Nebcheperure Tutanchamon byl faraonem Horního a Dolního Egypta, 11. faraon 18. dynastie. Vládl jen 9 let, přibližně v letech 1333–1323 př. n. l. (uvádí se i jiná jen nevýrazně odlišná data). Jeho hrobka byla objevena až v roce 1922.
Odkrytí hrobky
náhled|vlevo|200px|Pečetě strážců pohřebiště na vstupu do pohřební komory náhled|vlevo|200px|Hrobka KV62 v Údolí králů náhled|200px|vlevo|Otevření vstupu do zlatem pokryté skříně v pohřební komoře Víra v existenci hrobky Tutanchamona v Údolí králů vyplývala z předchozích vykopávek Theodora M. Daviese v letech 1908–1909 kdy se našel úlomek fajánsové nádoby se jménem Tutanchamona v blízkosti pravděpodobně identifikované menší hrobky Aye, následníka Tutanchamona. Později byly v Metropolitním muzeu umění v New Yorku identifikovány další fragmenty pocházející z pohřebního ceremoniálu Tutanchamona. Hrobka byla Howardem Carterem objevena 4. 11. 1922 po delší době neúspěšných pátrání v zásypu po budování hrobky Ramesse VI. (budované zhruba v letech po 1145 př. n. l.) KV9 a pod vrstvou zbytků chýší dělníků. V kritický den byl odkryt první schod schodiště mířící do svahu. Po odkrytí vchodu do hrobky a vyklizení vstupní komory se objevila neporušená zeď s pečetěmi strážců údolí. Po Carterem pečlivě vedených pracích byl odkryt vstup do pohřební komory zaplněné pohřební výbavou a nepoškozenými sarkofágy Tutanchamona.
Život Tutanchamonovo původní osobní jméno znělo Tutanchaton, což v překladu přibližně znamená: „Žijící podoba Atona“, „Živoucí obraz Atonův“ či „Dokonalý je život Atonův“. Jméno mělo poddaným připomínat, že je přímým potomkem tehdejšího nového nejvyššího boha Atona. Teprve ve 2. roce své vlády se stal široké veřejnosti dobře známým Tutanchamonem, tj.: „Žijící podobou Amona“ atp. Někteří badatelé používají zkráceninu jeho jména a nazývají ho též „králem Tutem“, což je ale velmi neoficiální forma.
Při svém nástupu na trůn si faraon musel zvolit tzv. trůnní jméno, jež se pak vždy psalo před jeho původním osobním jménem. Pod trůnním jménem byl znám např. v cizině – objevovalo se v korespondenci atp. Od Střední říše bylo definitivně vžitou tradicí, že trůnní jméno obsahovalo nejvyššího boha egyptského pantheonu – boha slunce Rea (v období Nové říše známého pod jménem Amon-Re či Amenre). Svým jménem se faraoni hlásili k Reovi, za jehož syny se pokládali. Tutanchamon si zvolil za trůnní jméno Nebcheperure (či Nebcheprure), což lze přeložit jako: „Pán zjevení Rea“ či „Pán proměny je Re“. V korespondenci s cizinou (např. Chetity, Babylonií) bylo trůnní jméno zkomoleno na: „Nipchururia“ či „Nipchuriria“.
Jako princ Tutanchaton vyrůstal na královském dvoře svého otce v Achetatonu (dnešní Amarně) ve středním Egyptě. Jako faraon vládl v době velké 18. dynastie. Tato slavná a mocná dynastie, kterou egyptologové považují za jednu z nejvýznamnějších v dějinách, sjednotila v 16. století př. n. l. opětovně Egypt a stala se tak zakladatelkou Nové říše. Tutanchamon vládl královstvím Hornímu a Dolnímu Egyptu (a dalším zemím, podmaněným Egyptem). V jeho době však veleříše 18. dynastie byla již za svým zenitem a musela se smiřovat s četnými neúspěchy, územními ztrátami a ústupem z velmocenského postavení v přední Asii či v Núbii.
Tutanchamon se stal faraonem přibližně ve věku devíti let a vládl až do své smrti v 18 letech. Pro jeho nízký věk však nepanoval sám a po léta byl jeho poručníkem a skutečným vykonavatelem moci vezír a jeho příbuzný a nástupce Aye. Mladý panovník zemřel již po devíti až deseti letech vlády (čeští vědci udávají dobu pod 9 let), přibližně v osmnácti letech, pravděpodobně na malárii nebo spíše na gangrénu po zlomenině stehenní kosti, po pádu z vozu. Pohřben byl v Údolí králů u Luxoru, při severozápadním okraji staré říšské metropole Théby (staroeg. Vesetu) .
Světově proslulou hrobku předčasně zesnulého faraona objevil po téměř 3300 letech v roce 1922 britský archeolog Howard Carter. Jeho sarkofág se podařilo otevřít ale až roku 1925, a tím i potvrdit, že se jedná o místo skutečného hrobu. Díky nálezu se o tomto panovníkovi ví mnohem více než o ostatních faraonech z tohoto období.
Zásluhou téměř neporušené hrobky, která byla téměř kompletní i s pohřební výbavou, se Tutanchamon stal faraonem, o kterém se podařilo zjistit velké množství informací. Pro egyptology ovšem nadále zůstává jedním z nejméně probádaných a politicky významných panovníků v historii celých egyptských dějin. Stále mnohé se toho o jeho osobě, rodině a vládnutí neví. Je to zapříčiněno jeho poměrně krátkou vládou a vymazáním z dějin Egypta jeho pozdějším následníky, kterými byli: Aj II. a především Haremheb a proslulý Ramesse II. (ten již přináleží k 19. dynastii).
Původ Tutanchamona Nejnovější poznatky Teprve před několika lety se podařilo vědeckému týmu egyptologů prokazatelně stanovit původ Tutanchamona. Početný tým slavného egyptologa Dr. Zahi Hawasse nade vší pochybnost (za pomocí počítačového tomografu, srovnávání DNA ad. vědeckých a historických metod) potvrdil starší (nejvíce uváděnou) teorii, že mladík byl synem tzv. kacířského faraona Achnatona (tj. původního Amenhotepa IV.). Otcova mumie byla při tomto výzkumu také definitivně ztotožněna. Vedle těchto zjištění se pomocí výše uvedených vědeckých metod podařilo objevit Tutanchamonovu matku, kterou byla vlastní Achnatonova sestra a (nepochybně) zároveň i jeho vedlejší královská manželka (hlavní královskou ženou byla slavná Nefertiti). Matčino jméno není dosud prokázáno, ale snad jí mohla být Achnatonova vedlejší žena – královna Kija. Zjištěná Tutanchamonova matka byla, podobně jako Achnaton, dítětem faraona Amenhotepa III. a slavné královny Teje, jejíž dříve nalezenou mumii se též podařilo při průzkumech jednoznačně ztotožnit. Podle nedávných zjištění Hawassova týmu však byla Tutanchamonova matka brzy zřejmě zavražděna, a to úderem do hlavy.TV dokumenty: Nefertiti and the Lost Dynasty, čes.: Nefertiti a ztracená dynastie, USA 2007 a Nefertiti: Mummy Queen Mystery, čes.: Nefertiti - Záhada královniny mumie, Itálie 2011. Incestní vztahy v egyptských dynastiích byly běžné a jeho rodiče tudíž nijak zvláště nevybočují z tehdejší praxe.
Egyptologové předpokládají, že Tutanchamon byl posledním právoplatným dědicem 18. dynastie. Jeho nástupci (Ayj a Haremheb) jsou do dynastie počítáni díky svému společensko-politickému sepětí a díky svému příbuzenskému spříznění s tímto rodem.
Dřívější teorie o původu Existovalo několik hlavních teorií, přičemž nejstarší (už od dob objevení hrobky a znovu potvrzená po roce 2000 zkoumáním pozůstatků koster počítačovým tomografem) pravila, že faraonovým otcem by měl být faraon Achnaton/Amenhotep IV. a matkou by snad mohla být Achnatonova vedlejší manželka Kija. Hlavní královská manželka Nefertiti Achnatonovi totiž porodila pouze šest známých dcer.
Další, méně přijímaná teorie pravila, že Tutanchamon by mohl být synem jednoho z předních dvořanů a šlechticů Achnatonova dvora. Pokud byl Achnaton bez mužského dědice (z písemných dokladů a vyobrazení je známo, že měl pouze šest dcer), pak se tato varianta jevila jako opodstatněná, a sňatek s Achnatonovou třetí dcerou – dědičnou princeznou Anchesenpaaton/Anchesenamon – pak mladíčkův nárok na trůn legitimizoval.
Méně přijímanou a opuštěnou teorií původu byla i ta, jež za jeho matku měla královnu Teji. V tomto případě by ale otcem jistě nebyl Amenhotep III. Uvažovalo se dokonce, že Teje mohla mít chlapce se svým vlastním synem Achnatonem.
Osoba Tutanchamona a jeho dětství
Tutanchaton/Tutanchamon byl tedy prokazatelně Achnatonovým synem z jeho incestního spojení s vedlejší manželkou a zároveň vlastní sestrou. Snad i kvůli tomu byl mladík slabší fyzické konstituce (což prokázaly testy na jeho mumii). V dětství byl princ Tutanchaton snad nezávislý na otcově dvoru a ze začátku byl zřejmě vychováván svou matkou, Achnatonovou sestrou (předčasně zavražděnou), tak svojí babičkou – vlivnou velkou královnou Teje. Proto také neuctíval pouze boha svého otce Atona, jehož jméno nosil, ale i dříve zavedeného boha Atuma, který podle pověsti stvořil počátek světa. Princ se veřejného života nijak nezúčastňoval (není známo jeho vyobrazení z této doby) a žil spíše v ústraní.
Tutanchamon a Anchesenamon Sňatek Teprve po smrti otce Achnatona a jeho spoluvládce Smenchkareho, jenž samostatně vládl snad jen několik měsíců či maximálně tři léta, (buď šlo o jeho strýce, mladšího bratra Achnatona, což se jeví datově pravděpodobnějším, či šlo o jeho staršího bratra, není ovšem zřejmé, zda mohlo jít o vlastního sourozence) se stal jeho a otcovým nástupcem. (Oba zemřeli v týž samý čas, krátce po sobě. Usuzuje se dokonce, že mohli být zavražděni, což je ale doposud jen nepotvrzená teorie.)
Aby nový faraon Tutanchamon potvrdil a legitimoval svou pozici, oženil se (v rámci tradic) s Achnatonovou třetí dcerou a zároveň nevlastní sestrou, dědičnou princeznou Anchesenpaaton, přejmenovanou posléze na Anchesenamon. (Její původní jméno se dá přeložit jako: „Žijící Atonem“ či „Ta, která žije pro Atona“). Princezna Anchesenpaaton byla dcerou hlavní královské manželky – královny Nefertiti a Tutanchamonova otce Achnatona – a je velmi pravděpodobné, že již dříve se s ní oženil její vlastní otec.
Při svém sňatku byl Tutanchaton ještě dítětem (zhruba devítiletým) a princezna Anchesenpaaton byla zhruba třináctiletá mladá dívka (byla asi o tři/čtyři roky starší, narodila se ve 4. roce vlády svého otce).
Rádci Tutanchatonovým rádcem (preceptorem), vychovatelem a zřejmě i prastrýcem (bratrem babičky královny Teje) byl vysoký hodnostář, pozdější král Aj II. Aye byl hlavní postavou vlády (především v jeho prvních letech) mladičkého panovníka a měl tehdy tituly: „Božský otec a vrchní velitel jednotek bojových vozů“ (tj. velel části egyptského vojska). Předpokládá se též, že byl zároveň dědem královny Anchesenpaaton/Anchesenamon.
Další vlivný muž dvora dětského faraona byl generál, písař, právník a druhý nejvlivnější dvořan – pozdější faraon Haremheb. Ten patřil k nanejvýš mocným lidem, ale prozatím se držel v ústraní či pobýval u armády, neboť hlavní úlohu na dvoře získal Aj.
Návrat k Amonovu kultu, nová jména a vláda Korunovace nového krále se konala v Thébách (tradičním říšském hlavním městě 18. dynastie a zároveň centru Amonova kultu).
Tutanchaton po převzetí vlády postupně opouštěl Atonovo učení, které začal opomínat již jeho předchůdce Smenchkare, jenž uctíval současně s Atonem i Amonův kult v Thébách. Atonovo jméno bylo za dětského faraona příliš spojené s neblahými reformami jeho otce Achnatona, které zemi očividně společensky, hospodářsky a nábožensky devastovaly a výrazně mocensky oslabovaly. Mladíček se proto – za pomocí regenta Aye a dvořanů – ve 2. roce své vlády vrátil se k tradičním egyptským božstvům, zřekl se Atonova učení a zahájil postupnou obnovu země, v níž opět kvetla náboženská svoboda.
Výrazem nastupujících změn bylo demonstrativní přijetí nového jména. Se svou manželkou (dosavadní) Anchesenpaaton tak ve 2. roce své vlády (snad již v novém sídelní městě Memfidě) přijal nové jméno. Faraon Tutanchaton, což lze přeložit (jak již bylo na začátku řečeno) jako: „Žijící podoba Atona“, se stal Tutanchamonem, tj.: „Žijící podobou Amona“. Královna Anchesenpaaton, jejíž jméno se překládá jako: „Žijící Atonem“, se současně přejmenovala na Anchesenpaamon neboli Anchesenamon, což lze přeložit jako: „Žijící Amonem“. Obě přijatá jména, jak vidíme, jsou velmi podobná původním, jen se vyměnili ve jménu obsažení (tehdejší hlavní egyptští, proti sobě stojící) bohové. Tutanchamonovým otcem Achnatonem zavržený a nakonec zakázaný bůh Amon se tímto krokem opět dostal do popředí, jako tomu bylo do konce vlády Tutanchamonova děda Amenhotepa III. a ještě v počátcích vlády jeho otce Amenhotepa IV./Achnatona. Opuštění Atonova učení však neproběhlo okamžitě a jeho kult zanikal postupně, přežil vládu Tutanchamona a zřejmě zanikl až v období Tutanchamonova nástupce Aye II.