Klášterecká Jeseň () je malá vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Klášterce nad Ohří. Klášterecká Jeseň leží v katastrálním území Klášterecká Jeseň o rozloze 2,06 km² a Kunov o rozloze 4,34 km².
Název Název vesnice je odvozen z výrazů jasan nebo jesení (jasanový porost). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in villa Gyesseny (1381), puol Gyessen (1431), Geseň (1481), Gesen (1545), geslen (1542), geslon (1543), Geßeln (1787), Geszlern (1846) nebo Jeseň a Gesseln (1854).
Historie náhled|vlevo|Náves
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1381. Vesnice patřila k perštejnskému panství, které si roku 1431 rozdělili bratři Aleš a Vilém ze Šumburka. Jeseň tehdy připadla Vilémovi a stala se součástí panství nově založeného hradu Šumburk. Spolu s ním ji v roce 1449 koupil Vilém z Ilburka, ale už o čtyři roky později ji musel postoupit svým věřitelům, kterými byli bratři Kafunk a Pfluk z Fictumu. Ve druhé polovině šestnáctého století vesnice patřila Margaretě Hoferové, která ji v roce 1592 prodala Kryštovi z Fictumu, jemuž patřilo klášterecké panství.
Na počátku sedmnáctého století Jeseň dodala dvanáct kmenů určených na výstavbu nové klášterecké školy a v roce 1636 platila klášterecké farnosti desátek ve výši 24 krejcarů. Podle berní ruly z roku 1654 ve vesnici žil jeden sedlák, který obhospodařoval deset strychů půdy, osm chalupníků s celkem 52 strychy a čtyři lidé bez pozemků. Dohromady chovali 21 krav, 25 jalovic, jednu ovci a dvanáct koz. Kromě chovu dobytka se lidé živili pěstováním žita, výrobou příze, povoznictvím u železných hutí a jeden člověk pracoval jako krejčí.
Mezi vesnicí a Perštejnem byl od konce osmnáctého století železnorudný důl Vojtěch, ve kterém se těžila nekvalitní ruda, a proto byl jeho provoz opakovaně obnovován a znovu ukončován.
I když se vesnice rozrostla a po polovině devatenáctého století v ní žilo přes 200 lidí, neměla vlastní školu a děti musely chodit do školy ve Vysokém. Jako významný zdroj obživy stále přetrvával chov dobytka.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 123 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 263 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou jednoho člověka bez vyznání hlásili k římskokatolické církvi.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 206 216 222 241 253 243 263 86 144 147 100 58 73 76 89 Domy 33 37 38 39 43 43 50 52 35 33 25 34 33 37 40
Obecní správa Po zrušení poddanství se Klášterecká Jeseň roku 1850 stala samostatnou obcí. V roce 1869 byla uváděna jako osada Klášterce nad Ohří a poté znovu jako obec v okrese Kadaň. Od roku 1949 k ní jako osada patřilo Kamenné, od 1. ledna 1953 také KunovVachata (1997), s. 214 (příslušnost Kunova se uvádí také už roku 1950) a s ním i Vysoké.Vachata (1997), s. 238 Se všemi osadami se Klášterecká Jeseň stala 1. ledna 1963 (uvádí se též rok 1961) částí obce Klášterec nad Ohří.
Pamětihodnosti Kříž na návsi z roku 1872
Spolky Dne 11. dubna 2017 byl založen spolek Svobodná Jeseň. Jeho členové se věnují zachování tradic a vytváření nových, pracují s dětmi a podílejí se na organizování kulturního života ve vsi.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Římskokatolická farnost Klášterec nad Ohří
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Šumburské panství Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části Klášterce nad Ohří