Anton Vincenz Lebeda,také Antonín Vincenc Lebeda, (1. května 1798 ČernošiceMatriční záznam o narození a křtu – 2. července 1857 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském) byl český puškař a konstruktér.
Život Narodil se jako nejmladší syn v rodině rolníka Matěje Lebedy v Černošicích. Vyučil se na Smíchově v roce 1813, poté krátce pracoval v Německu a ve Vídni v dílně proslulého puškaře Josefa Contrinera.Evženie Šnajdrová, Arma ofensiva et defensiva. Historické zbraně a zbroj ze sbírky Národního muzea. NM Praha 2014, s. 84–85 Svoji první vlastní puškařskou dílnu v Praze v Ostrovní ulici převzal po zesnulém Matěji Brandejsovi v roce 1821, kdy byl prohlášen mistrem.
Byl dvakrát ženat, poprvé se oženil roku 1821 nebo 1822 s Annou Stumpfovou (1801–1854),Policejní přihláška rodiny dcerou pražského obchodníka s ovocem,Evženie Šnajdrová, Arma ofensiva et defensiva. Historické zbraně a zbroj ze sbírky Národního muzea. NM Praha 2014, s. 84–85 s níž měl dva syny, Antonína (1823-1890)Pražská pobytová přihláška Antonína a jeho manželky a Ferdinanda (1824-1902),Pražská pobytová přihláška Ferdinandovy rodiny kteří pokračovali v otcově podniku, a dceru Karolínu (1835). Podruhé se oženil s Alžbětou (1806–1884).
Bydliště, dílna a továrna Rodina vlastnila v Praze postupně čtyři domy na Novém Městě: ve čtyřicátých letech měla Anna svůj dům v Široké (=Jungmannově) ulici a Antonín sídlil s dílnou v domě čp. 869/II U tří rytířů na Senovážném náměstí.Schematismus des Königsreich Böhmen für das Jahr 1842, Prag 1841, s. 472, 526. Nejdelší dobu bydleli v Praze v domě čp. 284/II na křižovatce Karlova náměstí s Myslíkovou 32 a Spálenou ulicí 1, který dal roku 1800 na místě dvou stržených menších domů postavit a dekorovat svým erbem Vilém z Auerspergu. Po Lebedových se tam nic nedochovalo, protože dům byl při asanaci staré Prahy zbořen a nahrazen novostavbou podle projektu Osvalda Polívky z let 1905–1906.Růžena Baťková a kolektiv: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad, Academia Praha 1998, s.284 Čtvrtý dům, čp. 170/II stál blízko předchozího, v Černé ulici, tradičně se nazýval Na smetisku; zdědil ho syn Ferdinand Lebeda.František Ruth, Kronika staré Prahy a obcí sousedních I. díl, Praha 1903, s. 127, také díl III., s. 757
Firma A. V. Lebeda a synové Lebeda se tituloval Gewehrfabrikant a jeho dílna nazývána továrnou, podle pobytových přihlášek se v ní vystřídaly na dvě desítky tovaryšů, kteří v Lebedovic domě také bydleli. Po otcově smrti používali synové značku jeho firmy v letech 1857-1867, 16. ledna 1868 dal Ferdinand Lebeda jako jediný majitel na stejné adrese zaprotokolovat firmu "A. V. Lebeda Söhne".Allgemeines Adress- und Handels- Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten. Prag 1876, s. 28-29
Zbraně Zámky Lebedových zbraní byly značeny A.V. LEBEDA – IN PRAG nebo A. V. LEBERDA A PRAGUE, nebo jen Lebeda rytou s běžící liškou či zajícem. Letopočet vzniku bývá vyryt uvnitř zámku a dá se přečíst teprve po rozmontování zbraně. Pro všechny zbraně užíval jednotné pořadové číslo, celkový počet dosáhl přes 7500 kusů. Synové pokračovali podobným tempem až do krize v roce 1872.Vladimír Dolínek zaznamenal k roku 1866 pořadové číslo 8000. Ve slonovině nebo dřevě byla někdy řezaná figurální výzdoba pažby pušky či rukojeti pistole, nejčastěji byla zámková deska zdobená rytinou v oceli. Na loveckých zbraních byly časté lovecké motivy, na vojenských alegorie válečné. Tato výzdoba založila tradici a věhlas tzv. Pražské práce. Lebeda se přátelil a spolupracoval s výtvarnými umělci, například s malířem Josefem Mánesem, který mu dodával kresby s náměty z českých dějin, či s Josefem Navrátilem a Václavem Sekalem.
Podnikatelské úspěchy První český patent v oboru puškařství získal roku 1829, když se v nemocnici zotavoval ze zranění po nehodě v kočáru. Tehdy zjednodušil konstrukci zámků dvouhlavňové pušky, dva zámky nahradil jedním.Vladimír Dolínek: Palné zbraně. Praha 2008, s. 187 Pušky zvané „Lebedovky“ s charakteristickou bohatou a výtvarně vynikající výzdobou se staly pojmem nejen mezi šlechtici; Lebedovým protektorem byl kníže Camillo Rohan. V roce 1835 továrna dosáhla jmenování Císařským a královským dvorním dodavatelem s povolením používat spolu s označením firmy i rakousko-uherský znak dvouhlavého orla a prodávat své výrobky po celém území říše bez cechovních omezení.
Sehrál rovněž pozoruhodnou roli při vyšetřování případu zastřelení kněžny Marie Eleonory Windischgrätzové během pražské demonstrace v červnu 1848. V něm figuroval jako hlavní podezřelý Maxmilián Maux, student a člen českého spolku Slávie, který byl na shromáždění podle svědků ozbrojen puškou. Maux bil uvězněn, následně čelil bití a vynucování přiznání. Lebeda byl osloven jakožto zkušený zbrojařský odborník, aby provedl de facto balistickou expertízu v historii Rakouského císařství a možná i v celém světě. Porovnal ráži Mauxovy pušky s velikostí průstřelu ve skle okna a i z hlediska rozdílných povah nábojů zbraně (Maux vlastnil brokovnici, kdežto kněžna zemřela po zásahu jednou kulkou) podezření, že se jedná o vražednou zbraň, vyvrátil, což později pomohlo prokázat Mauxovu nevinu. Ten byl nakonec z vězení propuštěn až s dalšími zadrženými na amnestii 16. září 1848.
V roce 1852 při příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa I. se pořádaly na Střeleckém ostrově závody ve střelbě. Tehdy byl A. V. Lebeda osobně představen císaři a bylo mu umožněno předvedení jeho zbraní. Císař byl úrovní Lebedových zbraní nadšen a na místě objednal dvanáct stejných dvojek, šest dvojáků a tři kozlice. Lebeda dodával zbraně i dalším významným členům Habsburského rodu. Dílna zanikla kolem roku 1888.
Sbírky Lebedových zbraní Národní muzeum v Praze - ucelená kolekce pušek, pistolí a pár křesadlových zámků na podložce (mistrovská práce z roku 1821) Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Vojenské muzeum, Arsenal, Vídeň
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Vladimír Dolínek: Palné zbraně. Artia Praha 2008, s. 175, 187, ISBN 978-80-86858-67-8 Constantin von Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich. Wien 1865, svazek 14, s. 264, online
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Lebeda Antonín 1795 Časopis myslivost - Nalezen unikát od českého puškaře Antonína Vincence Lebedy Portál autorit Národní knihovny ČR, Lebeda, Antonín Vincenc (1797-1857) German hunting guns, Lebeda, A.V.- Prag
Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Úmrtí v roce 1857 Kategorie:Narození v roce 1798 Kategorie:Muži Kategorie:Puškaři Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Úmrtí 2. července Kategorie:Průkopníci kriminalistiky Kategorie:Narození v Černošicích Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech