Háj () je osada, část obce Radonice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři kilometry západně od Radonic. Háj leží v katastrálním území Háj u Vintířova o rozloze 1,75 km².
Název Název vesnice je odvozen od blízkého lesa (háje). Ve staročeštině byl hájem nazýván les hájený, tj. takový, kde panstvo bránilo těžbě dříví. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Hagi (1281), de Hagye (1400), de Hage (1403), von Gehag (1438), w hagj (1545), Gehay (1621) Gehae nebo Kah a Gehau (1787).
Historie Háj je v písemných pramenech poprvé zmíněn roku 1278 ve spojení se jménem rytíře Petra z Háje. Později vesnici získali Žďárští ze Žďáru, kteří ji připojili ke žďárskému panství. Mikuláš Žďárský ze Žďáru z Háje vytvořil opět samostatné panství a v letech 1488–1498 (uvádí se také roky 1478–1498 nebo 1478–1495) bydlel na tvrzi, které zde pravděpodobně stála. Písemně je však doložena až v roce 1520. Mikulášův syn Bedřich Žďárský ze Žďáru panství odkázal svým dětem: Stanislavovi, Jiřímu, Václavovi, Žibřidovi a Kryštofovi, kteří majetek společně spravovali ještě v roce 1537. Roku 1544 však Háj prodali Albrechtu Šlikovi, který jej o tři roky později připojil k Vintířovu. Tvrz, jejíž polohu neznáme, brzy potom zanikla, protože ve zprávách ze sedmnáctého století se již neuvádí.
Podle berní ruly z roku 1654 v Háji stálo devět usedlostí, ve kterých žili dva sedláci, dva chalupníci a pět rodin závislých na obci. Dohromady měli pouze pět potahů, sedm krav, pět jalovic a šestnáct prasat. O deset let později se ve vsi připomíná hospodářský dvůr, ovčín, mlýn, krčma a dva rybníky. Sedláci odváděli vrchnosti dvanáct strychů pšenice, žita a ječmene. Čtyřem z nich patřily pozemky o velikosti jednoho lánu, tři byli půllánici a jeden čtvrtláník.
Od poloviny devatenáctého století začal klesat počet obyvatel a po druhé světové válce byla zbořena také většina domů včetně hospody s řeznictvím a barokního domu se šindelovou střechou, parkem a rybníkem.
K Háji patřila také malá osada Baráky (německy ), která stála u silnice mezi Hájem a Ždovem, přibližně v místech mezi železniční tratí a korytem Vintířovského kanálu. V roce 1930 v osadě stály čtyři domy, ve kterých žilo patnáct obyvatel. Zanikla mezi lety 1950 a 1960.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 108 obyvatel (z toho 52 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 104 Němců. Všichni byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 114 obyvatel: tři Čechoslováky a 111 Němců. Kromě tří židů se hlásili k římskokatolické církvi.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 134 121 106 94 112 108 114 50 35 16 9 8 5 5 3 Domy 20 19 20 20 20 20 21 15 5 3 8 2 3 3
Obecní správa V letech 1869–1950 byl Háj osadou obce Kadaňský Rohozec, v letech 1961–1976 patřil k Vintířovu a od 30. dubna 1976 je částí obce Radonice.
Pamětihodnosti U silnice ke Kadaňskému Rohozci stávala obdélné kaple z doby před rokem 1843 se sedlovou střechou a sanktusníkem uprostřed střechy. Osvětlovala ji dvojice půlkruhově zakončených oken v bočních zdech. Zbořena byla po roce 1945.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Římskokatolická farnost – děkanství Radonice Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Radonice (okres Chomutov)