Ingeborg Bachmannová (25. června 1926 Klagenfurt — 17. října 1973 Řím; někdy též pod pseudonymem Ruth Keller) byla rakouská spisovatelka, jedna z nejvýznamnějších lyriček a prozaiček německého jazyka po 2. světové válce.
Život Ingeborg Bachmannová se narodila roku 1926 do rodiny učitele. Po dětství v Korutanech studovala od roku 1945 v Innsbrucku, Grazu a Vídni filosofii, germanistiku a psychologii. Studium zakončila roku 1950 kritickou prací o recepci filosofie Martina Heideggera. V té době již publikovala povídky a básně. Tehdy se také seznámila s Paulem Celanem, který byl jejím dlouholetým přítelem. V letech 1951–1953 pracovala jako rozhlasová redaktorka ve Vídni. Roku 1953 získala literární cenu Gruppe 47, s jejímiž představiteli ji spojovala kritika poválečného vývoje a zbrojení. Střídavě žila v Mnichově, Vídni a Berlíně, během intenzivního, byť jen dvouletého vztahu se švýcarským spisovatelem Maxem Frischem pak v Curychu a Římě.
V posledních letech života se prohloubila spisovatelčina závislost na lécích a alkoholu. Peter Beicken o své poslední návštěvě u Bachmannové napsal: „Byl jsem šokován rozsahem její závislosti na prášcích. Denně jich muselo být kolem stovky, odpadkový koš byl přeplněný prázdnými krabičkami. Vypadala špatně, byla bledá jako vosk. A po celém těle měla skvrny. Říkal jsem si, od čeho to může být. Když jsem pak viděl, jak jí Gauloiska při kouření vyklouzla z ruky a dohořela na paži, došlo mi to: popáleniny způsobené padajícími cigaretami. Díky tolika práškům bylo její tělo necitlivé na bolest.“ Peter Beicken: Ingeborg Bachmann. Becksche Reihe 605, 2. vydání. München 1992, s. 213.
Bachmannová zemřela na popáleniny při požáru svého bytu v Římě.
Dílo Její dílo zahrnuje básně, povídky, libreta, rozhlasové hry, eseje a cyklus Todesarten (Způsoby smrti), z nějž stihla dokončit pouze román Malina (1971).
Básně 1953 Die gestundete Zeit (č. Vymezený čas, Odročený čas, někdy též Čas na úvěr) 1956 Anrufung des Großen Bären (Vzývání Velkého vozu, někdy též Vzývání Velkého medvěda)
Próza 1965 Das dreißigste Jahr (Třicátý rok) – povídky 1972 Simultan (Simultánně, česky vyšlo pod názvem: V hlavní roli žena) – povídky 1971 Malina – román
Rozhlasové hry 1955 Die Zikaden (Cikády) 1958 Der gute Gott von Manhattan (Pámbíček z Manhattanu)
Libreta 1952 Ein Monolog des Fürsten Myschkin (Monolog knížete Myškina) 1955 Der Idiot (Idiot) – balet 1960 Der Prinz von Homburg (Princ Homburský, podle stejnojmenné hry Heinricha von Kleista) 1965 Der junge Lord (Malý lord) – opera
Dílo v češtině
Poezie Básně (výbor z lyriky), Praha: ERM, 1997, přeložila Michaela Jacobsenová Čára života (výbor z lyriky), Zblov: Opus, 2016, přeložila Michaela Jacobsenová
Próza Malina (román), Praha: Mladá fronta, 1996, přeložila Michaela Jacobsenová, doslov napsal Milan Tvrdík Místo pro náhody (eseje), Praha: Triáda, 2009 a 2010, výbor připravily Michaela Jacobsenová a Eva Jelínková, přeložila Michaela Jacobsenová I. svazek: Eseje, prózy, rozhovory (2009) II. svazek: Eseje o literatuře, hudbě, filosofii (2010) Tři cesty k jezeru (povídky), Praha : Academia, 2000, přeložili Hana Žantovská a Josef Čermák Třicátý rok (povídky), Praha: Mladá fronta, 1965, přeložil a doslov napsal Josef Čermák V hlavní roli žena, Praha: Svoboda, 1982, přeložila a doslov napsala Hana Žantovská Případ Franza, Martínkovice: Opus, 2019, přel. Michaela Jacobsenová
Korespondence ~ Paul Celan: Čas srdce (korespondence), Praha: Pulchra, 2010, přeložily Michaela Jacobsenová a Vlasta Dufková
Ukázka z díla náhled|255x255px|Hrob Ingeborg Bachmannové v Klagenfurtu am Wörthersee ('Zentralfriedhof Annabichl') První sloka z básně „Vymezený čas“ (Die gestundete Zeit, překlad Ladislav Nezdařil) ze sbírky Die gestundete Zeit (1953). Celý text básně je zpřístupněn elektronicky v digitalizovaném archivu časopisu Tvar spravovaném Ústavem pro českou literaturu.
Literární ocenění náhled|332x332px|Busta Ingeborg Bachmannové v parku Norbert-Artner-Park v Klagenfurtu 1953 – Cena Skupiny 47 (Preis der Gruppe 47) 1955 – Stipendium Kulturního spolku Spolkového svazu německého průmyslu (Förderpreis des Kulturkreises im Bundesverband der Deutschen Industrie) 1957 – Literární cena města Brémy 1958 – Cena za rozhlasovou hru (Hörspielpreis der Kriegsblinden) 1961 – Cena kritiků (Kritikerpreis) 1964 – Cena Georga Büchnera 1968 – Velká rakouská státní cena za literaturu (Großer Österreichischer Staatspreis für Literatur) 1971 – Cena Antona Wildganse
Kromě toho se na autorčinu počest každoročně v jejím rodném Klagenfurtu uděluje po ní pojmenovaná Cena Ingeborg Bachmannové (Ingeborg-Bachmann-Preis).
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Rakouská literatura Seznam rakouských spisovatelů
Externí odkazy
Ingeborg-Bachmann-Preis Článek s odkazy na portálu Vše o Rakousku Ingeborg Bachmann Forum Milan Tvrdík: Ingeborg Bachmannová, její život, dílo a Praha / I. přednáška, Rakouské kulturní středisko, Praha, 15. říjen 2003 Milan Tvrdík: Ingeborg Bachmannová, její život, dílo a Praha / II. přednáška, Rakouské kultutní středisko, Praha, 15. říjen 2003
Kategorie:Narození 25. června Kategorie:Narození v roce 1926 Kategorie:Narození v Klagenfurtu Kategorie:Úmrtí 17. října Kategorie:Úmrtí v roce 1973 Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Rakouští básníci Kategorie:Rakouští dramatici Kategorie:Rakouští esejisté Kategorie:Rakouští filozofové Kategorie:Rakouští libretisté Kategorie:Rakouské spisovatelky Kategorie:Ženy