Marie II. (Maria da Glória Joana Carlota Leopoldina da Cruz Francisca Xavier de Paula Isidora Micaela Gabriela Rafaela Gonzaga de Habsburgo-Lorena e Bragança; 4. dubna 1819 Rio de Janeiro – 15. listopadu 1853 Lisabon), známá také jako Vychovatelka (portugalsky: a Educadora) nebo Dobrá matka (portugalsky: a Boa Mãe), byla portugalskou královnou v letech 1826–1828 a znovu v letech 1834–1853. Její stoupenci ji považovali za právoplatnou královnu i v období mezi jejími dvěma vládami.
Marie se narodila v Riu de Janeiru během vlády svého dědečka, portugalského krále Jana VI. Byla prvním dítětem vévody a vévodkyně z Braganzy, kteří se později stali brazilským císařem Petrem I. a císařovnou Marií Leopoldinou. Roku 1826 se její otec stal portugalským králem, ale rychle abdikoval ve prospěch tehdy sedmileté Marie. Petr i Marie zůstali v Brazílii a jejich teta, infantka Isabela Maria, zatím působila jako regentka v Portugalsku. Později ji vystřídal císařův bratr Miguel, který se měl s Marií oženit, až dosáhne plnoletosti. Krátce po svém příjezdu do Portugalska však Miguel v roce 1828 Marii sesadil a prohlásil se králem, čímž rozpoutal tzv. liberální války o nástupnictví.
Marie po celou dobu své první vlády zůstala mimo Portugalsko; když dorazila do Gibraltaru, právě se dozvěděla o svém sesazení. Odtud odjela do Anglie a poté zpět do Brazílie. V roce 1831 se její otec – který mezitím abdikoval i na brazilský trůn – vrátil s Marií do Evropy a vedl vojenské tažení na podporu jejího nároku, zatímco ona studovala ve Francii. Poprvé vstoupila na portugalskou půdu až v roce 1833, po obsazení Lisabonu jejími stoupenci. Roku 1834 byl Miguel donucen abdikovat a Marie byla obnovena jako nesporná královna. Členkou brazilské císařské rodiny zůstala až do roku 1835, kdy byla zákonem vyloučena z brazilské posloupnosti.
Druhá Mariina vláda se nesla ve znamení pokračujících politických nepokojů. V lednu 1835 se provdala za Augusta, vévodu z Leuchtenbergu, který však dva měsíce po svatbě zemřel. V dubnu 1836 se znovu vdala za prince Ferdinanda Sasko-Kobursko-Gothajsko-Koháryského. Ten byl po narození jejich prvního syna, Pedra, podle portugalského práva prohlášen v roce 1837 králem jako Ferdinand II. Marii čekala řada těžkých těhotenství a nakonec zemřela při porodu v roce 1853 ve věku 34 let. Na trůně ji vystřídal její nejstarší syn, Petr V.
Život Narodila se v Rio de Janeiro jako María da Glória Joana Carlota Leopoldina da Cruz Francisca Xavier de Paula Isidora Micaela Gabriela Rafaela Gonzaga, když její otec pobýval v Brazílii, kam prchl s celým dvorem poté, co jeho zemi obsadila napoleonská vojska.
V roce 1822 její otec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku. Když v březnu roku 1826 zemřel Mariin děd, portugalský král Jan VI., nastala v zemi nástupnická krize. Otec Marie, zvaný v Brazílii Dom Pedro, který s ním byl v konfliktu, vládl v té době v Brazílii jako císař. Zemřelý král měl ještě jednoho syna, Michala I., stoupence absolutismu, který byl ze země vypovězen za povstání proti vládě otce a liberálů.
Zemřelý král označil za regentku svou oblíbenou dceru Izabelu Marii, která měla vládnout, dokud se právoplatný nástupce trůnu nevrátí do království. Nespecifikoval však, zda tím nástupce má být brazilský císař Pedro nebo princ v exilu Miguel (Michal). Většina poddaných za nástupce považovala Pedra, nechtěla však znouvusloučení trůnů Portugalska a Brazílie.
V důsledku této situace se rozhodl Pedro následovně: zřekl se svých práv na portugalský trůn ve prospěch své sedmileté dcery Marie. Ta pak se měla provdat za svého strýce Miguela (Pedrova bratra) pod podmínkou, že on bude akceptovat liberální ústavu a dokud princezna nedosáhne plnoletosti, bude plnit roli regenta. náhled|vlevo|Litografie představující Marii II. (vpravo) s otcem a macechou a s portugalskou ústavou Miguel předstíral souhlas s tímto rozhodnutím, avšak po návratu do Portugalska Marii odebral trůn a prohlásil se králem, zrušiv liberální ústavu. Zatímco Miguel vládl ve znamení absolutismu a teroru, Marie putovala po panovnických dvorech Evropy – mj. pobývala i u svého děda ve Vídni.
V roce 1831 Petr odstoupil z brazilského trůnu ve prospěch neplnoletého Mariina bratra, který převzal trůn jako Petr II. Brazilský. Bývalý císař pak zaútočil ze základny na Azorách na Miguela a donutil ho v roce 1834 k abdikaci. Trůn byl navrácen Marii a její manželství bylo anulováno.
Dne 26. ledna 1835, ve věku 15 let, se Marie provdala za Karla Augusta, prince z Leuchtenbergu, syna Evžena de Beauharnais a vnuka první ženy Napoleona Bonaparte – Josefiny de Beauharnais. Její manžel však zemřel již dva měsíce po svatbě, 28. března 1835.
Dne 1. ledna 1836 se Marie provdala potřetí, a to za prince Ferdinanda Saxe-Coburg-Gotha, který s ní spoluvládl jako král-manžel. Tento titul obdržel podle portugalského zvyku teprve po narození jejich prvního potomka, budoucího nástupce trůnu. Manželé tak založili novou dynastii Braganza-Sasko-Koburg-Gotha, která v Portugalsku vládla až do roku 1910.
Za Mariiny vlády vypuklo 16. května 1846 povstání, které bylo potlačeno královskými jednotkami až 22. února 1847. Panování královny je rovněž významné vydáním zákona o veřejném zdraví, jehož cílem bylo zvládnutí šířící se epidemie cholery; o tom, jak důležitá byla tato snaha, svědčí i to, že tři její synové včetně nejstaršího, krále Petra V., podlehli choleře při epidemii v roce 1861, osm let po Mariině smrti. Významné jsou královniny kroky, které podnikla k povznesení veřejného vzdělání v zemi.
Marie byla mnohokrát těhotná. Lékaři ji upozorňovali před nebezpečím spojeným s vyčerpávajícím opakovaným mateřstvím, královna však jejich varování před nástrahami, které ostatně připravily o život i její matku, odbývala slovy: „Jestli zemřu, zemřu na svém místě.“ Že obavy lékařů nebyly liché, se ukázalo v roce 1853, kdy Marie v necelých pětatřiceti letech zemřela v průběhu porodu, při kterém přivedla na svět své jedenácté dítě – prince Evžena, který hned po narození zemřel rovněž.
V Portugalsku je vzpomínána jako příkladná matka a příjemná osoba, která všechno své konání podřizovala snaze prospět své zemi, kde získala přídomek dobrá matka a a Educadora (portugalsky učitelka).
Děti Z manželství Marie a Ferdinanda vzešlo celkem 11 dětí; čtyři z nich zemřely hned po narození. Tři její synové včetně nejstaršího, krále Petra V., podlehli choleře při epidemii v roce 1861: 1. Petr (16. 9. 1837 Lisabon – 11. 11. 1861 tamtéž), portugalský král od roku 1853 až do své smrti ⚭ 1858 Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen (15. 7. 1837 Krauchenwies – 17. 7. 1859 Lisabon) 2. Ludvík I. Portugalský (31. 10. 1838 Lisabon – 19. 10. 1889 Cascais), portugalský král od roku 1861 až do své smrti ⚭ 1862 Marie Pia Savojská (16. 10. 1847 Turín – 5. 7. 1911 Nichelino) 3. Marie (*/† 4. 10. 1840 Lisabon) 4. João (16. 3. 1842 Lisabon – 27. 12. 1861 tamtéž), vévoda z Beja, svobodný a bezdětný 5. Marie Anna (21. 7. 1843 Lisabon – 5. 2. 1884 Drážďany) ⚭ 1859 Jiří I. Saský (8. 8. 1832 Drážďany – 15. 10. 1904 tamtéž), saský král od roku 1902 až do své smrti 6. Antonie Marie (17. 2. 1845 Lisabon – 17. 12. 1913 Sigmaringen) ⚭ 1861 Leopold Hohenzollernský (22. 9. 1835 Krauchenwies – 8. 6. 1905 Berlín) 7. Ferdinand (23. 7. 1846 Lisabon – 6. 11. 1861 tamtéž) 8. August (4. 11. 1847 Lisabon – 26. 9. 1889 tamtéž), vévoda z Coimbry, svobodný a bezdětný 9. Leopold (*/† 7. 5. 1849 Lisabon) 10. Marie da Glória (*/† 3. 2. 1851 Lisabon) 11. Evžen (*/† 15. 11. 1853 Lisabon)
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
http://thepeerage.com/p10450.htm#i104492
Kategorie:Braganzové Kategorie:Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha Kategorie:Portugalské královny Kategorie:Vévodkyně z Braganzy Kategorie:Portugalské infantky Kategorie:Grão-paráské kněžny Kategorie:Knížata z Beiry Kategorie:Vévodové z Porta Kategorie:Sasko-kobursko-gothajské princezny Kategorie:Vévodkyně z Leuchtenbergu Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu Kristova Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu avizských rytířů Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Jakuba od meče Kategorie:Nositelé Řádu Jižního kříže Kategorie:Nositelé Řádu hvězdového kříže Kategorie:Dámy Řádu královny Marie Luisy Kategorie:Nositelé Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa Kategorie:Vládnoucí královny Kategorie:Narození v roce 1819 Kategorie:Narození 4. dubna Kategorie:Narození v Riu de Janeiru Kategorie:Úmrtí v roce 1853 Kategorie:Úmrtí 15. listopadu Kategorie:Úmrtí v Lisabonu Kategorie:Zemřelé v souvislosti s porodem Kategorie:Pohřbení v klášteře sv. Vincenta z Fory Kategorie:Ženy