Milovice () jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží zhruba čtyři kilometry severovýchodně od Lysé nad Labem, dvanáct kilometrů severozápadně od Nymburka. Počet jeho obyvatel v letech 1990–2015 zhruba desetinásobně vzrostl a v současnosti zde žije obyvatel. Milovice leží v katastrálních územích Milovice nad Labem o rozloze 19,16 km² a Benátecká Vrutice o rozloze 9,16 km².
Historie Počátky Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně. Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva má symbolizovat bohatství lesů v regionu.
20. století V Milovicích se dříve nacházel vojenský prostor v městské části Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, bylo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 umístěno velitelství Střední skupiny vojsk, jedna divize pozemní, velení a část divize letecké a další útvary, celkem asi 30 000 vojáků a rodinných příslušníků, kteří zde měli zázemí. Po roce 1989 proběhla jednání, která umožnila odchod sovětských vojsk. Poslední vojáci SSSR opustili zemi v červnu 1991, přesto je dodnes ve městě patrná početná ruská i ukrajinská menšina. Po odchodu vojsk začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a velké množství nově uvolněných bytů ve městě zapříčinil prudký nárůst civilního obyvatelstva. V (bývalém Východním) Německu byl podobným uzavřeným městem, v němž žilo až 75 000 sovětských vojáků s rodinami, Wünsdorf, městečko nacházející se asi 40 km jižně od Berlína.
V obci Milovice (4117 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, balónová rota, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 832. (česky a německy) zubní lékař, bio Invalidů, cihelna, 3 cukráři, fotoateliér, 5 holičů, 4 hostince, 3 hotely (Malý, Na střelecké baště, U modré hvězdy), kapelník, klempíř, kolář, 2 pánské konfekce, 2 kováři, 4 krejčí, výroba likérů, výroba margarinu, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, povoznictví, porodní asistentka, preparátor, 8 rolníků, 4 řezníci, 7 obchodů se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, spořitelní a záložní spolek v Milovicích, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 4 trafiky, 2 truhláři, vojenský velkostatek, 2 vinárny.
V roce 1991 byl obci udělen status města.
21. století Dne 23. srpna 2008 se město k 40. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy symbolicky přejmenovalo na jeden den na Mírovice. V tentýž den bylo náměstí přejmenováno na náměstí 30. června. Na náměstí byl přistavěn monument s torzem rakety jako symbol odchodu sovětských vojsk.
Obyvatelstvo +Vývoj počtu obyvatel a domů města Milovice včetně místních částí (Benátecká Vrutice, Boží Dar a Mladá) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 1 597 1 882 2 070 1 911 1 732 2 868 4 720 5 878 3 872 2 747 1 521 1 330 4 212 10 140 12 713 Počet domů 252 286 333 355 339 414 471 488 570 533 443 568 596 799 1 187
Městská správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové BenátkySprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové BenátkyVyhláška ministra vnitra č. 187/1937 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové BenátkyNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, soudní okres Benátky nad Jizerou 1949 Pražský kraj, okres Nymburk 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Lysá nad Labem
Členění města Části města Benátecká Vrutice Boží Dar Milovice Mladá
Základní sídelní jednotky Benátecká Vrutice Boží Dar Milovice Mladá I (ležící v k.ú. Milovice nad Labem) Mladá II (ležící v k.ú. Benátecká Vrutice)
Seznam vedení Starostové 1859: Jan Roubíček 1861: Václav Vojtěch 1868: Josef Faltys 1878: František Janda 1891: Jan Knop 1897: Josef Vlk 1903: Alois Malý 1906: Václav Bohuslav 1910: Josef Krejčík 1923: Josef Pecka 1927–1931: Josef Handl (RSZML) 1931–1944: Bohumil Sucharda (RSZML)
Vládní komisař 1944–1945: František Jareš (NS) Předsedové Místního národního výboru 1946–1949: František Čížek 1953–?: Marie Horčičková (KSČ) 1960–1971: Stanislav Trnka (KSČ) 1971–?: Vítězslav Trkal (KSČ)
Starostové 1990–1998: Miloslav Müller (KDU-ČSL) 1998–2002: Stanislava Matějková 2002–2010: Milan Kraus (SNK ED) 2010–2014: Lukáš Pilc (ODS) 2014–2018: Milan Pour (ANO) 2018–2022: Lukáš Pilc (ODS) od 2022: Milan Pour (ANO)
Městské symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.
Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/332 Lysá nad Labem – Milovice – Krchleby a také silnice II/272 Český Brod – Lysá nad Labem – Benátky nad Jizerou – Bělá pod Bezdězem. Železnice – Ve městě končí železniční trať Lysá nad Labem – Milovice. Je to jednokolejná elektrizovaná regionální trať, jako veřejná slouží od roku 1923. Letiště – Na území města leží bývalé vojenské letiště, nyní plocha pro ultralight.
Veřejná doprava 2022 Autobusová doprava – Město obsluhují linky PID do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Nymburk. Železniční doprava – Po tratích Praha – Lysá nad Labem a Lysá nad Labem – Milovice vede linka S22 Praha – Lysá nad Labem – Milovice v rámci pražského systému Esko. Na trať do Milovic vyjíždělo v pracovní dny a o víkendech 40 párů osobních vlaků.
Společnost Kultura a přírodní bohatství V nedalekém bývalém letištním areálu se každoročně koná festival Votvírák a do roku 2024 se tu konal i největší drum and bass festival na světě Let It Roll. Dvousethektarový tankodrom Milovice poskytuje prostor offroadovým tratím a střelnici. Také slouží pro prezentaci historické vojenské techniky Ve městě se nachází zábavní park Mirakulum, ten patří mezi největší parky v zemi a navštíví ho ročně zhruba 250 tisíc lidí.
Školství Ve městě jsou dvě základní školy (základní škola Juventa a základní škola Masarykova) a tři školky (Mateřská škola Kostička, Mateřská škola Sluníčko a Mateřská škola U broučků).
Pamětihodnosti Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské – kostel byl vystavěn v letech 1906–1907 při zřizování vojenského výcvikového tábora jako náhrada za rušený kostel stejného zasvěcení ve vysidlované obci Mladá, kam byly Milovice do té doby přifařeny. Neorientovaná stavba v pseudogotickém stylu je jednolodní, obdélníková s pětiboce uzavřeným presbytářem na severozápadě a s hranolovou věží v jihovýchodním průčelí. V letech 1915–1919 byl vyzdoben v pravoslavném slohu ruskými válečnými zajatci. Zařízení včetně kostelního zvonu je barokní, přenesené ze zrušeného kostela svaté Kateřiny v Mladé. Hlavní oltář je portálový s obrazem. Po stranách jsou sochy svatého Augustina a Jeronýma. Boční oltář je Panny Marie Vítězné se sochami svatého Jáchyma a svaté Anny. Kazatelna a křtitelnice jsou rokokové ze 30. až 40. let 18. století, pravděpodobně z dílny J.Jelínka z Kosmonos. Ostatní zařízení kostela pochází z pozdější doby. Italský vojenský hřbitov (Cimitero militare Italiano) – nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu první světové války, kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř 20000 mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků. Muzeum Milovicka – nachází se v bývalém Domě důstojníků, dnes kulturním domě. V expozici představuje historii města i regionu, zejména zdejší vojenský újezd a působení rakousko-uherské armády v letech 1904–1918, československé armády za první republiky, německého wehrmachtu za dob protektorátu, Československé lidové armády po roce 1948 a Střední skupiny sovětských vojsk v letech 1968 až 1991. [Původní Muzeum Milovicka bylo již před několika lety uzavřeno, avšak v již zmíněném kulturním domě se plánuje otevření zcela nového. Hlavní expozici město chystá v místnosti o velikosti zhruba 150 metrů čtverečních, která bude rozdělena do pěti časových období. Její součástí mají být například interaktivní prvky a promítací místnost. Ve druhé expozici, nazvané Mozaiky vyprávějí, si budou lidé moci prohlédnout mozaiky dochované z období socialismu. Socha svatého Antonína Paduánského – Replika barokní plastiky světce s Ježíškem v náručí a andílkem u nohou je umístěna u silnice směrem na obec Zbožíčka. Originál se nachází v Milovické radnici a Pochází z roku 1738. Pomník obětem 1. a 2. světové války – sousoší lva a bojovníka z roku 1921 se jmény padlých za světových válek v parku u silnice směrem k Lysé nad Labem. Pomník osvobození – tvoří jej bronzové sousoší Rudoarmějce vítaného mužem a dívkou. Datum 9. května 1945 na podstavci připomíná osvobození Československé republiky Rudou armádou na konci druhé světové války. Pomník je umístěn před budovou školy v ulici 5. května. Pomník generálmajora Antonína Sochora – busta v parku U štábu odhalena v roce 2018. Pod Benáteckým vrchem – přírodní rezervace v části bývalého výcvikového vojenského prostoru. Památník rodiny Geigerových – holocaustu – Památník pětičlenné rodiny Geigerových, která žila v Milovicích od počátku 20. století až do začátku druhé světové války. Z pětičlenné rodiny holocaust přežila jen dcera Zdeňka, a to díky tomu že si vzala muže nežidovského původu a vyznání. Památník Emila Zátopka – Byl vystavěn v roce 2022 na počest narození Emila Zátopka. Má také upozorňovat že Emil Zátopek pobýval a trénoval za Armádní sportovní klub v Milovicích, v původním vojenském objektu.
Přírodní rezervace Milovice Přírodní rezervace Milovice je součástí Evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Jsou zde zachovalé otevřené stepi, obývané řadou vzácných rostlin a živočichů, zejména velkým množstvím bezobratlých živočichů. Ve vysychajících tůních a kalužích lze například nalézt trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Přežívá tu řada vzácných a ohrožených brouků z řad chroustků, střevlíků, drabčíků, nosatců či chrobáků. Právě pro chrobáky je klíčová přítomnost velkých býložravců, respektive jejich trusu. Ale vyskytuje se zde i chrobák ozbrojený, zvláštní brouk s nápadným nosorožčím rohem na hlavě, který žije v podzemních houbách, například lanýžích. Pestrá je i fauna motýlů. Žije tady modrásek hořcový Rebelův, jehož jedinou živnou rostlinou je silně ohrožený hořec křížatý.
Tůně Josefov