Pachtové z Rájova (též německy Pachta von Rayhofen) jsou původně měšťanská rodina, která v roce 1628 z rukou císaře Ferdinanda II. získala erb a šlechtický přídomek. Psali se podle Rájova na Chebsku.

Historie rodu 180px|náhled|Nádvoří paláce Pachtů z Rájova na Anenském náměstí v Praze náhled|180px|vlevo|Zámek Liblice náhled|180px|Nový Pachtovský palác v Praze vlevo|náhled|180x180pixelů|Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36), zvaný Nová mincovna na nároží Ovocného trhu a Celetné ulice v Praze vlevo|náhled|180x180pixelů|Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31), též Seebergovský palác nebo Langerovský dům Prvním nositelem jména uvedeným v literatuře byl Jiří Pachta († 1582), původně poddaný z Horšovského Týna, který získal vzdělání a stal se někdy po polovině 16. století rektorem školy v Kolíně. Jeho následovníkem v rektorství na kolínské škole byl Jan Pachta Budynský († 1621), který pak v letech 1580–1582 učil na pražské univerzitě, poté se stal rychtářem v Kolíně a věnoval se i literární tvorbě. Po obdržení erbovního listu se psal od roku 1593 jako Pachta z Rájova. Z Horšovského Týna pravděpodobně pocházel i Vít Pachta, regens jezuitské koleje v Olomouci, zmiňovaný v souvislosti s konverzí Albrechta z Valdštejna ke katolicismu v roce 1606 a pak i s jeho prvním manželstvím v roce 1609.

Doloženým zakladatelem rodu byl měšťan z Horšovského Týna a hejtman tloskovského panství Jan Pachta († po 1642), který byl 4. ledna 1628 císařem Ferdinandem II. povýšen do českého vladyckého stavu a byl mu udělen erb a predikát z Rájova. V erbu měl na červeno-modrém šikmo děleném štítu zlatého dvojocasého lva, držícího v tlapách stříbrný korunovaný sloup s dvěma zkříženými palmami. Jeho synové Václav Augustin a Jan se přestěhovali na Nové Město pražské. Syn Jana Pachty mladšího Daniel Norbert (asi 1611–1682) se stal sekretářem dvorské komory, v roce 1652 obdržel říšské šlechtictví (psal se pak von Rayhofen) a v roce 1654 povýšil do rytířského stavu. Rozmnožil rodinné statky a hospodářství dědictvím, výhodnými nákupy i sňatky, čímž získal například Poběžovice a Valtinov. Od roku 1671 byl purkrabím Hradeckého kraje, dále byl královským místodržícím a zemským soudcem. Jeho první manželkou byla Ludmila Eusebie Mnišovská ze Sebuzína, dcera spisovatele Rafaela Soběhrda Mnišovského (1580–1644), podruhé se oženil s Mechtildou von Heistern.Strahovská knihovna, rukopis signatura DH II 22. Danielovi synové František Václav († 1714), Karel Daniel († 1729), Jan Antonín († 1717), Arnošt Josef († po 1695) a Jan Jáchym (1676–1742) byli v roce 1701 povýšeni do panského stavu. Kromě těchto synů měl dvě dcery, Annu Feliciánu (1648–1718) a Marii Aloisii Eusebii (1674–1726). Anna Feliciána se provdala v roce 1667 za Matyáše Gottfrieda Wunschwitze. Marie Aloisie Eusebie vstoupila v roce 1701 do kláštera premonstrátek v Doksanech a přijala řeholní jméno Mechtilda, v letech 1724–1726 zastávala úřad převorky.Národní knihovna, rukopis signatura XVI G 6.

Jan Antonín získal dědictvím v roce 1689 statky po jihlavské rodině Heidlerů z Bukova i právo psát se z Bukova. Koupil Větrný Jeníkov a další statky na Moravě např. Šlapanice, Jiříkovice, Velký Beranov či Dalešice. Jeho synové byli spolu se strýcem Janem Jáchymem v roce 1721 povýšeni do hraběcího stavu.P. Mašek, 2010, s. 52

Někteří příslušníci rodu vykonávali významné funkce ve státní správě. Syn Jana Jáchyma František Josef Pachta (1710–1799) se stal dvorským i zemským soudcem, nejvyšším mincmistrem, místodržícím a předsedou nejvyššího soudu.

Pachtové vešli ve známost také svou nákladnou, avšak vybranou stavební činností. Arnošt Josef dal přestavět sídlo v Liblici na barokní zámek, podle příkazů Jana Jáchyma vznikl z tvrze v Liběchově barokní zámek, na pokyn Františka Josefa vznikl mj. zámek v Bezně a byl přestavěn Nový Falkenburk. V Praze jsou s jejich jménem spojeny čtyři paláce, další byl zbořen roku 1868 (tzv. Pachtův palác čp. 86 na křižovatce ulic Křižovnické a Platnéřské).

Veliký milovník hudby a mecenáš, hrabě Jan Josef (1756–1834), se věnoval své kapele, kterou doplňoval poddanými z Pravonína. Sám komponoval, stýkal se s Josefem Myslivečkem a ve svém pražském paláci na Anenském náměstí pořádal pravidelná hudební matiné, kde byl opakovaně hostem dokonce i Mozart s manželkou Konstancí. Během jednoho ze svých pobytů u hraběte Pachty zkomponoval Mozart svých 6 německých tanců (KV 509), které věnoval hraběti. Při svých víceméně pravidelných návštěvách Prahy Mozart často pobýval ve svém oblíbeném pokoji v Pachtovském paláci a byl to pravděpodobně právě hrabě Pachta, jenž během pražské premiéry Dona Giovanniho seznámil Mozarta s Giacomem Casanovou.

Ve 2. polovině 19. století přesídlili někteří potomci Pachtů z Rájova mimo české země.

Erb náhled|Tyroff: Wappenbuch des österreichischen Monarchie, 1831–1868 náhled|180px|Verze erbu podle zdrojů Augusta Sedláčka Právo nosit erb získali v roce 1628, znak se postupem času měnil podle povyšování rodu. Nejdříve měli ve znaku zlatého českého dvouocasého korunovaného lva držícího stříbrný sloup se zkříženými palmovými ratolestmi; tyto symboly se později přesunuly do srdečního štítku. V poslední variantě měli ve zlatočerveném štítu zdobeném černo-stříbrným břevnem rozkřídlenou černou orlici se zlatou korunou, která má na prsou korunovaný červený štítek se stříbrným břevnem. V tomto štítku je doleva otočený stříbrný dvouocasý lev ve skoku, který má rovněž na hlavě zlatou korunu a drží stříbrný sloup se dvěma palmovými větvemi.

Další osobnosti rodu Antonín Pachta z Rájova a Bukové († 1717), syn Danielův, získal ve Vídni 7. března 1689 druhý predikát "z Buckova"/Bukové; nejvyšší zemský písař na Moravě, kde vlastnil Větrný Jeníkov a další statky. S manželkou Josefou rozenou Losyovou z Losinthalu měl syny Františka Antonína a Antonína Karla, kteří byli v roce 1721 povýšeni do hraběcího stavu; dál už větev Pachtů z Rájova a Bukové nepokračovala. František Antonín Pachta z Rájova († 25. prosince 1730 Vídeň), syn Jana Antonína a Josefy Losyové z Losinthalu, 1718 panský stav Českého království starožitných rodů, 1721 říšský hraběcí stav, od roku 1722 stříbrný podkomoří u dvora Karla VI., majitel Jeníkova (koupil v roce 1720 od Trauttmansdorffů) a Nových Dvorů (koupil v roce 1722 od Věžníků z Věžník), na svém zámku v Nových Dvorech pohostil císaře Karla VI. cestou na jeho korunovaci českým králem a zpět v roce 1723. Jan Jáchym Pachta svobodný pán z Rájova (1676 – 26. října 1742), okresní hejtman Boleslavského okresu, roku 1716 zakoupil zámek Nový Falkenburk u Jablonného v Podještědí v  severních Čechách. Od roku 1721 hrabě.Genealogisches Handbuch des Adels, Bd. 112, Gräfliche Häuser XV, 1997, C.A. Starke Verlag V roce 1742 byl za francouzské okupace Prahy zajat a když ho Francouzi odváželi z Prahy, po cestě zemřel. František Josef Pachta (1710–1799), právník, v letech 1755–1774 nejvyšší mincmistr Českého království a horní mistr, 1789–1790 předseda Českého zemského soudu , místodržící v Čechách za Marie Terezie, z původní tvrze nechal přestavět zámek Bezno. Jan Josef Filip Pachta z Rájova (1723–1822), důstojník jezdectva, 1762 polní generál-vachmistr ad honorem, hudební skladatel a mecenáš. Jan Josef Pachta z Rájova (1756–1834) synovec Jana Josefa Filipa, měl podobný postoj k pražskému hudebnímu životu. Byl jedním ze spoluzakladatelů Pražské konzervatoře. František Pachta (1776–1861), vnuk Františka Josefa Pachty, majitel Bezna. Jeho dcera Johanna (1806–1878) se provdala za Johanna von Kutscheru (1804–1865), jejich synem byl Karl von Kutschera (1836–1890). Johanna ze Salm-Reifferscheidtu (1780–1857), rozená Pachtová, malířka Alfons Graf von Pachta z Rájova (1845–1902), rakouský velkostatkář a konzervativně-katolický politik. Georg Pachta-Reyhofen (* 1955 Mnichov), rakouský inženýr, v letech 1996–2015 manažer automobilky MAN.

Příbuzenstvo Spojili se se Strojetickými ze Strojetic, Čabelickými ze Soutic, Haugvici, Údrckými, Štampachy či Skrbenskými ze Hříště.

Odkazy

Reference

Literatura

MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory po současnost, díl II. N-Ž. Praha : Argo 2010, s. 52.

Související články Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

patricus.info: Genealogie české šlechty. Pachta z Rájova

Kategorie:České šlechtické rody