Krčín () je část města Nové Město nad Metují v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Nachází se na severozápadě Nového Města nad Metují. Krčín je také název katastrálního území o rozloze 5,99 km².
Historie První písemné doklady jsou z doby Jana Lucemburského. Původně patřilo Krčínsko k náchodskému panství, později samostatným zbožím, od počátku 16. století součást panství novoměstského.
Exulanti Stejně jako z okolních obcí (např. Bohuslavice, Roztoky, Spy) odcházeli do exilu i nekatolíci z Krčína. Z obce Krčín u Nového Města nad Metují prokazatelně uprchli:
Jan Fanta (* 1689) emigroval v roce 1715 v devítičlenné skupině, která prvotně zamířila do Slezska. Okolnosti útěku jsou popsány v knize Běh života… Jan Fanta se znal s Janem Liberdou, chvíli žil s rodinou v Herrnhutu, v roce 1733 se s rodinou usadil v Berlíně – tam se stal starším českého sboru. V roce 1742 je zapsán jako měšťan, tkadlec a kolonista Friedrichova města (Friedrichstadt, česká čtvrť) v Berlíně. Zde zemřel dne 23. října 1759. Jiří Fanta, bratr Jana Fanty, rovněž emigroval v roce 1715 z Krčína. Jeho osud zatím není znám. Václav Fanta (* 1714) emigroval během slezských válek v roce 1742 do pruského Slezska, do Münsterbergu. Tam se v roce 1745 oženil s Annou Kabátníkovou. V roce 1746 byl bezdětný, tkadlec a starší sboru. Jeho manželka Anna byla dne 17. listopadu 1748 také zvolena jako starší sboru. V roce 1783 vlastnila rodina v Münsterbergu dům, pole a patřila mezi měšťany. Václav zemřel 21. dubna 1784 ve věku 70 let. Štěpán Fanta (* 1723 nebo 1719) V lednu 1746 podepsal v Münsterbergu žádost a v roce 1750 je v seznamu kolonistů v Husinci. Patří mezi zakladatele této obce. Ve sboru zastával funkci starší a v roce 1765 církevní starší. Zemřel 28. dubna 1799 ve věku 80 let.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1949 byl Krčín samostatnou obcí a později městysem v okrese Nové Město nad Metují (v letech 1850–1949 Nové Město). Od roku 1949 je částí města Nové Město nad Metují, nejprve v okrese Dobruška, ale od roku 1960 v okrese Náchod.
Pamětihodnosti Kostel svatého Ducha, jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem z konce 13. století, v 16. století opravená, s novější sakristií. Průčelí přestavěno v novorománském slohu. U kostela stojí zděná hranolová zvonice s dřevěným patrem ze 16. století.E. Poche, Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia 1980. Str.497. Lípy na nábřeží Lípy u hřbitova Masarykova lípa Stará škola – postavena v letech 1823–1824 na náklady majitele panství Františka Josefa z Dietrichsteina. Do roku 1878 byla škola jednotřídní, pak dvoutřídní a od roku 1885 trojtřídní. Za 70 let její existence se v ní vystřídalo více než tisíc dětí. Památka lokálního významu, jeden z nejstarších dokladů zástavby obce a života v ní. Žižkova (Vojnarova) lípa
Odkazy Reference
Externí odkazy
Iniciativa za záchranu budovy staré školya její nové využití
Kategorie:Sídla v Orlické tabuli Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Sídla na Metuji Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Nové Město nad Metují