náhled|upright|Územní změny, kdy Itálie získala většinu Rakouského přímoří, část Kraňska a Korutan. Rapallská smlouva byla podepsána 12. listopadu 1920 a řešila hraniční spory mezi Italským královstvím a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Zplnomocněnými zástupci Království SHS byli Milenko Vesnić, Ante Trumbić a Kosta Stojanović, Itálie pak Giovanni Giolitti, Carlo Sforza a Ivanoe Bonomi. Smlouva byla vyhotovena ve dvou vyhotoveních: v italštině a srbochorvatštině, v případě rozdílu byl rozhodný text v italštině.Narodna enciklopedija (1928). s. 810.
Spory mezi Itálií a Královstvím SHS nastaly s koncem první světové války, když Itálie obsadila, s odkazem na Londýnský pakt z roku 1915, území někdejší rakousko-uherské monarchie. Tato území byla etnicky smíšená, Slovinci a Chorvati však tvořili více než polovinu populace. Podle smlouvy bylo k Itálii připojeno: celé Rakouské přímoří s výjimkou obce Kastav a ostrova Krk, západní část Kraňského vévodství včetně měst Idrija, Vipava, Šturje, Postojná, Pivka a Ilirska Bistrica, bývalé dalmatské hlavní město Zadar a malé ostrovy Lastovo a Palagruža.
Podle smlouvy se město Rijeka mělo stát samostatným svobodným státem, čímž by skončila vojenská okupace. Tato část smlouvy byla revidována v roce 1924 Římskou smlouvou, která Rijeku přiřkla Itálii a Království SHS přístav Sušak.
Odkazy
Reference
Související články Připojení Přímoří k matičnímu státu
Externí odkazy
Kategorie:Politické dějiny Slovinska Kategorie:Itálie v roce 1920 Kategorie:Smlouvy Italského království (1861–1946) Kategorie:Rapallo Kategorie:Dějiny Chorvatska 20. století Kategorie:Smlouvy Jugoslávie Kategorie:Události roku 1920