Bantuské jazyky představují nejrozšířenější skupinu jazyků patřících do nigerokonžské jazykové rodiny. Podle odhadů existuje přibližně 600 jazyků a jejich různých mutací. Mluví se jimi převážně v oblastech na jih od dnešního Kamerunu, tj. téměř v celé jižní Africe a také v regionech střední a východní Afriky. Celkový počet lidí mluvících bantuskými jazyky se blíží 300 milionům. Země s největším počtem bantuských jazyků na svém území je Konžská demokratická republika. Největším bantuským jazykem je svahilština, kterou mluví až 80 milionů lidí. Další významné jazyky jsou např. zulu nebo lingálština.
Bantuské jazyky pochází z oblasti subsaharské Afriky, konkrétně se uvádí dnešní východní Nigérie a západní Kamerun. K jejich šíření směrem na jih a východ z počátku přispělo zejména rozšiřování zemědělství v období cca 2000 př. n. l..
První člověk, který definoval pojem „Bantu“ (lidé) byl Dr. Wilhelm Bleek (1827–1875) ve své knize Srovnávací gramatika jižních afrických jazyků. V roce 1906 pak německý jazykovědec Carl Meinhof (1857–1944) napsal rozsáhlou studii porovnávající gramatiku bantuských jazyků.
Guthrieho klasifikace náhled|vpravo|Rozdělení zón podle Guthrieho klasifikace
První rozdělení bantuských jazyků do geografických zón provedl v roce 1948 profesor Malcolm Guthrie (1903–1972). Z genealogického hlediska se dá považovat za platnou v Guthriho rozdělení pouze zóna S. Nicméně na základě fonetické podobnosti jsou zóny seskupeny na severozápadní (A–C a z části D) a centrální (D–S).
Severozápadní část Zóny A, B, C – 162 jazyků, 13 mil. mluvčích
Centrální část Zóny D, E, F, G, H, J, K, L, M, N, P, R, S – 321 jazyků, 269 mil. mluvčích
Gramatické vlastnosti Téměř všechny bantuské jazyky se vyznačují jednoduchou fonetikou. Tóny mají vyjadřovat rozdíl ve významu. Charakteristické je časté používání předpon. Podstatná jména patří do tříd, z nichž každá má svůj pár předpon, jedna označuje jednotné číslo a druhá množné číslo.
Např. svahilština: mtu – osoba, watu – lidé kitu – věc, vitu – věci mtoto – dítě, watoto – děti
Zdvojování je společný morfologický jev a je obvykle používán ke zdůraznění intenzity činnosti. Například piga znamená svahilsky stávka, pigapiga znamená opětovně stávkovat. Známá slova a jména, která mají zdvojení Bafana Bafana Chipolopolo Eric Djemba-Djemba LuaLua
Seznam bantuských jazyků Uvedeny jsou největší jazyky (měřeno počtem mluvčích).
Lingua franca svahilština (75–80 mil.) Angola umbundu (4 mil.) kimbundu (3 mil.) Botswana tswana (1 mil.) Burundi kirundi (5 mil.) Demokratická republika Kongo lingálština (9 mil.) luba (6,5 mil.) kituba (4,5 mil.) JAR zuluština (10 mil.) xhoština (8 mil.) sotho (4 mil.) Keňa kikujština (7 mil.) luhya (5,4 mil.) Malawi čičeva (7 mil.) Mosambik makhuwa (5 mil.) tsonga (1,7 mil.) Rwanda rwandština (7 mil.) Tanzanie sukuma (5,5 mil.) Uganda ganda (4 mil.) Zambie bemba (3,3 mil.) Zimbabwe šona (11 mil.)
Odkazy
Externí odkazy
VANSINA, J. New Linguistic Evidence and the Bantu Expansion. The Journal of African History [online]. 1995, 2, [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: http://www.jstor.org/stable/182309 Bantu Languages on the Net [online]. 2007 [cit. 2010-04-30]. Bantuistics & Linguistics. Dostupné z WWW: http://www.bantu-languages.com/en/. Ethnologue report for Southern [online]. 2009 [cit. 2010-04-30]. Language Family Trees. Dostupné z WWW: http://www.ethnologue.com/show_family.asp?subid=73-16.
Kategorie:Jazyky benue-kongo