Slezské vojvodství () je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem a je zdaleka nejhustěji zalidněným vojvodstvím Polska. Hlavním městem jsou Katovice. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.
Navzdory názvu se ve vlastním Slezsku nachází jen 48 % území vojvodství, zbytek připadá na oblasti, které historicky patří k Malopolsku. Pojmenování navazuje na tradici (mnohem menšího) polského meziválečného Slezského vojvodství – tehdy ovšem šlo o celý polský podíl historického Slezska.
Dějiny náhled|vlevo|Proměny územního členění od roku 1922 Slezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z většiny území dřívějších vojvodství Katovického a Čenstochovského a také západní poloviny Bílského.
Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Katovického vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Slezskému patří navíc Ratiboř, Żywiec, Jaworzno a severovýchodní okraj s městy Koniecpol a Szczekociny, naopak nepatří oblast Dobrodzieně/Guttentagu.
Původně se uvažovalo o vytvoření pouhých dvanácti vojvodství, přičemž by do Slezského bylo začleněno rovněž celé Opolsko, po vzoru Slezského vojvodství v letech 1945–1950. Vlna občanských protestů a lobbování společenských organizací včetně politické reprezentace německé menšiny z Opolska nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze 49 starých vojvodství v novém členění.
V letech 1922 až 1939 (de iure 1945) existovalo autonomní Slezské vojvodství tvořené tou částí Pruského Slezska a Těšínska, která byla po první světové válce a následujících územních sporech přiřčena Druhé polské republice. Celé jeho území je dnes součástí Slezského vojvodství, jedná se zhruba o třetinu teritoria.
Geografie náhled|Budova Slezského parlamentu v Katovicích – nyní sídlo samosprávy Slezského vojvodství Slezské vojvodství má rozlohu 12 334,01 km². S obyvatel je druhým nejlidnatějším polským vojvodstvím po Mazovsku (které je ovšem asi třikrát větší a zahrnuje i Varšavu).
Nachází se na jihu Polska a sousedí: na jihozápadě s Moravskoslezským krajem v České republice, délka hranice je 142,9 km; na jihu s Žilinským krajem na Slovensku, délka hranice je 85,3 km; na severu s Lodžským vojvodstvím, délka hranice 112,6 km; na východě s Malopolským vojvodstvím, délka hranice je 273,4 km; na západě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 230,9 km; na severovýchodě se Svatokřížským vojvodstvím, délka hranice je 137,9 km.
Z hlediska geomorfologického členění se centrální část vojvodství rozkládá na Slezské vrchovině (Wyżyna Śląska), severozápadní na Woźnicko-wieluńské vrchovině (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska), severovýchodní pak v krasové oblasti Krakovsko-čenstochovské jury (Jura Krakowsko-Częstochowska) a na Przedbórzské vrchovině (Wyżyna Przedborska). Na západě okrajově zasahují mezoregiony Slezské nížiny (Nizina Śląska). Jih vojvodství je rozdělen mezi Osvětimskou pánev (Kotlina Oświęcimska), Slezské podhůří (Pogórze Śląskie) a Západní Beskydy (Slezské Beskydy, Malé Beskydy a Żywiecké Beskydy).
Slezské vojvodství má nejvyšší podíl městského obyvatelstva v zemi: 77,13 %.Demografická charakteristika Slezského vojvodství 2017 Nachází se zde nejlidnatější a nejurbanizovanější oblast Polska – více než dvoumilionová katovická konurbace. Sousedí s ní Rybnický uhelný okruh, druhá polycentrická aglomerace v regionu. Obě jsou součástí Slezské metropolitní oblasti, k níž patří také české Ostravsko. Bohatá ložiska černého uhlí byla klíčovým faktorem pro rozvoj velké části dnešního vojvodství.
Slezské vojvodství a zemské hranice Název vojvodství odkazuje na historickou zemi Slezsko, ale je dosti zavádějící. Slezsko, přesněji Horní Slezsko tvoří jen 48 % území vojvodství a jde o pouhý zlomek historického Slezska, konkrétně východní okraj bývalého Pruského Slezska a polskou (východní) polovinu Těšínska.
Ostatní oblasti se z historického hlediska řadí k Malopolsku ve smyslu Krakovska za Republiky obou národů. V období mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou se na současném území vojvodství na soutoku Bílé a Černé Přemše nacházelo trojmezí tří císařů. Slezská část s výjimkou rakouského Těšínska patřila Německému císařství, dnešní okres Żywiec, východní část okresu Bílsko-Bělá a město Jaworzno byly součástí rakouské Haliče, kdežto Dąbrowská pánev (Zagłębie Dąbrowskie), Jura a oblast Čenstochové ležela v Kongresovém Polsku v rámci Ruského impéria. Rozdělení na bývalou německou, rakouskou a ruskou část má dodnes kulturní význam.
Několik obcí v okresech Čenstochová a Kłobuck bylo původně součástí Sieradzka začleněného v Republice obou národů do Velkopolské provincie, ale nejsou vnímány jako velkopolské v moderním pojetí.
V souvislosti se zmatečným používáním výrazů Śląsk a Górny Śląsk (Slezsko, Horní Slezsko) v polském hovorovém a mediálním úzu ve vztahu k celému Slezskému vojvodství, ale zato bez Opolska, se objevují snahy o jeho přejmenování na slezsko-malopolské.Blog Łowcy Felerów vypichující špatné používání výrazu Slezsko v polských médiích Hnutí autonomie Slezska prosazuje vytvoření Hornoslezského vojvodství v historických hranicích Horního Slezska, tj. z části Slezského a většiny Opolského vojvodství.
Okresy náhled|Administrativní mapa vojvodství náhled|Města ve Slezském vojvodství Slezské vojvodství je rozděleno na 17 okresů a 19 měst s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 167 gmin, z toho 49 městských, 25 městsko-vesnických a 93 vesnických. Okres Sídlo Počet obyvatel (2019) 25px Okres Beruň-Lędziny (Powiat bieruńsko-lędziński) Beruň 59 776 25px Okres Będzin (Powiat będziński) Będzin 148 089 25px Okres Bílsko-Bělá (Powiat bielski) Bílsko-Bělá 165 960 25px Okres Čenstochová (Powiat częstochowski) Čenstochová 134 555 25px Okres Hlivice (Powiat gliwicki) Hlivice 115 528 25px Okres Kłobuck (Powiat kłobucki) Kłobuck 84 591 25px Okres Lubliniec (Powiat lubliniecki) Lubliniec 76 451 25px Okres Mikulov (Powiat mikołowski) Mikulov 98 990 25px Okres Myszków (Powiat myszkowski) Myszków 70 880 25px Okres Pština (Powiat pszczyński) Pština 111 539 25px Okres Ratiboř (Powiat raciborski) Ratiboř 119 373 25px Okres Rybnik (Powiat rybnicki) Rybnik 78 213 25px Okres Tarnovské Hory (Powiat tarnogórski) Tarnovské Hory 140 519 25px Okres Těšín (Powiat cieszyński) Těšín 178 191 25px Okres Vladislav (Powiat wodzisławski) Vladislav 157 088 25px Okres Zawiercie (Powiat zawierciański) Zawiercie 117 624 25px Okres Żywiec (Powiat żywiecki) Żywiec 152 726
Města s postavením okresu Město Počet obyvatel (2019) 25px Katovice (Katowice) 292 774 25px Čenstochová (Częstochowa) 220 433 25px Sosnovec (Sosnowiec) 199 974 25px Hlivice (Gliwice) 178 603 25px Zabrze 172 360 50px Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) 170 663 25px Bytom 165 263 25px Rybnik 138 098 25px Slezská Ruda (Ruda Śląska) 137 360 25px Tychy 127 590 25px Dąbrowa Górnicza 119 373 25px Chořov (Chorzów) 107 807 25px Jaworzno 91 115 25px Jastrzębie-Zdrój 88 743 25px Myslovice (Mysłowice) 74 618 25px Siemianowice Śląskie 66 841 25px Žárov (Żory) 62 472 25px Slezské Pěkary (Piekary Śląskie) 55 030 25px Świętochłowice 49 557
Paleontologie Na území tohoto vojvodství se nachází množství významných paleontologických lokalit s objevy světového významu, zejména z doby druhohorní éry. Takovými objevy jsou Silesaurus opolensis z lokality Krasiejów nebo Smok wawelski z lokality Lisowice. Byl zde také objeven jediný dosud známý polský dinosaurus (popsaný podle kosterních fosilií), a to Velocipes guerichi.
Vzdělávání thumb|Politechnika Śląska v Gliwicích, Fakulta chemie
Ve Slezském vojvodství je jedenáct veřejných vysokých škol. Největší univerzitou je Slezská univerzita v Katovicích v Katovicích s 19 142 studenty (k 31. prosinci 2024). Hlavní město regionu má také Śląski Uniwersytet Medyczny (Medical University of Silesia), Uniwersytet Ekonomiczny w Katowicach (Karol Adamiecki University of Economics), Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego (University of Music), Akademia Wychowania Fizycznego im. Jerzego Kukuczki (Physical Education Academy) a Akademia Sztuk Pięknych (Academy of Fine Arts). Čenstochová je sídlem Politechnika Częstochowska (Częstochowa University of Technology) a Uniwersytet Jana Długosza (Pedagogic/Jan Długosz University). Politechnika Śląska v Gliwicích je v Polsku celostátně uznávaná. Bílsko-Bělá je sídlem Technicko-humanistické akademie (ATH; dnes Univerzita v Bílsku-Bělé). Kromě toho bylo v regionu založeno 17 nových soukromých vysokých škol.
Ve vojvodství v současnosti studuje přes 300 000 lidí. Největší univerzity (k 31. 12. 2023) jsou:
Slezská univerzita v Katovicích (18 306 studentů), Politechnika Śląska v Gliwicích (15 790 studentů), Akademia WSB v Dąbrowě Górnicze (11 430 studentů), Śląski Uniwersytet Medyczny (10 203 studentů), Uniwersytet Ekonomiczny w Katowicach (8 077 studentů), Uniwersytet Jana Długosza v Čenstochové (5 631 studentů), Politechnika Częstochowska v Čenstochové (5 430 studentů), Univerzita v Bílsku-Bělé (4 167 studentů),
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Oficiální webový portál Encyklopedie Slezského vojvodství (polsky)
Kategorie:Polská vojvodství