Kystra je malá vesnice, část městyse Slavětín v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Slavětína. Kystra je také název katastrálního území o rozloze 2,06 km².
Název Hypotéza, že název vesnice je odvozen ze slova kostra ve významu hranice, je nejspíše neplatná, protože toto slovo je mladšího původu. Název však mohl být odvozen z příjmení prvního usedlíka, a potom by jméno mohlo odkazovat na kostru člověka (kostlivce). V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Kystra (1360), in Kystrzie (1389), de Kistr (1393), z Kystry (1462), w Kystrze (1550), na Kystře (1603) a Kistrau nebo Kistra (1787).
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359, kdy patřila rytířům Věnkovi, Bořitovi a Hogerovi z Kystry, kteří tehdy měli podací právo ke zdejšímu kostelu. V letech 1363–1366 toto právo patřilo Věnkovi, Bořitovi a Ojířovi, kterého posléze vystřídal Klímš. V letech 1391–1412 byli patrony kostela bratři Petr, Martin a Diviš. Diviš se stal knězem, postupně vystřídal několik farností a okolo roku 1409 založil spolu s bratrem v Kystře oltář. Během husitských válek Kystru získal Matěj z Hořešovic, který byl roku 1441 svědkem ve sporu Jakoubka z Vřesovic s městem Žatec. Za něj se poprvé připomíná zdejší tvrz.
náhled|vlevo|upright|Kaple na návsi náhled|Oáza Resort na jižním okraji vesnice
Další majetkový vývoj je nejasný. Podle Augusta Sedláčka panství přešlo na Jana z Hořešovic, který je přenechal svému strýci Prokopovi. Ten byl jako pán na Kystře uveden roku 1450. Vesnici držel nejspíše spolu s Janem. Prokop o vesnici roku 1487 vedl spor proti Buškovi z Hořešovic, který si nárokoval dědictví po Janovi. Prokop žil ještě roku 1495 a poručníci jeho dědiců Kystru prodali nejspíše v roce 1546 Felixu Novohradskému z Kolovrat. Podle Rudolfa Anděla Prokop vesnici získal hned po Matějovi z Hořešovic a vlastnil ji spolu se dvěma sestrami. Jeho potomci později zažalovali Purkarta Kaplíře ze Sulevic a Václava Sokola z Mor za to, že panství jako poručníci prodali Felixi Novohradskému z Kolovrat za 8 000 míšeňských a nevyplatili dědicům jejich podíly. Spor skončil roku 1592 bez rozsudku, protože žalobci zemřeli.
Roku 1547 Felix Novohradský z Kolovrat Kystru pronajal na tři roky za 200 kop míšeňských grošů Purkartu Kaplířovi ze Sulevic. Jeho synové Albrecht, Petr, Václav a Jan vesnici prodali roku 1552 Šebestiánovi z Vřesovic. Podle Rudolfa Anděla však byli syny Felixe Novohradského. Vesnici podle něj drželi jen Albrecht a Václav, ale Václav v Praze zabil krčmáře, a Petrovi s Janem připadl její díl až po jeho popravě. Bratři potom Kystru prodali až roku 1553.
Volf z Vřesovic roku 1603 panství prodal Janu Ilburkovi Kaplířovi ze Sulevic, od kterého ji koupil v roce 1612 měšťan Bohuslav Zákostelský z Bílejova. Dalším majitelem se roku 1615 stal Prokop Dvořecký z Olbramovic později popravený na Staroměstském náměstí za účast na stavovském povstání. Tvrz ve vsi byla na počátku třicetileté války vypálena a roku 1622 se uvádí jako pustá. Na počátku 19. století byly její zbytky zbořeny a Schwarzenbergové nechali na jejím místě postavit ovčín.
Přírodní poměry Od jižního okraje vesnice se podél pravého břehu Ohře táhne příkrá stráň se 150 metrů dlouhým a dvacet metrů vysokým výchozem střednoturonského slínovce, která slouží jako stratotyp teplického souvrství. Nadloží horniny tvoří spraš, ve které byly nalezeny kosterní zbytky a zlomky volutové keramiky.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 132 125 141 159 151 183 161 126 106 76 48 38 33 24 22 Domy 23 24 24 24 25 29 38 42 31 20 41 41 43 39
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1921 byla Kystra osadou obce Radonice nad Ohří v okrese Louny. V letech 1921–1960 byla samostatnou obcí v okrese Louny. Od 1. července 1960 je částí městyse Slavětín v okrese Louny.
Pamětihodnosti náhled|Areál barokního zemědělského dvora čp. 1 v roce 2015
Dominantou osady byl barokní zemědělský dvůr čp. 1, do kterého se vjíždělo bránou s pilastry završenými elipsovitým segmentem. Štíty chléva byly zdobené volutami a zakončené tympanonem. Na začátku roku 2018 nechal majitel, městys Slavětín, sejmout památkovou ochranu tohoto cenného dokladu historie oblasti a následně přes protesty severočeských památkářů statek nechal strhnout. Kystra tak přišla o svou dominantu a region o příklad velkého barokního dvora s množstvím kulturních hodnot. Na pozemku plánuje městys Slavětín zřízení stavebních parcel. Kaple na návsi
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Římskokatolická farnost Zlonice
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla na Ohři Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Katastrální území v Ústeckém kraji Kategorie:Pátecké panství Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Slavětín (okres Louny)