náhled|Česká kancelář - místo defenestrace Česká kancelář je název používaný pro dvě místnosti v Ludvíkově křídle Pražského hradu, součásti Starého královského paláce. Prostory dostaly své jméno podle správního orgánu, který zde měl své sídlo zhruba od poloviny 16. století do 20. let 17. století. Proslula tím, že se zde 23. května 1618 odehrála druhá pražská defenestrace (někdy označovaná jako třetí).
Popis Ludvíkovo křídlo bylo vystavěno v letech 1502–1509 Benediktem Rejtem (Riedem) a jeho tři nadzemní podlaží původně sloužily obytným účelům.V některých zdrojích dochází při popisu budovy k záměnám podlaží a pater, navíc při pohledu od zahrad vypadá dvoupatrové Ludvíkovo křídlo jako třípatrové. Bylo poškozeno při velkém požáru v roce 1541 a po opravách se do těchto prostor nastěhovaly správní úřady. V přízemí byly úřední místnosti, prvním patře se nalézala česká kancelář, kde v době nepřítomnosti panovníka zasedali i místodržící, za Rudolfa II. byla ve druhém patře říšská dvorská kancelář. Přístup do Ludvíkova křídla i místností české kanceláře je z pravé strany Vladislavského sálu.
První místnost vlevo|náhled|klenba první místnosti První místnost sloužila nižším úředníkům kanceláře, sekretářům a písařům. Vstupuje se do ní zapuštěným edikulovým portálem s odstupňovaným ostěním. Místnost je zaklenuta síťovou klenbou s přetnutými žebry, která je typická pro pozdní gotiku. Žebra jsou profilovaná a na některých úsecích navíc stočená. Klenební žebra jsou svedena do konzol s motivem hlav – maskaronů nebo listového motivu. U některých ukotvení žeber konzoly chybí a žebra, která se protínají těsně před zapuštěním, jsou uchycena ve zdi.
Druhá místnost vlevo|náhled|klenba druhé místnosti Druhou místnost využíval kancléř a rada místodržících. Její vstupní portál je honosnější. Pilastry s patkou i hlavicemi bohatě zdobené rostlinnými motivy nesou profilovaný architráv s odstupňovanou římsou, ve vlysu jsou dva lvi držící erb s písmenem L opatřeným korunkou (odkazujícím na Ludvíka Jagellonského). V této místnosti bylo žebroví v klenbě odsekáno, žebra jsou pouze naznačena barevně.
Defenestrace
Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic byli spolu se sekretářem Fabriciem vyhozeni z jednoho z východních oken druhé místnosti.
Odedávna se vědělo, že byli svrženi z oken české kanceláře, v době obrozenecké i později však byly tyto prostory mylně situovány do druhého patra, kde se nachází prostorná místnost se dřevěným stropem (tak je defenestrace zobrazena i na známém Brožíkově obraze). Ta však sloužila říšské dvorské kanceláři. První patro odpovídá i výšce pádu, uváděné Slavatou i Pavlem Skálou ze Zhoře (16-17 m).
Místo, kam dopadli oba vyhození místodržící i jejich písař, bylo označeno dvěma obelisky, z nichž jeden byl dodatečně přemístěn.
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Česká dvorská kancelář
Externí odkazy
Kategorie:Pražský hrad