Jestřabí (dříve též Jestřebí, ) je malá vesnice, část města Velká Bíteš v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Velké Bíteše. Jestřabí leží v katastrálním území Jestřabí u Velké Bíteše o rozloze 2,77 km².

Historie První písemná zmínka o Jestřabí pochází z roku 1358. V Jestřebí byly dva dvory, které prodal Vitoslav z Jestřebí – první Předvoji z Meziříčí a druhý Oldřichovi z Kozlova. V roce 1377 patřily oba dvory k panství meziříčskému. Majitelé dvorů se poměrně rychle měnili. Roku 1386 prodal jeden ze dvorů Předbor Pařízek z Jestřebí Ješkovi z Kamenného. Jeden Pařízek je uváděn roku 1635 jako učitel ve Velké Bíteši. Roku 1398 byl majitelem jestřebského dvora (v obci Jasenice, která sousedí s Jestřebím) Ondřej z Jestřebí. Posledním majitelem z rodu Jestřebí byl Mikuláš v roce 1508. Dvory byly rozlišovány jako Horní (zvaný Sychrov) a Dolní. Po četných změnách majitelů (drobných zemanů) byl Horní dvůr roku 1611 (uváděn jako pustý Sychrov) prodán Jiřímu z Náchoda, který jej prodal roku 1615 Karlovi ze Žerotína k náměšťskému panství. Druhý dvůr pak byl rozdělen na čtyři díly, jejichž majitelé zůstali jako svobodníci, měli své grunty v zemských deskách a nemuseli robotovat. To se týkalo i vesnice Jestřebí, jež kolem nich vznikla. Ta měla roku 1790 celkem 5 domů a 33 obyvatel, roku 1834 již 11 domů a 88 obyvatel, roku 1900 měl katastr obce 273 ha a bylo zde 12 domů a 81 obyvatel. První dvůr byl roku 1890 zrušen, částečně prodán, částečně připojen k lesům velkostatku Náměšť nad Oslavou. Změna názvu Jestřebí na Jestřábí došlo až v roce 1882. Po hospodářské stránce převažovala v Jestřebí zemědělská výroba. Roku 1900 bylo zdejší půdy (260 hektarů) 138 hektarů polí, 86 hektarů lesů, 17 hektarů pastvin, 16 hektarů luk a 3 hektary zahrad. Zahrady patřily k nelepším v celém soudním okrese Velká Bíteš. Pro Jestřebí byla pošta ve Velké Bíteši, kde byla zřízena již roku 1786, tam chodily děti i do školy. Jiné to bylo s farou, která byla pro Jestřebí odedávna v Jinošově u kostela svatého Petra a Pavla z 16. století. Fara, před Bílou horou evangelická, zanikla za třicetileté války. Obnovena byla až v 18. století, ale po vzniku okresu Velká Bíteš (1882) přešlo Jestřebí pod faru v tomto okresním městě. V roce 1890 bylo v Jestřebí 19 evangelíků (skoro jediní z celého politického okresu). Na přípravě historických podkladů tohoto textu se autorsky podílel prof. PhDr. Miloš Trapl, CSc.

Obyvatelstvo

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1892 bylo Jestřabí osadou obce Jasenice v okrese Třebíč. V letech 1892–1920 bylo osadou obce Březka v okrese Velké Meziříčí. V letech 1920–1980 bylo osadou obce Jindřichov, nejprve v okrese Velké Meziříčí, ale v roce 1950 v okrese Velká Bíteš a od roku 1960 v okrese Žďár nad Sázavou. Od 1. července 1980 je částí města Velká Bíteš v okrese Žďár nad Sázavou.

Odkazy Reference

Literatura HOSÁK, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Úvodní svazek. Ostrava, Profil 1967. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 11. Ostrava, Profil 1988. PILNÁČEK, Josef: Staromoravští rodové. Vídeň 1930. ZAVADIL, Ladislav – TIRAY, Jan: Bítešský okres. Brno, Vlastivěda moravská 1900.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině Kategorie:Místní části ve Velké Bíteši