Kluček je vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Liběšic. Kluček je také název katastrálního území o rozloze 2,8 km².

Historie První písemná zmínka o Klučku pochází z roku 1368. V roce 1512 byla vesnice součástí líčkovského panství. V sedmnáctém století došlo k jejímu rozdělení, přičemž větší část zůstala u Líčkova a druhá patřila k Dobříčanům. Jeden dvůr (snad čp. 33) byl svobodný. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly stálo sedmnáct usedlostí, z nichž bylo deset selských.

Jádrem vesnice je ulicovitá náves obklopená zástavbou, podél jejíž západní strany protéká Klučecký potok. U silnic do Liběšic a Líčkova vznikla mladší chalupnická a domkářská zástavba. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice nerozvíjela. Zanedbaná údržba vedla k zániku několika usedlostí a další byly necitlivě zmodernizovány. Přesto se ve vsi dochovala řada staveb charakteristických pro chmelařské vesnice Žatecka a Džbánu.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 373 obyvatel (z toho 170 mužů), z nichž bylo 22 Čechoslováků a 351 Němců. Kromě čtyř evangelíků a tří židů se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 376 obyvatel: patnáct Čechoslováků a 361 Němců. S výjimkou dvou židů všichni byli římskými katolíky.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 348 366 338 332 373 373 376 187 159 147 131 84 89 113 116 Domy 63 63 64 76 79 75 81 75 47 46 43 44 47 52 54

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1964 byl Kluček samostatnou obcí, nejprve do okresu Žatec, ale od roku 1960 v okrese Louny. Od 14. června 1964 do 31. prosince 1980 byl částí obce Liběšice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 byl častí obce Tuchořice v okrese Louny. Od 1. července 1990 je opět částí obce Liběšice v okrese Louny.

Pamětihodnosti K hodnotným stavbám lidové architektury patřila usedlost čp. 33. Její obytný dům s barokním kulisovitým štítem zanikl, ale dochovala se sýpka, brána se zvlněným nástavcem a drobné hospodářské stavby. Cennou klasicistní stavbou je usedlost čp. 16. Patrový obytný dům má hladké fasády a polovalbovou střechu. Do dvora se vjíždí klenutou bránou, která od hlavního domu odděluje hospodářské stavení s výměnkem. Stodola usedlosti pochází z roku 1884. Na návsi dále stojí klasicistní dům čp. 4 a eklektické domy čp. 7 a 8. Eklektické domy čp. 24 a 29 tvořily jednu usedlost, do jejíhož dvora vede brána s mohutným překladem a ve kterém se dochovala sušárna chmele.

Barokní kaple ve vsi je zasvěcená Panně Marii. Její vnitřní půdorys je kruhový a vnější polygonální. Uvnitř se nachází kopie obrazu, jehož originál byl umístěn do liběšického kostela. Připomíná událost z roku 1743, kdy se povoz se dvěma sedláky propadl mostem do rozvodněného Klučeckého potoka a teprve modlitba k Panně Marii oba zachránila. V roce 2005 byla kaple opravena a během oslav mariánské pouti znovu vysvěcena.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Líčkovské panství Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Liběšice (okres Louny)