Monofonie (z řec. monos, jeden a fóné, hlas) znamená nejčastěji jednohlas, druh hudby s jediným hlasem a tedy bez harmonie.
Hudební teorie Monofonie v protikladu k polyfonii je nejjednodušší a patrně nejstarší druh hudby, zejména vokální, s jedinou melodií. Monofonií je lidová píseň a také gregoriánský chorál, z něhož se teprve v 9. století začal pomalu vyvíjet vícehlas.
Pokud je monofonní zpěv doprovázen generálbasem nebo jiným jednoduchým nástrojovým doprovodem, hovoří se někdy o monodii.
Monofonní nástroj Monofonní hudební nástroje jsou ty, které vydávají v každém okamžiku jen jeden tón a nikoli akord. Jsou to zejména dechové nástroje, dřevěné i žesťové, dále monochord a také lidský hlas.
Elektroakustika V elektroakustice se monofonií rozumí reprodukce a přenos zvuku (například i vícehlasé hudby) jediným kanálem, protiklad stereofonie.
Odkazy
Literatura Ottův slovník naučný, heslo Monofonie. Sv. 17, str. 559.
Související články Gregoriánský chorál Chorál Kvadrofonní zvuk Monodie Polyfonie Sborový zpěv Stereo
Externí odkazy
Monophony, polyphony etc. Music texture
Kategorie:Hudební teorie Kategorie:Stará hudba