Hnojnice jsou malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru východně od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 87 obyvatel. Hnojnice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,12 km². Vesnicí prochází silnice II/249. Okolo sousední vesnice Židovice prochází železniční trať Čížkovice–Obrnice, na které se nalézá stejnojmenná železniční zastávka, která původně nesla právě název Hnojnice.
Název Pojmenování vesnice, podle jazykovědce Vincence Praseka, pochází ze staroslovanského názvu pro hrnčířskou hlínu „gnoj“; ve vsi tak mohlo být rozvinuté hrnčířství. Antonín Profous odvodil název z přídavného jména hnojná ve významu hnojná voda, země, stráň nebo ves. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Hnoynycz (1381), Hnoynicz (1406), in Hnoyniczich (1437), Hnojnicze (1543), Hnognicze (1613), Noinitz (1787) a německy Hnoynitz (1833).
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1381.
Přírodní poměry Veřejná studna u domu čp. 9 je zdrojem hořké vody vápenato-hořečnatého typu. Podle rozboru z roku 1969 voda obsahovala 1,42 g·l−1 rozpuštěných minerálních látek (238,9 mg·l−1 vápníku, 62,4 mg·l−1 hořčíku, 544,4 mg·l−1 síranových iontů ad.).
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 245 obyvatel (z toho 109 mužů), z nichž bylo 125 Čechoslováků a 120 Němců. Převažovala římskokatolická většina, ale 55 se jich hlásilo k církvi československé, sedm k izraelské a jeden člověk byl bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 258 obyvatel: 140 Čechoslováků, 116 Němců a dva Židy. Většina jich byla římskými katolíky, ale šedesát lidí patřilo k církvi československé, šest k židovské a dvanáct lidí bylo bez vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 330 312 277 304 258 245 258 157 136 121 98 94 80 87 97 Domy 66 80 71 73 71 72 82 70 65 39 32 41 40 42 44
Obecní správa Při sčítání lidu v roce 1869–1921 byly Hnojnice osadou obce Libčeves, se kterým patřila nejprve do okrese Teplice, ale v letech 1900–1921 v okrese Duchcov. V letech 1930–1977 byly samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Duchcov, ale v roce 1950 v okrese Bílina a v letech 1961–1977 v okrese Teplice. Od 31. října 1977 jsou opět částí obce Libčeves v okrese Teplice.
Pamětihodnosti národní přírodní památka Kamenná slunce cihelna – jednokomorová cihlářská pec, nachází v lese se 700 metrů od obce při levé straně silnice na Koštice
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Libčeves