Bruntálští z Vrbna (též jen páni z Vrbna, německy Wrbna-Freudenthal nebo von Würben und Freudenthal, polsky (panowie) z Wierzbnej) byl šlechtický rod původem ze Slezska, připomínaný již ve 13. století.
Během 16. století pronikli na severní Moravu. Kromě slezského Bruntálu vlastnili i řadu dalších významných sídel (Helfštýn, Hlučín) a zastávali vysoké zemské úřady. V roce 1624 získali hraběcí titul a později se usadili v Čechách (Hořovice). V Českém království zastávali členové tohoto rodu úřady v zemské správě, později se uplatnili i ve vysokých dvorských funkcích ve Vídni. Čtyři z nich získali Řád zlatého rouna. K nejvýznamnějším osobnostem rodu patřil Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823), který na panství Hořovice podnítil rozvoj železářského průmyslu. Jeho potomkům do roku 1945 patřily velkostatky Jaroměřice nad Rokytnou a Holešov. Rod vymřel v roce 1976.
Dějiny rodu náhled|vlevo|Václav Bruntálský z Vrbna (1589–1649), od roku 1624 říšský hrabě Rod pánů z Vrbna odvozoval svůj původ od vsi Vrbna poblíž Svídnice ve Slezsku (nynější vesnice Wierzbna v polském Dolnoslezském vojvodství). Z roku 1209 pochází první zmínka o členech rodu, jednalo se listinu vratislavského a opolského knížete Jindřicha I. Bradatého. V listině byly uvedeni jako svědci Štěpán z Wrbna, Jan z Wrbna a jeho bratr Mikuláš. Jan byl kastelánem hradu Ryczyn(Ritschen). V letech 1302–1319 byl Jindřich z Wrbna vratislavským biskupem. V roce 1431se usadil v Dívčím Hradě Hynek(Jindřich) z Wrbna(1365–1445).V roce 1439 získal Hynčík II. z Wrbna do zástavy Hlučín. Hynek z Wrbna měl s manželkou Žofií Bírkovou z Nasile tři syny: Štěpána, Bernarda a Jana. V roce 1452 poskytl Štěpán z Wrbna svému strýci Bernardu Bírkovi z Nasíle finanční půjčku, následně vypomohl ještě strýci Jan z Vrbna. V roce 1466 získal Jan z Wrbna do zástavy od strýce panství Bruntál. Následně začal Jan z Wrbna a jeho příbuzní používat přídomek „Bruntálský“. V roce 1506 přešlo panství Bruntál do vlastnictví rodu z Wrbna. S bruntálským panstvím získali rozsáhlé lesy a také doly na zlato a stříbro. Hynek starší Bruntálský z Vrbna (1534–1596) ve své kariéře dosáhl až na úřad moravského zemského hejtmana (1590–1594) a rostoucí prestiž rodu se promítla v rozsáhlé přestavbě bruntálského hradu na renesanční zámek. Bruntál navštívili císařové Rudolf II. a Matyáš, zastavil se tu i Fridrich Falcký. Hynek starší přestavoval i další získaná sídla (Branná, Náměšť) a zatížil tím rodové finance i pro příští generace.
Někteří členové rodu se aktivně zapojili do stavovského povstání v letech 1618–1620, což v následných konfiskacích přivodilo značné majetkové ztráty. Hynkův syn Jiří Bruntálský z Vrbna (1570–1622) se v době povstání stal moravským nejvyšším sudím a po Bílé hoře zemřel ve vězení na Špilberku. Posmrtně mu byl zabaven rozsáhlý majetek (Lipník nad Bečvou, Helfštýn). Kmenové rodové panství Bruntál tehdy vlastnil Jan mladší (1590–1642), který se v době povstání stal opavským zemským hejtmanem a jako odsouzenec pak odešel do exilu. I když v pobělohorských konfiskacích rod ztratil řadu velkých panství, jiní Bruntálští naopak na pobělohorské době profitovali a položili základy rodového bohatství až do 20. století.
Hraběcí hořovická větev náhled|vlevo|zámek Hořovice, hlavní rodové sídlo v 17.–19. století Na počátku nejvýznamnější rodové linie stál opavský hejtman Štěpán Bruntálský (†1567), který vlastnil Hlučín. Jeho potomci rozdělili rod dále na větev slezskou a českou. Ze slezské linie Jiří Štěpán (1615–1682) vynikl jako plukovník v třicetileté válce, v roce 1652 byl povýšen na říšského hraběte a získal řadu statků na Moravě (Velké Heraltice, Lysice, Letovice). Jeho syn Ferdinand Oktavián se oženil se šlesvicko-holštýnsko-sonderburskou vévodkyní Marií Sibylou, čímž se rod Bruntálských z Vrbna stal příbuzensky spřízněným s většinou evropských knížecích dvorů.
Z dalšího potomstva Jiřího Štěpána zdědil Václav Albrecht (1659–1732) po vymření rodu Berků z Dubé rozsáhlé panství Rychmburk ve východních Čechách, které však prodal, nadále ale vlastnil Velké Heraltice. Tato odnož zanikla smrtí jeho syna Karla Václava (1716–1757), který padl za sedmileté války v bitvě u Vratislavi.
Předkem jediné linie přežívající až do 20. století, označované jako hořovická, byl Václav Bruntálský z Vrbna (1589–1649), který zastával řadu úřadů v pobělohorské době a v roce 1624 získal titul říšského hraběte. Prodal sice Hlučín, ale mezitím koupil Fulnek a Paskov, kde nechal postavit zámek. Jako první z Bruntálských také získal majetek v Čechách. Jeho syn Jan František (1634–1705) díky spříznění s rodem Martiniců získal Hořovice a postupně své aktivity přesunul do Čech, nakonec byl českým nejvyšším hofmistrem a nejvyšším kancléřem. Jeho potomci taktéž zastávali vysoké posty ve správě Českého království, během 18. století ale nakonec na několik generací zakotvili v nejvyšších úřadech u císařského dvora ve Vídni.
Hrabě Rudolf (1761–1823) proslul především jako průkopník průmyslového podnikání (železárny v Komárově), také on ale zastával vysoké posty u dvora. Jeho potomci nakonec Hořovice prodali (1852), významným ziskem bylo ale dědictví Holešova, které získali téhož roku. Rudolf (1831–1893) vyvinul značné úsilí o získání dědictví po vymřelém spřízněném rodu Kouniců, ale až jeho syn Rudolf Kristián (1864–1927) získal v roce 1897 Jaroměřice nad Rokytnou, o rok později mu byl přiznán nárok na užívání spojeného erbu a jména Vrbnů a Kouniců (1898; Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Questenberg und Freudenthal). Rudolf Kristián navíc posílil rodovou prestiž manželstvím s bavorskou princeznou Elvírou (1868–1943), sestřenicí bavorského krále Ludvíka III.
Veškerý majetek Bruntálských z Vrbna v Československu byl zkonfiskován v roce 1945, posledním potomkem rodu byl syn Rudolfa Kristiána hrabě Alfons (1892–1976), který uhořel při požáru svého domu v Mnichově. Jím rod vymřel.
Přehled majetku rodu náhled|Zámek Holešov, majetek rodu v letech 1852–1945 náhled|Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, majetek rodu v letech1897–1945 Branná (1581–1614) Bruntál (1506–1621) Frýdek–Místek (1584–1631) Fulnek (1622–1788) Helfštýn (1592–1622) Hlučín (1542–1629) Holešov (1852–1945) Hořovice (1690–1852) Jaroměřice nad Rokytnou (1897–1945) Jince (1806–1852) Letovice (1642–1664) Krnsko (1726–1798) Náměšť na Hané (1534–1600) Nowa Cerekwia (1585–1792) Paskov (1634–1690) Studénka (1634–1722) Štemplovec (1564–1617) Velká Bystřice (1578–1610) Velké Heraltice (1522–1600, 1668–1720, 1767–1840)
Významné osobnosti rodu náhled|vpravo|Rudolf Eugen Bruntálský z Vrbna (1813–1883), místopředseda rakouské Panské sněmovny a generální intendant dvorských divadel Fasold († 1307), polomytická postava, jeho jméno je spojeno s pověstmi o Nibelunzích Jindřich († 1319), biskup vratislavský Jan († 1319-1324), Štěpán († 1347), kanovník ve Vratislavi, stolník Hynek starší (1534–1596), moravský zemský hejtman Jan mladší (1590–1642), zemský hejtman v Opavsku Jan František (1634–1705), Nejvyšší kancléř Českého království Václav Albrecht (1659–1732), císařský komorník, hejtman několika krajů, tajný rada Josef František (1675–1755), nejvyšší sudí Českého království Václav Michal (1709–1755), nejvyšší sudí na Moravě Karel Václav (1716–1757), generál císařské armády, padl v bitvě u Vratislavi Eugen Václav (1728–1789), nejvyšší maršálek císařského dvora Rudolf Jan (1761–1823), nejvyšší komorník císařského dvora Eugen Dominik (1786–1848), nejvyšší štolba císařského dvora Ladislav (1795–1849), c.k. polní podmaršál, velitel ve Veroně Rudolf Eugen (1813–1883), místopředseda panské sněmovny Rudolf Wrbna-Freudenthal (1831–1893), major v c. k. armádě, oženil se s uherskou šlechtičnou Wilhelmine von Salamon, rozenou Kiss de Nemeskér (†1916), jeho syn Rudolf Kristián z Wrbna-Kounic pojal za manželku princeznu Elvíru Bavorskou (1868–1943)
Galerie
Erb vlevo|náhled|Hraběcí erb pánů z Vrbna Původním erbem pánů z Vrbna byly tři zlaté lilie v modrém poli, v této podobě je doložen již v roce 1261. Podle rodové pověsti jeden člen ve službách francouzského krále zastřelil římského hejtmana Colonnu, a proto získal do erbu jako klenot prostřelený zlatý sloup (italsky colonna). Přímo do erbovního štítu se dostalo zlaté břevno, které dělilo štít na dvě poloviny, v každé z nich byly původní tři zlaté lilie.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Externí odkazy
Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody