Čechůvky jsou vesnice a část statutárního města Prostějov v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Nachází se na východě Prostějova.
Přestože byly Čechůvky stavebně téměř propojeny s Vrahovicemi, církevní a školskou správou spadaly do Kralic.
Na východ od obce se nachází Kaple svaté Otýlie, postavená v roce 1722.FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 60.HOSÁK, Ladislav. Historický místopis střední a severní Moravy. Olomouc 1959, s. 75.
Název Vesnice se původně jmenovala Čechovice. Bylo na ni přeneseno jméno jejích obyvatel (výchozí tvar Čechovici), které bylo odvozeno od osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)). Význam místního jména byl "Čechovi lidé". K roku 1371 je poprvé doložena zdrobnělina Čechóvky, zřejmě na odlišení od blízkých Čechovic západně od Prostějova.
Historie Nejstarší historická zmínka pochází z roku 1360. Od roku 1492 až do zrušení poddanství 1848 byly Čechůvky majetkem města Prostějova. Před třicetiletou válkou byli zřejmě všichni obyvatelé Čechůvek luteránského vyznání. Po třicetileté válce došlo k rekatolizaci. Při pruském vpádu 1758 došlo u Čechůvek menším vojenským šarvátkám.
náhled|vlevo|Kříž v poli u Čechůvek V roce 1866 se u Čechůvek odehrála bitva mezi saskými a pruskými vojsky v rámci prusko-rakouské války. Na paměť této bitvy byl u obce postaven kříž.
Již v době první republiky začal klesat počet obyvatel, tento trend pokračoval i po druhé světové válce. V prvních poválečných volbách (1946) zvítězila ČSSD, následovaná ČSL a ČSNS, zcela propadli komunisté. Po komunistickém převratu byl v Čechůvkách odpor proti kolektivizaci zemědělství. Jednotné zemědělské družstvo tak bylo založeno až v roce 1958.
Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Čechůvky samostatnou obcí v okrese Prostějov. Od 1. července 1960 do 31. prosince 1972 byly částí obce Vrahovice v okrese Prostějov. Od 1. ledna 1973 jsou částí statutárního města Prostějov v okrese Prostějov.
Pamětihodnosti Kaple svaté Otýlie Zvonička na návsiTamtéž, s. 24. KrucifixTamtéž, s. 25.
Osobnosti V Čechůvkách strávil dětství prof. Jan Lužný (1926–2013). Do obce se během svého života mnohokrát vracel, v důchodovém věku se věnoval zkoumání historie Čechůvek. Spolu s Hanou Bartkovou a Karlem Dolákem vydal publikaci o historii Čechůvek a kapli sv. Otýlie. V obci se narodil básník, knihovník a informační pracovník Miroslav Ressler (* 1943).
Odkazy Reference
Literatura BARTKOVÁ, Hana, DOLÁK, Karel, LUŽNÝ, Jan. Historie Čechůvek a kaplička sv. Otýlie. Prostějov 2007. BARTKOVÁ, Hana. Kříž u Čechůvek: neznámý mecenáš přežil válečnou řež. Prostějovský týden, 2008, 18(37), s. 4. Prostějovský deník, 2008, 213. Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s.33–34. FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 60–61. JANOUŠEK, Vojtěch: Prostějovský okres. Brno 1933. s. 149–150. Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 239–241. WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 682–683.
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Prostějov