Dolnoslezské vojvodství () je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihozápadě země u hranic s Českou republikou a Německem. Patří k němu většina historického Dolního Slezska (ale nikoli celé) a také bývalé Kladské hrabství i polská část Horní Lužice. Hlavním městem je Vratislav. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.
Historie náhled|left|Dolnoslezské vojvodství a dřívější územní správní jednotky Dolnoslezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z území dřívějších vojvodství Jelenohorského, Lehnického, Valbřišského a Vratislavského a také malé části Lešenského (okres Góra) a Kališského (oblast Sycówa). Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Vratislavského vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Dolnoslezskému patří navíc okres Hlohov.
Dříve bylo území dnešního vojvodství součástí pruské provincie Slezsko, případně v letech 1919–1938 a 1941–1945 vyčleněné provincie Dolní Slezsko, s výjimkou města Bogatynia (Rychnov) a okolních obcí, které historicky patřily k Sasku. Sasko-slezskou hranicí tvořila řeka Witka. Provincie Slezsko vznikla v roce 1815 a byla k ní tehdy připojena území, která se předtím ke Slezsku nepočítala: Kladské hrabství odtržené roku 1742 od Čech a část Horní Lužice. Původně se západní hranice Slezska opírala o Kwisu, města jako Lubáň, Węgliniec a Zhořelec jsou historicky lužická.
Symboly vojvodství Vlajka
Vlajka Dolnoslezského vojvodství je tvořena žlutým listem o poměru stran 5:8. Uprostřed listu je černá slezská orlice ze znaku vojvodství. Orlice je vysoká 7/10 a široká 3/5 šířky listu.Vlajka Dolnoslezského vojvodství na Flags of the WorldZpravodaj Vexilologie č. 151 (III/2009)
Znak Znak Dolnoslezského vojvodství je tvořen slezskou orlicí na žlutém štítu.
Geografie a ekonomika Dolnoslezské vojvodství má rozlohu 19 947,02 km². S necelými tři miliony obyvatel je pátým nejlidnatějším polským vojvodstvím (po Mazovském, Slezském, Velkopolském a Malopolském).
Nachází se na jihozápadě Polska a sousedí: na jihu s Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým a Olomouckým krajem v České republice, délka hranice je 410,8 km; na západě se spolkovou zemí Sasko v Německu, délka hranice je 76 km; na severozápadě s Lubušským vojvodstvím, délka hranice 224,4 km; na severovýchodě s Velkopolským vojvodstvím, délka hranice je 218,4 km; na východě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 193,7 km;
Jižní hranice má obzvlášť nepravidelný průběh kvůli kladskému a bogatyňskému výběžku. náhled|left|Stolové hory náhled|left|Typická dolnoslezská vesnice Z hlediska geomorfologického členění se severovýchodní část vojvodství i s Vratislaví rozkládá ve Slezské nížině (Nizina Śląska), severozápadní ve Slezsko-lužické nížině (Nizina Śląsko-Łużycka) a úplně nejsevernější spadá do oblastí (podsoustav) Třebnický val (Wał Trzebnicki) a Miliczsko-hlohovská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie), jež jsou také součástí Středopolských nížin. Jižní část je naopak hornaté povahy, patří k Orlické a Krkonošské oblasti v rámci Krkonošsko-jesenické subprovincie. V Polsku je dodnes pro tyto celky zažitý společný název Sudety.
Nejvyšším vrcholem Dolnoslezského vojvodství je Sněžka (1603 m n. m.), druhé místo zaujímá Králický Sněžník (1423 m n. m.). Výraznou krajinnou dominantu mimo hlavní pohoří představuje Ślęża (718 m n. m.). Vojvodství se může pochlubit dvěma národními parky – Krkonošský a Stolové hory – a dvanácti chráněnými krajinnými oblastmi, mezi nimiž Údolí Barycze je s rozlohou 863,37 km² největší v Polsku. 98,9 % území patří k povodí Odry (výjimku tvoří horní toky Divoké Orlice a Jizery). Největším přírodní jezerem je Kunickie poblíž Lehnice, největší přehradní vodní nádrží Mietkowská jihozápadně od Vratislavi. Na severu se nacházejí Miliczské rybníky, největší rybniční soustava v Polsku.
V jižní horské části vojvodství hraje velkou roli cestovní ruch a lázeňství. Hojně navštěvovaná je i Vratislav (5 milionů turistů v roce 2016). Na seznam světového dědictví UNESCO byly zapsány Hala století ve Vratislavi a kostely míru v Jaworu i Svídnici. náhled|Důl Turów Míra urbanizace v roce 2020 byla 68,18 %, třetí nejvyšší v Polsku. Krkonošsko-jesenické podhůří patří mezi nejstarší průmyslové oblasti střední Evropy, historicky byl jeho rozvoj spjat mj. s textilní výrobou a těžbou černého uhlí (Valbřich, Nowa Ruda). V moderní době má největší hospodářský význam Dolnoslezská měďařská pánev (Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe) soustředěná kolem Lehnice, Hlohova a Lubinu, kde působí podnik KGHM Polska Miedź. Důl a elektrárna Turów leží na území Dolnoslezského vojvodství v bogatyňském výběžku.
Území Dolního Slezska mělo historicky jednu z nejhustších železničních síti v Evropě, která v důsledku zanedbávání a plošného rušení tratí na přelomu 20. a 21. století značně prořídla. Některé úseky jsou nyní obnovovány. Hlavní železniční tahy mezinárodního významu vedou radiálně všemi směry z Vratislavi. Regionální vlaková doprava je zajišťována dopravcem Koleje Dolnośląskie (Dolnoslezské dráhy), společností v plném vlastnictví vojvodství. Páteří silniční dopravy jsou dálnice A4 i A18 a také rychlostní silnice S3, S5 a S8.
Okresy náhled|Města v Dolnoslezském vojvodství náhled|Vratislav náhled|Valbřich náhled|Lehnice náhled|Jelení Hora Slezské vojvodství je rozděleno na 26 okresů a 4 města s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 169 gmin, z toho 35 městských, 58 městsko-vesnických a 76 vesnických.
Okres Sídlo Počet obyvatel (2020) 25px Okres Bolesławiec (Powiat bolesławiecki) Bolesławiec 90 032 25px Okres Dzierżoniów (Powiat dzierżoniowski) Dzierżoniów 100 519 25px Okres Góra (Powiat górowski) Góra 34 698 25px Okres Hlohov (Powiat głogowski) Hlohov 88 852 25px Okres Jawor (Powiat jaworski) Jawor 49 937 25px Okres Kamienna Góra (Powiat kamiennogórski) Kamienna Góra 43 055 25px Okres Kladsko (Powiat kłodzki) Kladsko 157 191 25px Okres Krkonoše (Powiat karkonoski) Jelení Hora 63 388 25px Okres Lehnice (Powiat legnicki) Lehnice 55 210 25px Okres Lubáň (Powiat lubański) Lubáň 54 070 25px Okres Lubin (Powiat lubiński) Lubin 106 106 25px Okres Lwówek Śląski (Powiat lwówecki) Lwówek Śląski 45 770 25px Okres Milicz (Powiat milicki) Milicz 36 913 25px Okres Oława (Powiat oławski) Oława 76 831 25px Okres Olešnice (Powiat oleśnicki) Olešnice 107 328 25px Okres Polkowice (Powiat polkowicki) Polkowice 63 082 25px Okres Slezská Středa (Powiat średzki) Slezská Středa 55 356 25px Okres Strzelin (Powiat strzeliński) Strzelin 43 456 25px Okres Svídnice (Powiat świdnicki) Svídnice 156 550 25px Okres Trzebnica (Powiat trzebnicki) Trzebnica 85 401 25px Okres Valbřich (Powiat wałbrzyski) Valbřich 55 414 25px Okres Wołów (Powiat wołowski) Wołów 46 725 25px Okres Vratislav (Powiat wrocławski) Vratislav 153 876 25px Okres Ząbkowice Śląskie (Powiat ząbkowicki) Ząbkowice Śląskie 64 486 25px Okres Zhořelec (Powiat zgorzelecki) Zhořelec 88 770 25px Okres Złotoryja (Powiat złotoryja) Złotoryja 43 274
Města s postavením okresu Město Počet obyvatel (2020) 25px Jelení Hora (Jelenia Góra) 78 778 25px Lehnice (Legnica) 99 072 25px Valbřich (Wałbrzych) 110 603 25px Vratislav (Wrocław) 643 782
Odkazy Reference
Externí odkazy
Webové stranky Úřadu maršálka (samosprávy) Dolnoslezského vojvodství Webové stranky Vojvodského úřadu (státní správy) Dolnoslezského vojvodství Turistický portál Dolny Śląsk Travel
Kategorie:Polská vojvodství