náhled|Paradox Achilles a želva Achilles a želva je starověký paradox, kterým prý Zénón z Eleje dokazoval nemožnost pohybu. Achilles – nejrychlejší běžec – nikdy nedohoní želvu, která je o kus před ním. V okamžiku, kdy totiž doběhne na původní místo želvy, želva se posunula o malý kousek dál. Když Achilles uběhne tento kousek, je želva zase o kousek dál a tak až do nekonečna. Jeho pohyb lze tedy popsat jako nekonečnou řadu stále kratších úseček, což pro starší řecké filozofy představovalo nepřekonatelný paradox.
Paradox reprodukuje Aristotelés ve své Fyzice a ukazuje, v čem je mylný.Aristotelés, Fyzika 239b-240a; 233b. Chyba úvahy tkví v tom, že i součet nekonečné řady může být konečný, pokud se její členy dostatečně rychle zmenšují. Tak je tomu i v tomto případě. Zenónova úvaha je nicméně jednou z prvních ukázek uvažování, které vedlo k vynálezu infinitesimálního počtu.
Odkazy
Reference
Literatura Ottův slovník naučný, heslo Achilles. Sv. 1, str. 506
Související články Zenónovy paradoxy
Externí odkazy
Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Zeno’s paradoxes Článek na Wolfram's Math World P. Lynds: Zeno‘s Paradoxes: A Timely Solution Článek na Matheplanet
Kategorie:Paradoxy
bs:Zenonovi paradoksi#Ahilej i kornjača en:Zeno's paradoxes#Achilles and the tortoise