Vitčice () jsou malá vesnice, část obce Veliká Ves v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Veliké Vsi. Vitčice leží v katastrálním území Veliká Ves o výměře 17,81 km².
Název O původu názvu vesnice nelze vzhledem k častým změnám rozhodnout. Pravděpodobně však prošel podobným vývojem jako název blízkých Vičic. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Widcizicz (1410), Bytczicz (1426), Witcžicze (1545), Wicžicze (1654) a Groß-Witschitz (1787 a 1848).
Historie Okolní krajina byla osídlena už v mladší době bronzové, ale první písemná zmínka o Vitčicích pochází z roku 1408, kdy byli obyvatelé vsi za poplatek zproštěni robotních povinností a postaveni pod pravomoc kadaňského soudu. Toto privilegium se během sedmnáctého až devatenáctého století stalo předmětem mnoha sporů.
V patnáctém století vesnice patřila k hasištejnskému panství pánů z Lobkovic. Na počátku šestnáctého století byli jejími majiteli Fictumové. Oplovi z Fictumu byl za falšování peněz roku 1543 zkonfiskován králem Ferdinandem I. veškerý majetek. Panovník potom Vitčice převedl jako splátku dluhu Albrechtu Šlikovi. Šlikové vesnici připojili ke svému krásnodvorskému panství, u kterého zůstaly až do zrušení poddanství.
Když se na začátku sedmnáctého století stal majitelem panství Karel Údrčský z Údrče, přestal respektovat stará vitčická práva a začalo období vleklých sporů o robotní povinnosti. Za účast na českém stavovském povstání byl potrestán ztrátou poloviny majetku, ke které patřil panství Krásný Dvůr i s Vitčicemi, ale roku 1626 je jeho manželka Marie získala od královské komory zpět.Binterová (2001), s. 56. Roku 1649 panství koupil hrabě Heřman Černín z Chudenic, ale ani on práva vesničanů neuznal.
Podle berní ruly z roku 1654 byla vesnice po třicetileté válce v dobré stavu, protože pustá byla jen jedna chalupa. Žilo zde devět sedláků, tři chalupníci, jeden zahradník a jeden poddaný bez majetku. Sedláci měli dohromady 33 potahů, 26 krav, čtyřicet jalovic, osmdesát obcí, 77 prasat a tři kozy. Chudším chalupníkům patřily jen dvě krávy a jedno prase. Jeden ze sedláků zároveň pracoval jako krejčí, zatímco jeden chalupník provozoval hospodu. Na polích se pěstovala především pšenice.
Robotní patent z roku 1680 omezil robotní povinnosti, a Černínové se o tři roky zavázali, že je nebudou zvyšovat. Další majitel Jan Procházka však dohodu nerespektoval, a po něm ani další vlastníci. Spory o robotu a náhradu škody probíhaly, pro vesničany neúspěšně, až do druhé čtvrtiny devatenáctého století.Binterová (2001), s. 57.
Roku 1793 nebo 1794 došlo k velkému požáru, při kterém shořela celá vesnice včetně mnoha listin. První opravenou budovou byl statek čp. 13, jehož obnovu připomíná letopočet nad vstupem.
Až do poloviny devatenáctého století bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Obyvatelé chovali dobytek a na úrodných polích se pěstovala pšenice, ječmen, cukrová řepa a pícniny.Binterová (2001), s. 54. Ke změně došlo až s rozvojem hnědouhelných dolů v okolních vesnicích a otevření nádraží v roce 1884 na železniční trati Kadaň–Kaštice. Děti navštěvovaly školu v Podlesicích.
Po druhé světové válce počet obyvatel klesl o více než polovinu předválečného stavu. Část původní zástavby byla zbořena na začátku sedmdesátých let dvacátého století a v roce 1975 ji nahradila šestice rodinných domů typu okál. Pole obhospodařovával státní statek ve Veliké Vsi, ale roku 1975 se sloučil se statkem v Radonicích, a ve Vitčicích tak vznikl provoz Vitčice, odštěpný závod Radonice, oborový podnik Chomutov, který zaměstnával většinu obyvatel. Fungoval až do roku 1995, kdy zanikl v důsledku majetkových restitucí.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 185 obyvatel (z toho devadesát mužů), z nichž bylo 28 Čechoslováků, 156 Němců a jeden cizinec. Až na dva evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 180 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 178 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho člena církve československé byli římskými katolíky.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 152 166 160 173 190 185 180 76 90 108 94 70 62 64 44 Domy 20 20 21 22 24 25 26 27 20 23 23 20 23 24
Obecní správa Po zrušení poddanství se Vitčice staly samostatnou obcí v okrese Podbořany, ale roku 1961 už byly při sčítání lidu částí obce Veliká Ves v okrese Chomutov.
Pamětihodnosti náhled|Socha svatého Jana Nepomuckého u bývalé cesty k zaniklé cihelně Socha svatého Jana Nepomuckého Sloup se sochou P. Marie Venkovská usedlost čp. 13
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Podlesice Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Hasištejnské panství Kategorie:Krásnodvorské panství Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Veliká Ves (okres Chomutov)