Sněžná čára (také hranice mrazu) je v astrofyzice rozhraní v protoplanetárním disku, na němž těkavé látky (zejména voda ve formě páry) začínají kondenzovat na led. Uvnitř čáry převažují žáruvzdorné pevné složky, vně naopak roste podíl ledu ve zrnech prachu.
Ve Sluneční soustavě se pod pojmem obvykle míní vodní sněžná čára (H₂O). V raných fázích vývoje ležela přibližně v oblasti hlavního pásu planetek, zhruba ve vzdálenosti 2–4 AU od Slunce. Poloha sněžné čáry se v čase mění podle teploty a ozáření disku a centrální hvězdy.
Sněžná čára hraje významnou roli při vzniku planet v rámci mlhovinové hypotézy. Kondenzace H₂O na prachové částice může měnit opacitu a tlakový gradient plynu; v okolí sněžné čáry tak může vzniknout tlakové maximum, do něhož se pevné částice soustřeďují driftem. Vyšší hustota pevných složek zvyšuje četnost srážek a slepování zrn a tam, kde je prach nejhustší, může začít působit i kolektivní gravitační přitažlivost. Výsledkem je vznik planetesimál (typicky až ~1 km), které dále rostou akrecí a tvoří zárodky planet.
Vedle vodní sněžné čáry existují i další sněžné čáry pro jiné těkaviny (např. amoniak či metan), které leží dále od Slunce.
Související články Vznik a vývoj sluneční soustavy Mlhovinová hypotéza Protoplanetární disk
Reference
Kategorie:Astrofyzika Kategorie:Planetologie