Stribog – bůh nejasné funkce, zpravidla vykládaný jako bůh větru Mokoš – bohyně země a vláhy a úrody, slovanská forma Velké Matky Simargl – bůh nejasné funkce
Další bohové
náhled|upright=0.5|vlevo|Novgorodská figurka bývá vykládána jako možný idol Peruna
Další bohové zmiňovaní ve východloslovanských písemných pramenech jsou tato: Diva – bohyně nejasné funkce Dyj – bůh nejasné funkce ztožňovaný s indoevropským Djéusem a baltským Dēivasem Rod – bůh či démon osudu Rožanice – trojice bohyň osudu analogická s českými sudičkami Pereplut – bůh neznámé funkce Pohvizd – bůh nejasné funkce, někdy vykládaný jako bůh větru Veles – bůh skotu, podle některých hypotéz také bohatství, podsvětí, magie, vědění, věštění a básnictví; Trojan – bůh nejasného významu, může se jednat o obdobu pomořanského Triglava, případně o zbožštěného římského císaře Trajána.
Polabští a pomořanští bohové náhled|vpravo|upright=0.8|Rekonstrukce slovanského chrámu v Groß Raden náhled|upright=0.7|Poláškův Radegast v Beskydech inspirovaný Prillwitzskými idoly
U kmenů Polabských Slovanů (Obodritů, Luticů) a Pomořanů se předpokládá, že původní božstva přestala být spojována se svou funkcí a na místo toho se stala božstvy kmenovými a lokálními. Tomu je přizpůsoben i jejich krátký popisek.Váňa (1990), s. 85
Kromě toho jsou bez uvedení jména uváděny také dvě bohyně zobrazované na praporcích kmene Luticů a nejvyšší nebeský bůh vládnoucí ostatním.Pitro, Vokáč (2002), s. 90, 146
Hypotetičtí a fiktivní bohové Kromě výše uvedených božstev východních a severozápadních Slovanů zmiňovaných v dobových písemných pramenech se objevuje řada postav, které jsou někdy také považovány za slovanská božstva. Jedná se především o bohy zmiňované v pozdních kronikách a jejich fakt, že byly skutečně Slovany ctěni, je zpravidla zpochybňován. Autenticita však bývá někdy odmítána i u některých výše uvedených božstev.
Jedná se například o antická božstva jejichž kult byl Slovanům připisován. Dále se jedná především o folklórní postavy, omyly autorů či čistou literární fikci. Zvláštním případem jsou pak falsa.
Pozdní prameny a folklór náhled|upright=0.7|vpravo|Úcta Slovanů se vázala i k některým přírodním objektům, například k dubům.
Řada postav považovaných za božstva se vyskytuje ve slovanské lidové kultuře. Jedná se především o kultovní figury objevující se při svátcích a personifikované svátky samotné.
Polsko Řada božstev je zmiňována v polských kronikách Jana Długosze, Matěje z Miechova a Matěje Stryjkowského z 15. a 16. století. V 19. století byly zprávy o těchto božstvech považovány za pravdivé, ve 20. století Lubor Niederle spekuloval o jejich existenci v polské lidové tradici, ale Aleksander Brückner je zcela odmítl. Některá božstva v těchto textech však skutečně mohou pocházet z polské archaické či alespoň lidové tradice.TÉRA, Michal, Perun - bůh hromovládce, Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2009, , s. 78
Jména božstev jsou uvedená v podobě a s případným římským protějškem uvedeným v první zmínce o nich.
Polabští Slované a Pomořané upright=0.8|vpravo|náhled|Romantická představa pohanských obřadů slovanských Ránů
V pramenech o severozápadních Slovanech je zmiňovaná také celá řada božstev antických, v případě díla Orderica Vitala také severských. Objevují se v nich také božstva vzniklá nepochopením místních a vlastních jmen (Pitro, s. 146-148, Váňa, s. 98-99).
Hennil – zbožštělá hůl zmiňovaná Dětmarem Goderac – božstvo zmiňované Arnoldem z Lübecku v souvislosti se zvěřínským biskupem, pravděpodobně zkomolenina místního jména Julius – bůh údajně ctěný ve Wolinu, jenž zde měl uloženo posvátné kopí, pravděpodobně odvozeno od jména města
Dvě božstva jsou také zmiňovaná 2. ebsdorfskou legendou z 14. století a měla být, vedle Radegasta, ctěna po smrti Karla Velikého odpadlými křesťany. Vittelube – pravděpodobně osobní jméno Vitoljub nebo Vitold Hammon Suentebeck – pravděpodobně Amon, svatý býk
Zvlášť pak stojí hypotetický Bělboh chápáný jako protipól Černoboha.
Čechy náhled|upright=0.8|Areál muzea v přírodě na Pohansku u Břeclavi s rekonstrukcí kultovního místa Zelu – bohyně zmiňovaná Neplachovou kronikou z roku 1360
Několik božstev uvádí ve své Kronice české z roku 1630 Václav Hájek z Libočan:
Další božstva uvádí pokračovatelé Hájkovi jako Pavel Stránský, Jan Středovský a Juraj Papánek, ve většině případů se jedná o bohy inspirované antickými:
Celou řadu uměle vytvořených božstev obsahují glosy falšované Václavem Hankou v staročeském slovníku Mater Verborum. Jedná se o následující božstva.http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/enders/jazveda/node114.htm
Lužice
Literární fikcí jsou také božstva připisovaná raně novověkými kronikáři Lužickým Srbům:Váňa (1990), s. 99
Cica – bohyně zmiňovaná v 17. století, snad germánská Zisa Flins – bůh zmiňovaný v roce 1492 Jutrobog – bůh zmiňovaný v roce 1590 Krodo – bůh původně připisovaný Germánům
a další z knihy Grundtræk til En Nord-Slavisk og Vendisk Gudelære dánského spisovatele Bernharda Severina Ingemanna z roku 1824:
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Slovanská mytologie Kategorie:Seznamy bohů