Petr Arenberger (* 4. prosince 1958 Praha) je český lékař specializující se v oboru dermatovenerologie, vysokoškolský pedagog a politik, od dubna do května 2021 ministr zdravotnictví ČR ve druhé vládě Andreje Babiše.

V letech 2001–2025 působil jako přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Do roku 2023 byl 3. místopředsedou České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a od roku 2003 je předsedou její České dermatovenerologické společnosti. V letech 2018 až 2021 byl členem Rady Českého rozhlasu. Od října 2019 do ledna 2022 působil jako ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Životopis Po studiu na pražském Gymnáziu Nad Štolou absolvoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval na Kožní klinice Fakultní nemocnice v Praze 2. Následně působil na Dermatovenerologické klinice 3. LF UK a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV), ve které zastával v letech 2001–2025 funkci přednosty. Následně přešel do Ústřední vojenské nemocnice.

První atestaci z dermatovenerologie získal v roce 1987, druhou pak roku 1990. V roce 1992 se habilitoval na 3. lékařské fakultě UK s prací Keratinocitární receptory pro kyselinu 12(S)-hydroxyeikosatetraenovou a jejich defekt u psoriasis vulgaris. Jmenován profesorem na Univerzitě Karlově pro obor dermatovenerologie byl v roce 2001 (inaugurační přednáška: „Receptory pro mediátory v kůži“). O pět let později získal titul Master of Business Administration.

Zaměřuje se na účinek exogenních faktorů ve vztahu ke změnám na receptorové úrovni. Je objevitelem receptorové vady u kožního zánětlivého mediátoru – kyseliny (S)-12-hydroxyeikosatetraenové na keratinocytech psoriatiků. Jako první zjistil existenci cytokinu RANTES v kůži.

Na dermatovenerologické klinice založil Centrum Zdravé vlasy, které je jedinou takovou poradenskou ambulancí zaměřující se na nemocné vlasy v České republice.Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA: Kůže má dobrou paměť, Sanguis, tištěný SANQUIS č.67/2009, s. 116 Je duchovním otcem české preventivní akce Stan proti melanomu.

Dva roky pracoval na univerzitě v Mnichově (1989–1991) a absolvoval studijní pobyt na Stanfordově univerzitě v Palo Alto (1992–1993).

Člen rady Českého rozhlasu V březnu 2017 kandidoval do Rady Českého rozhlasu, avšak samotná volba v červnu 2017 nebyla dokončena. Do rady zasedl až po volbě Poslanecké sněmovny v květnu 2018, kdy získal 150 hlasů ze 182 přítomných poslanců. S nástupem na místo ministra zdravotnictví se dle zákona o Českém rozhlasu členství v radě vzdal.

Ředitel FN Královské Vinohrady Od října 2019 do ledna 2022 byl ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Po jmenování ministrem zdravotnictví ČR v dubnu 2021 si ředitelský post ponechal, vedením nemocnice byl pověřen náměstek pro léčebně preventivní péči Jan Votava, který jej v ředitelské funkci vystřídal v roce 2022. Arenberger zastával rovněž funkci náměstka pro vědu a výzkum. V lednu 2022 byl z této funkce ministrem zdravotnictví Válkem odvolán, těsně předtím nicméně sám oznámil rezignaci. Do konce roku 2025 ještě zastával v této nemocnici funkci přednosty kožní kliniky. Deník N informoval, že si po odchodu z funkce odnesl vybavení své kanceláře včetně vestavěného nábytku a kuchyňky. V kanceláři poté musela být provedena rekonstrukce podlah a poškozené elektroinstalace.

Dne 30. června 2026 skončil ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Podle zjištění Seznam Zpráv se s vedením nemocnice dohodl na ukončení smlouvy. Stejný server v srpnu 2026 uvedl, že po jeho odchodu bylo v nemocnici provedeno několik auditů, které zjistily závažná pochybení na jím vedeném pracovišti.

Politické působení Před rokem 1989 byl členem KSČ. Státní bezpečnost jej prověřovala jako možného spolupracovníka, od září 1989 byl veden jako kandidát tajné spolupráce (KTS) pod krycím jménem KŮŽE, přičemž kategorie KTS nebyla kategorií vědomé spolupráce a kandidáti ani nemuseli vědět o tom, že se o ně StB zajímá.Deník Metro z 8. dubna 2021, str. 1 a 4. Téhož roku po sametové revoluci byl jeho svazek zničen. Na tiskové konferenci dne 7. dubna 2021 uvedl, že nebyl agentem StB a že má čisté lustrační osvědčení.

Dne 24. ledna 2018 byl Poslaneckou sněmovnou zvolen jako náhradník Správní rady VZP. Tuto pozici zastával do 10. ledna 2019.

Ministr zdravotnictví

Prezident republiky Miloš Zeman jej 7. dubna 2021 jmenoval ministrem zdravotnictví ve druhé vládě Andreje Babiše, kde nahradil Jana Blatného. Šlo tak o třetí výměnu ministra zdravotnictví za posledních sedm měsíců. Jen několik dní po svém jmenování povolil zavedení rektálního testování žáků ve školách, což tvrdě zkritizoval ministr školství Robert Plaga; Arenberger po kritice toto rozhodnutí zrušil.

Ministrem zdravotnictví byl jmenován v době, kdy se prezident republiky Zeman snažil v Česku prosadit ruskou a čínskou vakcínu proti onemocnění covid-19, ale ministr Jan Blatný nepovolil výjimku pro její aplikování (pokud není schválena Evropskou lékovou agenturou). Vznikly spekulace, že výměna ministrů proběhla kvůli náklonnosti Arenbergera k ruské vakcíně Sputnik V. Ten připustil, že by zájemcům očkování ruskou vakcínou umožnil v rámci klinické studie, jež je standardním postupem při schvalování nových léčiv.

Dne 25. května 2021 oznámil na tiskové konferenci, že předal premiérovi Andreji Babišovi rezignaci. Prezident republiky Miloš Zeman 26. května 2021 přijal premiérův návrh na Arenbergerovo odvolání a do úřadu jmenoval Adama Vojtěcha, který již tuto funkci zastával.

Kontroverze

Majetkové přiznání 2020 V majetkovém přiznání, které Arenberger podal coby ředitel nemocnice Královské Vinohrady v říjnu 2019, uvedl pět nemovitostí a žádný vedlejší příjem. Dne 10. května server Seznam Zprávy informoval o tom, že v přiznání za rok 2019 mnohé zatajil. V oznámení, které pak podal jako ministr, už uvedl 67 nemovitostí a vedlejší příjem téměř 30 milionů korun. Z kompletního výpisu jeho majetkového přiznání nakonec vyplynulo, že nemovitostí vlastní sám nebo s manželkou přes 160. Kromě asi 15 budov nebo bytů jde většinou o pole, která mají dohromady přes 240 hektarů. Před zveřejněním jejich výměry o nich ministr hovořil jako o „kouscích políček“.

Arenberger dále dříve neuvedl například své podíly ve firmách (např. poloviční podíl ve společnosti Altamedica) a příjmy z podnikání. Ke svým příjmům uvedl, že má živnostenský list na kosmetické služby a také pracovní úvazek na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a působí také ve zdravotnickém zařízení PRO SANUM.

Dále bylo zjištěno, že od roku 1995 vlastnil Sanatorium profesora Arenbergera, které provozuje společnost Sanatorium docenta Arenbergera, s. r. o. Televize Seznam upozornila, že tato firma inkasovala desítky milionů korun za studie nových léků, což Arenberger léta nepřiznával. Jeho soukromá ordinace se zaměřila na klinické testy nových léčiv. Ty si u nemocnic a specialistů objednávaly farmaceutické firmy. Ještě 6. května 2021 lékař tvrdil, že nešlo o výdělečnou činnost, ale o vědecký výzkum, na kterém nic nevydělal.

Střet zájmů Novináři z redakcí Seznam Zpráv a Deníku N po jeho nástupu na post ministra zdravotnictví řešili, že coby ministr zdravotnictví, ředitel nemocnice a zároveň šéf odborné společnosti, která pojišťovnám doporučovala, jaké metody v dermatologii mají platit, by mohl být ve střetu zájmů. Jednu svou nemovitou věc také od roku 2013 pronajímal vinohradské nemocnici, která zde zřídila archiv. Nemocnice mu v období 2016–2021 zaplatila přibližně 6 milionů korun. Arenberger uvedl, že smlouva o pronájmu budovy pro nemocniční archiv byla z právního hlediska zcela v pořádku.

Jak zjistil Deník N, že i poté, co se stal ministrem zdravotnictví, působil v několika soukromých firmách zabývajících se dermatologií a nadále zůstal šéfem výše zmíněné odborné společnosti. Svůj střet zájmů oficiálně ohlásil až v květnu 2021, měsíc poté, co se stal ministrem a krátce poté, co byl jeho možný střet zájmů tematizován médii.

Premiér Andrej Babiš médiím sdělil, že po něm bude žádat detailní vysvětlení jeho případného střetu zájmů a změn v majetkových přiznáních. Současně zadal provést audit hospodaření nemocnice Královské Vinohrady. Těsně předtím, než Arenberger podal demisi na člena vlády, byl dokončen dílčí audit Ministerstva zdravotnictví, který kontroloval hospodaření nemocnice Královské Vinohrady a který zadal ještě bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný. Audit nenašel žádné závažnější pochybení. Současně začalo Ministerstvo financí prošetřovat, za jakých okolností si nemocnice Královské Vinohrady u pronajala Arenbergerův areál pro svůj archiv. Touto kauzou se začala zabývat i policie, které dorazily trestní oznámení a podněty. Audit Ministerstva financí odhalil jisté nedostatky a možný střet zájmů Arenbergera. Ten se proto na konci června, dle slov ministra zdravotnictví Vojtěcha, rozhodl nájem archivu nemocnice Královské Vinohrady vypovědět.

Koupě bytu v Praze 1 Server Seznam Zprávy uveřejnil 18. května 2021 informaci, že v dubnu 2019 koupil od městské části Praha 1 za 11,5 milionu korun byt v Bolzanově ulici, který měl v pronájmu již od 21. listopadu 1995 a provozoval v něm od té doby soukromou dermatologickou ordinaci. Smluvená kupní cena byla podstatně vyšší, než kdyby to byl byt bez ordinace. Podle bývalého starosty Prahy 1 Pavla Čižinského mělo být podmínkou prodeje bytu zachování trvalého bydlení a údajně také ujištění, že kupující nevlastní jiné nemovité věci v Praze nebo ve Středočeském kraji. Podle dalšího sdělení serveru Seznam Zprávy Arenberger žil ve vile v Praze 8 a v dané době vlastnil v Praze a Středočeském kraji několik desítek nemovitých věcí. Praha 1 však v reakci na článek serveru vydala 19. května 2021 předběžné prohlášení, že koupě bytu Arenbergerem proběhla v roce 2019 v souladu s tehdejšími pravidly. Přesto nařídila vykonat místní šetření s cílem zjistit, zda lékař byt skutečně využívá k bydlení. Případem se také zabývala policie. Ta ovšem konstatovala, že koupí nebyl spáchán žádný trestný čin a případ odložila ad acta. Nezávadnost privatizace bytu potvrdily i orgány Městské části Praha 1 včetně tamního kontrolního výboru.

Chybějící bezpečnostní prověrka Podle výkladu zákona se v roce 2019 stalo praxí, že ředitelé státních nemocnic měli mít bezpečnostní prověrku pro stupeň důvěrné. Podle Deníku N získalo prověrku čtrnáct z patnácti šéfů státních nemocnic. Jediný Arenberger o ni nepožádal, když se nedomníval, že by zákon ukládal ředitelům nemocnice tuto povinnost. Nicméně dodal, že o bezpečnostní prověrku chtěl zažádat na jaře 2020, upustil ovšem od tohoto záměru z důvodu nástupu pandemie covidu-19. Jeho staronový nástupce ve funkci ministra zdravotnictví Adam Vojtěch v květnu 2021 prohlásil, že zažádání o bezpečnostní prověrku bude podmínkou setrvání ve funkci ředitele fakultní nemocnice. Arenberger o ni požádal v červnu 2021. Jestli ji obdržel, nebylo zveřejněno.

Publikační činnost K roku 2010 byl autorem 14 monografií a učebnic. Science Citation Index uváděl 104 citací. Pracuje v redakčních radách odborných periodik Česko-slovenská dermatologie, Referátového výběru, Zdravotnických novin (a jejich přílohy Lékařské listy) a mezinárodního publikačního média Der Hautarzt.

Soukromý život Na berlínském kongresu se seznámil s dermatoveneroložkou Monikou Arenbergerovou, s níž se oženil. Do manželství se narodily dcery Simona (* 2002) a Nicol (* 2005).

Odkazy Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští dermatologové Kategorie:Čeští profesoři lékařství Kategorie:Ministři zdravotnictví České republiky Kategorie:Ředitelé Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Členové Rady Českého rozhlasu Kategorie:Čeští rotariáni Kategorie:Pedagogové na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé Stříbrné medaile předsedy Senátu Kategorie:Narození v roce 1958