Berchtoldové z Uherčic (německy Berchtold zu Ungarschitz) jsou hraběcí linie šlechtického rodu původem ze starobylé tyrolské rodiny Berchtoldů, který se postupně usídlil také v Dolních Rakousích, Čechách a na Moravě.
Historie rodu Podle rodové pověsti měl jeden z předků být rytířem, který v bitvě na Moravském poli zasadil první smrtelnou ránu českému králi Přemyslu Otakarovi II. Do českých zemí se potomci rozvětveného rodu Berchtoldů dostali až po Bílé hoře. Zemský advokát Jakub Berchtold z Tridentu, povýšený císařem Matyášem do rytířského stavu zakoupil v roce 1628 moravské statky Uherčice, Vratěnín a Polici, podle nichž mu císař udělil rodový predikát. Ve druhé generaci byli povýšeni císařem Leopoldem do hraběcího stavu. Berchtoldové vlastnili též hrad Buchlov, zámek Buchlovice a několik statků v Čechách. Po druhé světové válce byl majetek posledním příslušníkům rodu Aloisovi a Zikmundovi zkonfiskován a jimi rod také vymřel.
Zakladatel rodu Jakub Berchtold náhled|Leopold hrabě Berchtold z Uherčic v uniformě, rok 1915 náhled|Zikmund II. Berchtold z Uherčic (1834–1900), šlechtic a politik rakousko-uherské monarchie. náhled|Leopold I. Berchtold (Leopold I. František Xaver Antonín hrabě Berchtold z Uherčic, 1759–1809), moravský šlechtic, cestovatel, učenec a filantrop. náhled|Marie hraběnka Chotková roz. Berchtoldová, před rokem 1873, akvarel na slonovině, autor Emanuel Thomas Peter) O mládí Jakuba z Berchtoldu (Jakob von Berchtold, 1585–1641), zakladatele pozdějšího hraběcího rodu, není mnoho známo. Z díla Franze Karla Wißgrilla „Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels” (vyd. ve Vídni roku 1800) víme jen tolik, že byl synem tyrolského šlechtice Matyáše a doktorem práv. Kde studoval a získal doktorát, slovník dolnorakouské šlechty taktéž neuvádí. V jeho rodné zemi Tyrolsku jej pak najdeme ve službách arcivévody Ferdinanda jako tajného písaře (Geheimschreiber). Svěřený úřad musel pravděpodobně vykonávat velmi pečlivě a dovedně, jelikož arcivévoda mu věnoval zvláštní přízeň a na jeho přímluvu byl nejprve 27. března 1618 jmenován císařským radou a regentem dolnorakouského pluku a 6. ledna 1626 jej císař Ferdinand II. pozvedl (také manželské potomky obou pohlaví) do rytířského stavu. V návaznosti na udělení rytířského titulu a erbu mu bylo 6. července 1627 potvrzeno, že se může nazývat podle vlastněných majetků a byl osvobozen od civilních zaměstnání.
V létě roku 1627 (31. srpna) byl rytíř Jakub Berchtold jmenován prezidentem dvorské komory (Hofkammerdirektor). Úřad spravoval několik let velmi úspěšně a na konec jej jeho dobrodinec a patron Ferdinand II., který se mezitím stal císařem, povýšil 4. května 1633 do stavu svobodných pánů (Reichsfreiherr), taktéž jeho choť a všechny manželské potomky, dědice a potomstvo, syny a dcery přítomné i budoucí. Jakub byl dvakrát ženat. Jeho první chotí se stala Dorothea, dcera zemského podmaršálka Ruperta z Hegenmülleru na Thuberweilernu (ovdovělá von Süss), druhou 14. listopadu 1627 Regina Kateřina, dcera Christopha Carla Rüzena zu Grub und Pürgelstein, která zemřela 20. května 1655. První manželství zůstalo bezdětné a zd ruhého pošli potomci: synové František Benedikt, Matyáš Arnošt, Jakub Filip a dcery Marie Lucie, Marie Barbora a Marie Kateřina.
Jakob, rytíř von Berchtold, zakoupil v roce 1628 od Hannse Georga ze Schwarzenau panství Uherčice, které sestávalo ze vsi Nové Uherčice se zámkem, tržního městečka Vratěnína s pustým zámečkem, jedním dvorcem a mýtem, městečkem Frejštejn s pustým hradem, ze vsí Korolupy, Mešovice, Stálky s farou, Hluboká, lenní vsi Dešná s farou a 13 poddaných v Zimní ulici (Winterzeil) v Rancířově. V roce 1631 získal olomoucké biskupské léno Dešnou a v následujícím roce také léno Županovice (Zoppanz), v roce 1633 panství Police a 1636 Kojetice (Kojatiz), které připojil k polickému panství. Roku 1632 přikoupil u Kolína po Janu Zárubovi z Hustiřan konfiskát panství Radim. Zemřel ve Vídni 28. května 1641 ve věku 56 let. Je pochován ve vídeňské katedrále svatého Štěpána poblíž hrobky císaře Fridricha III. a oltáře sv. Leopolda.F. S. Pluskal: Leopold Graf Berchtold‚ der Menschenfreund, Brünn 1859, s. 4
František Benedikt Berchtold František Benedikt Berchtold, první syn Jakuba Berchtolda, se narodil 4. března 1631. Po smrti svého otce a po rozdělení majetku 15. prosince 1655 obdržel rodinné sídlo Uherčice a 7. října 1657 se oženil s Marií Alžbětou, hraběnkou ze Sprinzensteinu. Císař Leopold I. udělil 19. července 1673 všem třem bratrům titul říšských hrabat (Reichsgrafenstand) s přídomkem z Uherčic, Vratěnína a Police (Herr von und zu Ungarschhiz, Fratting und Pulliz). Podruhé se oženil 22. září 1666 se Zuzanou Eleonorou, paní z Zollernu‚ která zemřela 17. ledna 1676. Třetí chotí se stala 3. dubna 1677 Eva Alžběta, svobodná paní von Schiffer. Po sobě zanechal pouze dcery: Marii Annu, (hraběnka ze Schrattenbachu)‚ Marii Isabelu (hraběnka z Braidy), Marii Eleonoru (svobodná paní von Witten), Marii Maxmlianu (hraběnka Berchtoldová) a Marii Josefu (svobodná paní von Wilczek). C. k. komoří hrabě František Benedikt zemřel 7. července 1690. F. S. Pluskal: Leopold Graf Berchtold‚ der Menschenfreund, Brno 1859, s. 11
Hlavním rodovým sídlem na Moravě se stal zámek v Polici a hlavním hospodářským centrem dvůr v Budkově. František Benedikt byl velkým milovníkem umění a mecenášem. Právě on se zasloužil o barokní zámeckou výzdobu Uherčic, donaci a založení kláštera bosých augustiniánů a výstavbu nového farního kostela ve Vratěníně, dále pak kaple před kostelem Panny Marie Sněžné v Praze (dnes zbořené). Roku 1692 jeho pět dcer prodalo Uherčice novému majiteli Donátu Heisslerovi z Heitersheimu.Zámek Uherčice, Historie do roku 1945, oficiální webová prezentace zámku.
František Benedikt (4. březen 1631 – 7. červenec 1690), svobodný pán, později hrabě von Berchtold, c. k. komoří a přísedící zemského soudu ∞ 1657 hraběnka Marie Alžběta ze Sprinzensteinu, ∞ 1666 Susanna Elenora z Zollernu († 17. leden 1676), ∞ 1677 svobodná paní Eva Alžběta von SchifferFranz Karl Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels, vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten: Sv. I-V., díl 1., Vídeň 1794, s. 329 Marie Anna, hraběnka ze Schrattenbachu Marie Isabela, hraběnka z Braida Marie Eleonora, svobodná paní von Witten Marie Maxmiliana, hraběnka Berchtholdová Marie Josefa, svobodná paní Wilczeková
Matyáš Arnošt Berchtold Hrabě Matyáš Arnošt, druhorozený syn Jakuba Berchtolda, se narodil 26. února 1632. Při dělbě dědictví obdržel rakouské panství Pottendorf a moravské panství Polici, sestávající ze vsí Police, Bačkovice, Dědice, Kostníky, Hornice, Kojetice, Lovčovice, Plačovice a Radotice. V roce 1660 se oženil se svobodnou paní Annou Amabilií Švihovskou z Rýzmberka, druhou chotí se stala v roce 1662 Eleonora Polyxena, dcera Filipa V., hraběte z Mannsfeldu. Roku 1666 přikoupil Budkov a Mladoňovice. Zemřel 4. července 1678 a zanechal po sobě šest dcer: Marii Alžbětu, Marii Annu, Marii Anežkou, Annu Terezii, Marii Barboru, Marii Kateřinu a dědice Františka Karla a druhého syna Františka Ferdinanda, který se oženil s Marií Františkou, hraběnkou z Vrtby a zemřel bezdětný.
František Karel Berchtold Hrabě František Karel se narodil 24. května 1664. Po svém otci zdědil polické panství, ke kterému přikoupil roku 1711 Žerotice. Oženil se roku 1686 s Alžbětou Reginou, slezskou hraběnkou z Pražmy (zemřela roku 1708) a podruhé v roce 1710 s Marií Antonií, hraběnkou Krakovskou z Kolovrat. Z každého manželství pošly dva synové a podle poslední vůle z 2. května 1717 po sobě zanechal panství Police, Budkov a vsi Želetice a Žerotice. Polici, Želetice a Žerotice s lénem Dešná a Županovice obdrželi synové z prvního manželství František Antonín a Adam Ignác. František Karel zemřel v 56 letech 19. září 1720. Jeden ze synů z druhého manželství zemřel dva roky po něm a poslední syn Karel Norbert zůstal svobodný. Synové František Antonín a Adam Ignác se 23. listopadu 1722 dohodli na dělbě majetku, tajný rada, vrchní zemský komoří a hejtman Znojemského kraje hrabě Adam Ignác si ponechal panství Polici s lény Dešnou a Županovicemi, Budkov, Želetice a Žerotice. Zemřel roku 1786. Zanechal po sobě pět dětí.
František Antonín Berchtold náhled|vpravo|Hrobka Berchtoldů v Neznašově Hrabě František Antonín se narodil 10. března 1691 a v roce 1716 se oženil s Marií Ester Alžbětou hraběnkou ze Sinzendorf-Ernstbrunnu (1697–1758). Zemřel v roce 1722 a zanechal po sobě nezletilého syna Prospera Antonína.
Prosper Antonín náhled|Zámek Berchtold v obci Kunice ve Středních Čechách Hrabě Prosper Antonín (1720–1807), syn Františka Antonína, svobodný pán z Uherčic, c. k. podplukovník (Oberstleutnant) a později také c. k. důlní rada (Bergrath) v Čechách prodal roku 1757 po otci zděděné majetky své matce, která se po smrti prvního manžela znovu provdala za hraběte von Walldorf. V Čechách zakoupil Stráž nad Nežárkou (Platz) a v roce 1784 Neznašov. V roce 1754 se oženil s Marií Terezou Petřvaldskou z Petřvaldu (Peterswaldsky von Peterswald), vdovou po svobodném pánovi Otislavu (Ottislaw) z Kopenic a paní na Buchlově. Stal se zakladatelem jihočeské větve rodu Berchtoldů z Uherčic, která měla své sídlo v Neznašově, kde také jsou členové této rodové větve pohřbeni.
Z manželství vzešly děti: Crescentia Anna, narozená roku 1756, provdaná 19. února 1766 (?) za Františka hraběte ze Stubenbergu, c. k. komořího a generálmajora; František Mořic, narozen roku 1757; Leopold, narozen roku 1759; Karel Gustav, narozen roku 1761, c. k. komoří, sloužil v armádě v hodnosti vrchního strážmistra (Oberstwachtmeister), pán na Neznašově, zemřel v 51. letech. Jeho první manželkou byla Anna, hraběnka z Edlingenu; druhou manželkou Emilie, svobodná paní von Schell; Kajetána, narozená roku 1765, provdaná nejprve za Johanna, hraběte von Stomm, c. k. komořího a po jeho smrti za Františka Josefa, svobodného pána z Königsbrunnu (šlechtický diplom od roku 1685; titul svobodného pána od roku 1716), který zemřel 18. května 1815.
Po smrti matky Marie Terezy roku 1768, hraběnky Berchtoldové, rozené z Petřvaldu, bylo panství za nezletilé děti dočasně spravováno a v roce 1786 panství převzala neprovdaná starší sestra zemřelé Marie Terezy, Eleonora, svobodná paní z Petřvaldu, jejímž synovcem byl Leopold, hrabě Berchtold. S Eleonorou vymřel 15. června 1800 rod Petřvaldských z Petřvaldu po přeslici.
A. Matyáš Arnošt (26. únor 1632 – 4. červenec 1678), hrabě Berchtold; zakladatel starší – českomoravské větve ∞ 1660 Anna Ludmila (Amabili) Švihovská z Rýzmberka B. Marie Alžběta (* 20. listopad 1660) ∞ hrabě Rudolf Kryštof z Wittenu, pán na Chudobíně ∞ 1662 Zuzana Polyrena hraběnka z Mansfeldu († 1693), dcera Filipa z Mansfeldu (1589–1657), později znovu provdaná za svobodného pána Leopolda Julia Hodického z Hodic B. Marie Anna (10. duben 1663 Vídeň – 30. březen 1737), představená kláštera v rakouském Leobenu B. Anna Terezie ∞ svobodný pán Johann Hartmann z Welzu na Ebersteinu B. Marie Barbora, jeptiška v klášteře ve Vídni (Himmelspforte) B. Marie Kateřina ∞ hrabě Zikmund Ladislav z Ebersteinu na Hirschbachu B. hrabě František Karel Berchtold (24. květen 1664 – 19. září 1720) ∞ 1686 Ester Isabella Regina hraběnka z Pražmy ve Slezsku († 1708) ∞ 31. březen 1710 Marie Antonie hraběnka Krakovská z Kolovrat C. František Antonín Berchtold (10. březen 1691 – 1746) ∞ 1736 hraběnka Marie Alžběta ze Sinzendorfu (28. srpen 1716–1758); později ∞ hrabě z Waldorfu D. Prosper Antonín Berchtold (asi 1720–1807) ∞ 1754 Marie Terezie Petřvaldská z Petřvaldu (1727–1768, paní na Buchlově, vdova po Ottislavu z Kopenic E. Crescenzia (* 1756) ∞ hrabě František ze Stubenbergu (1732–1796), c. k. komoří a generálmajor E. František Mořic (1757 – 1799 Brno) E. Leopold I. (19. červenec 1759 Stráž nad Nežárkou – 26. 7. 1809 Smraďavka), zakladatel moravské větve; ∞ 1796 hraběnka Johanna Nepomucena Magnisová na Strážnici (1772–1814)