Teodor Rotrekl, původním jménem Theodor Rothröckel (1. června 1923 Brno – 1. září 2004 Praha) byl český výtvarník a ilustrátor, věnoval se především žánru sci-fi, ale i naučné literatuře pro děti. Patřil mezi zakládající členy umělecké skupiny Radar. Svojí tvorbou je řazen k představitelům nové figurace a českého pop-artu.
Životopis Mládí a studium Theodor Rothröckel se narodil v Brně do česko-německé rodiny obchodníka. Od roku 1935 studoval na druhém reálném gymnáziu v Brně-Husovicích a poté od roku 1939 na Škole uměleckých řemesel v Brně, nejdříve grafický obor a posléze do roku 1943 keramický a sochařský obor u profesora Jana Lichtága. V roce 1943 pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Na počátku studia byl totálně nasazen do tiskárny. Zde se seznámil s typografií přímo v praxi. Záhy po válce pokračoval ve studiu na VŠUP v ateliéru Antonína Strnadela a v ateliéru užité malby a grafiky Josefa Nováka.
V roce 1948 se oženil se spolužačkou Tamarou Matouškovou.
Ještě před státní zkouškou pracoval v roce 1948 krátce jako asistent u profesora Jana Zrzavého na Katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.GOLDMANOVÁ, Anna. Tvorba Teodora Rotrekla s důrazem na 60. léta 20. století. 2010, s. 16. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce PhDr. Alena Pomajzlová, Ph. D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/ywv0n/ Na VŠUP absolvoval v roce 1949 vytvořením panelů pro putovní propagační výstavu „Od dvouletky k pětiletce“. Absolventskou práci realizoval společně se spolužákem Dobroslavem Follem. Putovní výstavu zakoupilo ministerstvo kultury. V témže roce také připravil pro Československý svaz mládeže výstavu na Světový festival mládeže a studenstva, který se konal v Budapešti. V roce 1950 si počeštil křestní jméno i příjmení z Theodor Rothröckel na Teodor Rotrekl. (Přesto se jeho jméno i nadále přepisuje nedůsledně, zejména křestní jméno.)TUČKOVÁ, Kateřina. Skupina RADAR. 2014, s. 194. Disertační práce. Ved. práce doc. PhDr. Marie Klimešová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění.
Počátky tvorby V roce 1950 nastoupil základní vojenskou službu a začal pracovat pro SNDK – ilustroval například knihu pohádek Pavla Kohouta O černém a bílém. Údaje o jeho malířské tvorbě z první poloviny 50. let 20. století se různí. Na základě svědectví manželky Tamary Rotreklové se malířské tvorbě věnoval, ale většina obrazů skončila v soukromých rukou.
V roce 1951 se manželům Rotreklovým narodil syn Vladimír a v roce 1953 dcera Teodora. V témže roce začal Teodor Rotrekl s ilustrováním prvních knih. Také navrhl přibližně patnáct panelů pro zemědělskou výstavu v Praze. V roce 1954 nastoupil jako výtvarný redaktor do nakladatelství Mladá fronta. Ilustracemi přispíval do časopisů ABC mladých techniků a přírodovědců, Ohníček, Radar, Svět techniky, Technický magazín, Věda a technika mládeži,GOLDMANOVÁ, Anna. Tvorba Teodora Rotrekla s důrazem na 60. léta 20. století. 2010, s. 30. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce PhDr. Alena Pomajzlová, Ph. D. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/ywv0n/ do časopisu Československý voják, Pionýr a dalších. Příležitostně se věnoval ilustrování knih vědeckofantastického žánru. Již v mládí se zajímal o vědu, techniku a fantastiku. Brzy začal být vnímán jako umělec tvořící kvalitní a informovaný výtvarný doprovod k danému textu. I proto, po neshodách v nakladatelství v roce 1956, mohl odejít a věnovat se svobodnému povolání.
Změny a uvolnění probíhající v oblasti kultury v druhé polovině 50. let vnímali jak Rotrekl, tak jeho přátelé. Společně s Františkem Skálou a bývalými spolužáky Zdeňkem Mlčochem a Dobroslavem Follem uspořádali výstavu v pražské Galerii Československý spisovatel v roce 1959. Prezentovala jejich obdiv k civilizaci, technice a strojům. Tuto výstavu lze prezentovat jako první vystoupení ještě nevytvořené skupiny Radar. Teodor Rotrekl zde vystavoval malby inspirované prostředím ruzyňského letiště. Poprvé prezentoval téma leteckých strojů, kterému se věnoval celý život. Část svých obrazů vystavil na letišti v Ruzyni s tematicky podobně zaměřenými díly Dobroslava Folla. Druhý cyklus vystavených obrazů vycházel z prostředí motocyklových závodů, které jej také zajímaly od mládí. Vytvořil řadu skupinových portrétů závodníků, například Motocyklisté (1958) nebo Vítězové (1962). Znal závodníka Františka Helikara a tak vznikl Portrét Franty Helikara (1958). Vystavené obrazy bylo možné zařadit mezi produkci mladých modernistů té doby.TUČKOVÁ, Kateřina. Skupina RADAR. 2014, s. 12. Disertační práce. Ved. práce doc. PhDr. Marie Klimešová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/72948
Angažovaný umělec Na konci roku 1960 patřil mezi zakládající členy umělecké skupiny Radar. Její členové ve své tvorbě navazovali na předválečné modernistické směry. Většinou byli členy Svazu československých výtvarných umělců (SČSVU). Tvořili velmi nesourodou skupinu malířů, sochařů, grafiků, ilustrátorů atd. Rotrekl se prezentoval v rámci „sekce malby a grafiky“. Vystavoval na oficiálních přehlídkách československé malby, jako byla výstava „Výtvarní umělci k patnáctému výročí osvobození ČSR“ (1960) nebo „Výtvarní umělci ke čtyřicátému výročí KSČ“ (1961). Brzy se začal politicky angažovat. (Byl ovlivněn otcem, který patřil mezi předválečné komunisty a který byl 1. 9. 1939 zatčen, vězněn v Brně na Špilberku a celé období druhé světové války prožil v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald.František Rotrekl. In: Internetová encyklopedie dějin města Brna [online]. Aktualiz. 29. 09. 2019 [cit. 23. 11. 2024]. Dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=28115)
Teodor Rotrekl vstoupil do KSČ, působil i v rámci ústředního výboru SČSVU. Byl komisařem výstav československé grafiky v NSR (1963) a v Moskvě (1966), také komisařem výstavy Radaru na Kubě (1964). V polovině 60. let pracoval jako člen výstavní komise Galerie Československý spisovatel.TUČKOVÁ, Kateřina. Skupina RADAR. 2014, s. 196. Disertační práce. Ved. práce doc. PhDr. Marie Klimešová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/72948
Umělecký vývoj V letech 1962 a 1963 rozvíjel Rotrekl dosavadní témata, ale zaměřil se především na experimenty s technikou malby a materiálem. Zajímal jej princip koláže, asambláže nebo technika informelu. V dílech jako například Montáž Kaplanovy turbíny (1963) byl vidět jeho další umělecký vývoj. Vytvářel asambláže a objekty, do nichž zabudovával různé technické předměty. Na sololitové desky lepil například tlačítka, kolíky, dráty nebo ciferníky, později také světelné zdroje. Ale brzy zjistil, že tvorbou se snaží vyjádřit určité sdělení nebo poslání a abstraktní obrazovou kompozici záhy opustil.
Přelomový se stal rok 1964 a cyklus inspirovaný piloty. Letadla a letecký provoz byl inspirací umělce od počátku jeho tvorby. Souběžně s obrazy inspirovanými ruzyňským letištěm (1958–1959) vznikaly malby pilotů a parašutistů, kteří byli zobrazováni jako novodobí hrdinové. Ovšem právě v této době byl vyslán redakcí časopisu Československý voják udělat reportáž na letiště do Mladé. Setkání s piloty přineslo – podle jeho vlastních slov – zásadní změnu v jeho vnímání vědy a techniky. Nadšení a obdiv vystřídala obava. Technické novinky sice vedou k pokroku, ale mohou způsobit také mnoho zla a zkázy. Vedle přezíravosti pilotů, s nimiž Rotrekl hovořil, zde zapůsobila asi i jeho aktuální práce na vydání díla Karla Čapka Války s mloky. Spolupracoval na něm s Václavem Bláhou. Zpracování knihy vydané v roce 1965 získalo několik ocenění.
V jeho nových obrazech se oslavovaní letci změnili v tragicky končící lidské trosky. Například lze uvést Dvojportrét sestřelených pilotů (1964) nebo Oběti útoku (1964), kde poprvé kombinoval několik výtvarných postupů. Základem byla koláž z novinových výstřižků, kterou překryla barevná malba letadel se dvěma piloty. Ve větší části obrazu jsou letci zobrazeni již jako lidská torza. Svou tvorbou reagoval na aktuální pop-art. V roce 1965 prezentoval svá díla na několika výstavách, například na výstavě „Výtvarní umělci k výročí 20 let ČSSR“ (Jízdárna Pražského hradu) nebo na výstavě Radaru v Galerii umění v Karlových Varech. A především na své samostatné a nekonvenční výstavě „Dobývání skutečnosti“ ve výstavní síni Československého spisovatele, kde prezentoval také díla z cyklu „spálených letců“. Bylo zřejmé, že ve své tvorbě směřuje mimo „soudobý realismus.“
Nejzajímavější částí Rotreklovy samostatné výstavy byla její třetí sekce, díla využívající postupů pop-artu. Teodor Rotrekl vystavil i monumentální komponované obrazy určené k poctě konkrétním lidem. Fascinace vesmírem a obdiv k jeho dobývání se staly motivem Votivního obrazu Juriji Gagarinovi (1964), z respektu k vědeckým objevům vznikl obraz s názvem Votivní obraz ke cti sira Alexandra Fleminga (1965). Pro lékaře, který zachránil jeho syna Vladimíra vytvořil Votivní obraz ke cti MUDr. Jana Navrátila (1965).TUČKOVÁ, Kateřina. Skupina RADAR. 2014, s. 203. Disertační práce. Ved. práce doc. PhDr. Marie Klimešová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/72948
V katalogu k této výstavě (Teodor Rotrekl: Dobývání skutečnosti: výstava obrazů a grafiky) byl autor charakterizován jako „vyhraněný a bojovný umělec politický“, který na jedné straně vyjadřoval obdiv k pokrokům vědy a na druhé straně se razantně vymezil proti konzumní společnosti a válce (instalace Denně čerstvé zboží). Je vhodné zmínit, že názory na tuto instalaci se různily a byly kontroverzní. (Přesto je třeba dodat, že v roce 1965 patřil Teodor Rotrekl mezi první autory, kteří umění instalace přenesli do oficiálních výstavních síní.TUČKOVÁ, Kateřina. Skupina RADAR. 2014, s. 205–208. Disertační práce. Ved. práce doc. PhDr. Marie Klimešová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/72948)
V následujících letech se věnoval otázkám týkajícím se vztahu člověka a vědy; v tvorbě zůstával věrný společenské angažovanosti, například obrazem Svědomí vědy (1965) nebo dílem Memento J. R. Oppenheimer (1966), které vzniklo rok před úmrtím fyzika a vědce Roberta Oppenheimera. V tomto případě upozorňuje na riziko zneužití atomové bomby. Později vytvořil obraz Plameny nad Prahou (1969) věnovaný Janu Palachovi a Mistr Jan Hus (1970).
Zákaz publikační a výstavní činnosti