náhled|upright|Replika římského milníku u bavorského Unterdießenu Via Claudia Augusta je jednak starověká římská silnice, jednak zhruba v její trase vedená moderní dálková cyklotrasa. Vede zhruba v severojižním směru z Itálie z údolí Pádu přes Alpy k Dunaji.
Trasa stále existuje a od 90. let 20. století, kdy se zvýšil zájem o dálkovou pěší turistiku a cykloturistiku, se německé a rakouské úseky Via Claudia Augusty staly populární mezi turisty s tím, že moderní signage (viz ilustrace) identifikují revitalizovanou trasu. Od roku 2007 Sito archeologico del Giontech v Mezzocoroně (Itálie) slouží jako Mezinárodní výzkumné centrum Via Claudia Augusta s podporou Nadace Piana Rotaliana a vládou město Mezzocorona.Melchiori, Leone (2008), Studi di archeologia romana nella Piana Rotaliana, InMezzo, p.8Fellin, Umberto (2008), 2000 anni di storia, Alto Adige, p.28
Historická silnice O stavbě silnice přes Alpy do tehdejší římské provincie Raetie (nyní jižní Německo) rozhodl v roce 15 př. n. l. římský generál Drusus, adoptivní syn císaře Augusta. Cílem bylo posílit římskou nadvládu v Raetii i v Noricu přebudováním pěší stezky na cestu pro dvoustopá vozidla. Projekt byl dokončen až po šedesáti letech v letech 46-47 Drusovým synem, císařem Claudiem.
Silnice začínala u Jaderského moře v údolí Pádu, vedla přes Trident a pak podle Adiže k Drusovu mostu (), z kterého se později stalo Bolzano. Potom pokračovala k Maia (blízko Merana) a hlavní hřeben Alp překonávala Reschenským průsmykem. Potom vedla chvíli podle Innu a pak přešla do povodí Lechu. Minula Augšpurk a končila blízko Donauwörthu, kde se připojovala na důležitou římskou východozápadní komunikaci vedoucí po jižním břehu Dunaje.
Do dnešní doby se dochovaly dva milníky, jeden v Partschinsu u Merana v Jižním Tyrolsku, jeden v Cesiomaggiore blízko Belluna. Na obou je uveden Augusta Vindelicorum, tedy dnešní Augšpurk. Dále je z nich patrné, že v jižní části byla cesta rozdělena na dvě větve, které se setkávaly v Tridentu. Jedna začínala v údolí Pádu v Ostiglii, zatímco druhá pravděpodobně začínal v Altinu blízko Benátské laguny.
Význam silnice poklesl v 2. století, kdy byl pro vozy zprovozněn i Brennerský průsmyk.
Města a místa podél cesty
Cyklotrasa náhled|upright|Značka na moderní cyklotrase Moderní cyklotrasa pojmenovaná podle římské silnice zhruba kopíruje historickou trasu a patří k nejpopulárnějším cyklistickým trasám překonávajícím Alpy v severojižním směru. I ona začíná v bavorském Donauwörthu na Dunaji, vede Německem, přes Rakousko, kousek Švýcarska, zpět do Rakouska a Reschenským průsmykem do Itálie. V Tridentu se dělí na dvě větve. Jedna, historicky správná, vede do Ostiglie a populárnější druhá vede do Benátek. Má délku zhruba 700 kilometrů. Ve směru od severu k jihu je možné nechat se v největších stoupáních v Reschenském průsmyku a ve Fernském průsmyku vyvézt autobusem.
Donauwörth – Augsburg – Landsberg – Schongau – Füssen (Německo) – Pflach – Lermoos – Fernský průsmyk – Imst – Starkenbach – Zams – Landeck – Fließ – Prutz – Tösens – Pfunds – Finstermünz – Nauders – Reschenský průsmyk – St. Valentin (Rakousko) – Merano – Bolzano – Trento – Verona – Ostiglia alternativně Trento – Feltre – Altinum – Benátky (Itálie).
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky Via Claudia Augusta Bavorsko - Tyrolsko - Itálie (německy, italsky, anglicky) BicycleRoutes&Tours: Via Claudia Augusta Cyklotrasa, s mapami, GPS stažení, profilu terénu, zajímavosti a ubytování (v němčině a angličtině) Cestopis z cyklostezky
Kategorie:Cyklistické trasy a stezky Kategorie:Starověké římské silnice Kategorie:Cyklistické trasy a stezky v Německu Kategorie:Cyklistické trasy a stezky v Rakousku Kategorie:Cyklistické trasy a stezky ve Švýcarsku Kategorie:Cyklistické trasy a stezky v Itálii Kategorie:Turistické trasy nazvané po osobách Kategorie:Turistické trasy nazvané po osobách v Itálii