Ludvíkov (, ) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije v ní obyvatel. Je součástí mikroregionu Sdružení obcí Vrbenska.

Historie vlevo|náhled|Dřevěná kaple z roku 1923: památník obětem války Obec vznikla v údolí Bílé Opavy při železárnách, které byly zřízeny v roce 1672 řádem německých rytířů. Provoz železáren si žádal velké množství dřeva a to musel někdo vytěžit a zpracovat, proto v letech 1687–1732 nastal příliv nových osadníků.

Jako zakladatel obce je označován velmistr řádu Franz Ludwig, falckrabě z Neuburgu. Franz Ludwig zde nechal postavit jednu vysokou pec, dva železné hamry, jednu kovárnu, jeden dům pro hamrovního správce, jeden dům pro hamrovního písaře a ještě 15 domů, které byly podmíněně postoupeny dělníkům.

Roku 1701 jsou založeny dvě slévárny, tři hutě a hamr s pohonem vodním kolem. K roku 1819 se připomíná jedna tavicí pec, dva hamry na železo, přibyl jeden hamr na plech a kovárna. Roku 1795 zde bylo vyrobeno během 22 týdnů 550 tun surového železa.

Roku 1823 to bylo 875 tun surového železa a roku 1833 684 tun surového železa a 109 tun výrobků z litiny. Litina se zde začala vyrábět od roku 1818. Na této výrobě se podílel i známý sochař z Horního Údolí Bernard Kutzer.

Byly zde vyráběny kříže, medaile, plakety, litinové vany, umyvadla, kotle, nářadí pro laboratoře a lékárnictví, kování dveří, mříže, ozdobná zábradlí, těžítka, domovní znamení, zdobné vázy i hřbitovní plastiky s. 2, 9–11

Roku 1734 měla obec 30 stavení, roku 1780 62 stavení, roku 1805 82 stavení a 485 obyvatel a roku 1879 100 stavení a 847 obyvatel.Průvodce Ludvíkov, s. 3 K roku 1850 měly železárny dvě pece a těžila se zde železná ruda, k roku 1855 zde bylo 120 zaměstnanců. Roku 1879 železárny zanikly a byly nahrazeny dřevoprůmyslem. K roku 1930 měla pila a dřevoprůmysl 280 zaměstnanců. K roku 1910 a 1939 se připomíná výroba kovového zboží a roku 1925 výroba razítek.

Firma Adolf Grohmann a syn z Vrbna pod Pradědem zde roku 1880 vyrábí drát, lana, řetězy, hřebíky a začíná zde i výroba pletiv. Začátkem 20. století bylo provedeno několik pokusů o obnovu těžby rud, ale malá výtěžnost další pokračování hornické činnosti ukončila.Průvodce Ludvíkov, s. 11 a 4 Ludvíkov byl původně přifařen pod město Andělská Hora od roku 1723 pod Vrbno.

V okolí obce se těžilo i zlato. V 19. století se od jeho těžby pro nerentabilnost upustilo. Při hledání zlata byly objeveny měděné rudy. Ve střední části údolí se nacházejí šachty, štoly a zářezy po jejich těžbě. Tato těžba zde probíhala až do roku 1918 s výtěžkem kolem 20 tun ročně. Těžbu dnes připomíná hornická naučná stezka Vysoká – Hláska, která se nachází na svazích Vysoké hory a vrcholu Hláska. Zde se nachází důlní pole, šachty, štoly a pinky.Průvodce Ludvíkov, s. 5 a 8

Od roku 1892 zde byla pošta, v letech 1872 až 1879 konzum (znovu k roku 1930) a v roce 1852 bratrská pokladna, která zanikla roku 1884 zřejmě z důvodu zániku hutí. K roku 1853 obecná škola, která měla k roku 1900 dvě třídy.

K roku 1860 se připomínají dodnes funkční železité minerální prameny. Až do roku 1945 byla obec převážně německá (pod názvem Ludwigsthal – česky Ludvíkovo údolí). Obsazena Rudou armádou 8. května 1945. Po odsunu německého obyvatelstva sem přicházeli lidé z jiných oblastí, a to především ze Slovenska.

Obyvatelstvo

Obecní správa Mezi lety 1869–1959 Ludvíkov byl obcí v okrese Bruntál. V letech 1960–1990 patřil jako část města k Vrbnu pod Pradědem a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.

Pamětihodnosti Stavební a kulturní památky Barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1792. Kostel a část mobiliáře je od roku 2008 kulturní památkou ČR. Varhany pochází z roku 1874 a jsou od firmy Franz Rieger a syn z Krnova. Průvodce Ludvíkov, s. 12 a 15 Dřevěná kaple z roku 1923, postavená jako památník obětem první světové války, která dnes slouží i jako památník obětem druhé světové války. Kaple byla postavena dle návrhu malíře Ericha Hürdena z Karlovy Studánky především za pomoci místních řemeslníků. Peníze na ni byly získány ze sbírky a dobrovolných darů. Hřbitov byl budován ve stejnou dobu jako kostel, kolem roku 1869 byla zřízena kamenná ohradní zeď a márnice. Jsou zde litinové náhrobníky, většinou ve tvaru křížů, z místních železáren, centrální (velký) litinový kříž je z roku 1862.Průvodce Ludvíkov, s. 13 Dům č. p. 30 je zděnou stavbou, která dokládá původní lidové stavitelství. Jde o cenný příklad domu východosudetského typu z 18. století s mohutnou sedlovou střechou. Od roku 2002 jde o kulturní památku.Průvodce Ludvíkov, s. 13 Novorenesanční vila č. p. 18 (tzv. zámeček) z roku 1889 patřila místní významné podnikatelské rodině Gaidosch.Průvodce Ludvíkov, s. 14 Původní Wilhelmova huť, dnes výroba řeziva a pelet (Dřevovýroba Ludvíkov).Průvodce Ludvíkov, s. 14 Museum v prostorách obecního úřadu (historie, dobové pohlednice, archiválie, výrobky z litiny atd.). Zřícenina hradu Fürstenwalde severně nad obcí, na Zámeckém vrchu. Významný slezský hrad zanikl asi již v druhé polovině 15. století a tak jsou dochovány jen malé zbytky zdiva paláce, věže a hradeb.

Přírodní památky Ludvíkovské skalní město je nepískovcové skalní město využívané k horolezectví. Ke skalám nevedou turistické stezky, ale nachází se nedaleko hřbitova, odkud se lze po pěšině ke skalám dostat. Vyhlídka Franze Ludwiga (pojmenovaná po zakladateli obce).Průvodce Ludvíkov, s. 24 Vyhlídka Nad Ludvíkovem nabízí pěkný výhled na celé údolí. Nachází se jižně od obce, cesta vede nejprve po trase naučné stezky, poté od rozcestí U Malé hvězdy po modré (). Na Zámecké hoře (v těsném sousedství výše popsané zříceniny hradu Fürstenwalde) byla v roce 2012 postavena malá dřevěná rozhledna, odkud je výhled na Ludvíkov, Vrbno pod Pradědem, Karlovice, Vysokou horu, na druhé straně je viditelné pásmo Orlíka a oblast nad Bílým Potokem.

Památné stromy Na katastrálním území obce Ludvíkov se v roce 2024 nachází celkem pět vyhlášených památných stromů, z toho čtyři jsou v intravilánu obce. Jedle Vévodkyně se nachází ještě v extravilánu, necelý kilometr před začátkem obce Ludvíkov, u silnice z Karlovy Studánky. Dále již v intravilánu (ve směru na Vrbno pod Pradědem a po proudu Bílé Opavy) to postupně jsou jasan v bývalém areálu Jitřenka (jasan ztepilý), třetí je lípa nad řekou (kříženec lípa obecná), čtvrtá je lípa u zámečku (rovněž lípa obecná) a pátý jasan u zámečku (také jasan ztepilý).

Odkazy Reference

Literatura PELA, Emil. Ludvíkov: Jeseníky. Karlovice : Actaea, společnost pro přírodu a krajinu, 2012.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Bruntál Kategorie:Obce v okrese Bruntál Kategorie:Sídla v Hrubém Jeseníku Kategorie:Sdružení obcí Vrbenska