Celná () je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se deset kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 740 metrů. Byla založena snad již ve druhé polovině šestnáctého století. Od zrušení poddanství je částí obce Křimov.

Název Název vesnice je německý a český tvar Celna byl vytvořen uměle. Tiskovou chybou nebo podle podobnosti s jinými názvy se změnil na Celná. V historických listinách se jméno objevuje například ve tvarech Zollhaus (1787) a Celná (1854).

Historie První písemná zmínka o Celné pochází z roku 1563 a nachází se v dopise, kterým hejtman informuje arcivévodu Ferdinanda o nálezu medvědích stop. Vesnice tedy patřila k chomutovskému panství, ale není jasné, jestli zde stála pouze celnice nebo i osada. Během třicetileté války místo pravděpodobně zaniklo, protože další zpráva pochází až z roku 1717. Tehdy vrchnost povolila čtyřem rodinám, aby si v Celné na vlastní náklady postavily usedlosti. Všichni dostali pozemky a jeden z usedlíků získal povolení ke stavbě hospody, ve které směl prodávat vrchnostenské pivo. Naopak k jejich povinnostem patřilo kosení luk a sušení sena na panských loukách. Povolení udělila vrchnost ze zámku v Polákách, ale identický zápis existuje také v pozemkové knize martinického panství Ahníkov–Prunéřov.Binterová 2000, s. 33

Celná byla vždy jen malou osadou. Nikdy nebyla samostatnou obcí. Po zrušení poddanství se od roku 1850 stala jednou z místních částí Křimova. Během druhé světové války byl v domě čp. 2 zajatecký tábor pro zajatce z Francie a později také pro Angličany a Rusy. Zajatci pracovali v lesích a na nádraží v Křimově. Koncem války jich v táboře žilo čtyřicet až padesát.Binterová 2000, s. 34 Po skončení války dramaticky poklesl počet obyvatel, a na začátku devadesátých let dvacátého století se osada načas zcela vylidnila. Vzniklo zde však několik desítek rekreačních chat a chalup.

Přírodní poměry Vesnice stojí asi dva kilometry jihozápadně od Křimova a deset kilometrů severozápadně od Chomutova při západní hranici katastrálního území Křimov o rozloze 5,91 km².

Geologické podloží v okolí Celné tvoří prekambrické dvojslídné a biotitické ruly. Celá oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Přísečnická hornatina, pro který jsou charakteristické zbytky zarovnaných povrchů na vyzdvižené kře. Osada se nachází na okraji plošiny, jejíž svah na jihozápadě prudce spadá do údolí Prunéřovského potoka, v nadmořské výšce okolo 740 metrů. Pod vlastní vesnicí a jižně od ní převažují kambizemě, ale směrem na sever a severovýchod se vyskytují podzoly a na svazích Prunéřovského údolí okrajově také gleje. Přímo vesnicí vede hranice přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 51 obyvatel (z toho 29 mužů), kteří byli členy římskokatolické církve a kromě dvou cizinců byli německé národnosti. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 63 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 59 Němců. S výjimkou dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 54 37 43 32 48 51 63 2 – 2 2 – 8 3 14 Domy 6 6 7 7 8 8 9 8 – 2 2 7 1 8 6

Hospodářství K osadě patřila pila postavená u Prunéřovského potoka. V roce 1961 byl v tzv. Myší Díře na potoce vybudován pevný betonový jez a čerpací stanice určená k čerpání vody z potoka do vodní nádrže Křimov. Před rokem 2010 se však čerpací stanice přestala používat a byla zakonzervována.

Doprava Celná se nachází na křižovatce silnice II/223 z Křimova do Výsluní postavené v roce 1842 a silnice III/22321 z Málkova. Jižně od vesnice se na ni napojuje silnice III/22322, která byla dokončena roku 1898. Vede ze zaniklého Ahníkova přes Místo. Nejbližší železniční zastávka Křimov na trati Chomutova–Vejprty je vzdálená necelý jeden kilometr, ale v jízdním řádu 2015/2016 ji obsluhovaly pouze dva páry vlaků o víkendech v období od května do září. Na východním okraji vesnice stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Po hlavní silnici je vedena cyklotrasa č. 3003 z Hory Svatého Šebestiána do Vejprt.

Pamětihodnosti V osadě se nedochovaly žádné památky. U křižovatky silnic stával kamenný kříž z roku 1797, ale byl zničen v osmdesátých letech dvacátého století při svážení dřeva.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov Římskokatolická farnost Křímov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Křimov