Rudolf Kende, narozen jako Rudolf Kohn, pseudonym Bedřich Konša (14. února 1910 České Budějovice – 24. srpna 1958 České Budějovice) byl český hudební skladatel židovského původu žijící a tvořící v první polovině 20. století.
Život náhled|260 px|vlevo|Hrob Rudolfa Kendeho Rudolf Kende se narodil 14. února 1910 Josefu a Heleně Kohnovým, kteří si v roce 1920 změnili příjmení na Kende. Oba jeho rodiče roku 1944 zahynuli ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Jejich syn měl více štěstí a věznění v Terezíně překvapivě přežil i přes svůj tělesný hendikep, který mu znemožňoval vládnout rukama i nohama.O postižení se ví z korespondence s Hanou Kende, jejíž dědeček Vilém byl bratrem Rudolfova otce. Z těchto důvodů měl k pomoci hospodyni. Jeho postižení mu znemožňovalo zapisovat noty; z partitur psaných různými neumělými rukopisy je zřejmé, že je zapisovali jeho žáci, později v Terezíně snad jeho přátelé či známí. I přes svůj handicap však v táboře dále vyučoval.
O tom, jak se mu v táboře podařilo přežít, existují jen dohady – lidé s tělesným postižením totiž byli většinou ihned posíláni do vyhlazovacích táborů. Nepochybně mu museli pomáhat známí i spoluvězni.
Skladatel zemřel 24. srpna 1958 a je pochován na židovském hřbitově v Českých Budějovicích.
Známá díla náhled|200 px|vlevo|Obálka zachovaného díla Návrat náhled|200 px|vlevo|Razítkem s pseudonymem označená partitura Do současnosti se dochovalo pouze minimum jeho prací. Po válce navíc komponoval také pod pseudonymem Bedřich Konša, což činí pátrání po jeho díle ještě složitějším. Své pozdější práce opatřoval zkratkami R.K. i B.K.
Návrat (1943) – dvě písně pro soprán a baryton s klavírním doprovodem vzniknuvší za jeho pobytu v Terezíně na slova Moritze Hartmanna, do češtiny přeložené Dr. Karlem Hartmannem, přechovává Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích Skici ke kantátě pro dvouhlasý mužský sbor s klavírním doprovodem na slova F.O. Lexy (1.p. Lexa) (1949) Sonáta pro sólové housle (1954, op. 24) Romance pro housle a klavír (1952, op. 19 č.1) Rondo pro sólový klavír (1952) Několik prací pro čtyřruční klavír''' v lehkém slohu (1955) sloužící jako cvičení (Übungsstücke) pro žáky
Za svého života byl odhodlán zpřístupnit svá díla veřejnosti, ale nepodařilo se mu najít nakladatele. Ví se také, že Karel Reiner (1910-1979) mu zprostředkoval kontakt s rozhlasem. Hudební pozůstalost R. Kendeho je uložena v Jihočeském muzeu (některé ze skladeb pod poválečným pseudonymem Bedřich Konša). Zbytek jeho skladeb se nachází neznámo kde, proto ani není možné celkový počet jeho děl odhadovat.
Odkazy
Reference
Literatura Článek vychází z německé publikace Anke Zimmermann: Rudolf Kende (1910 - 1958) - ein unbekannter Komponist?, březen 2010, musica reanimata č. 71, ISSN 0943-5093. Šotolová, Marie: Neznámý skladatel. In: Naše dny se naplnily. Z historie Židů v jižních Čechách, České Budějovice, Klub přátel Izraele, 2002 s. 160. Miroslav Kárný, et al.: Terezínská pamětní kniha: židovské oběti nacistických deportací z Čech a Moravy 1941-1945.'' 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995, 2 sv. ; , s. 520.
Související články Židovský hřbitov v Českých Budějovicích
Externí odkazy
Encyklopedie Českých Budějovic Historie českobudějovických židů
Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Židovští hudební skladatelé Kategorie:Muži Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Narození 14. února Kategorie:Úmrtí 24. srpna