Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) je třetí největší fakultou Vysokého učení technického v Brně a největší elektrofakultou v Česku. Sídlí v areálu kampusu Pod Palackého vrchem. Založena byla v roce 1959 pod názvem Fakulta elektrotechnická (FE), v roce 1993 byla po změně struktury přejmenována na Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI) a po oddělení Fakulty informačních technologií v roce 2002 získala dnešní název.

V současné době fakultu studuje skoro 3 200 studentů, které vyučuje přes 300 akademických pracovníků. S fakultou spolupracuje přibližně stovka elektrotechnologických firem (například IBM, Siemens, ABB, Honeywell, T-Mobile, O2 Czech Republic, FEI nebo ČEZ), čímž se snaží fakulta zabezpečit uplatnění svých absolventů na trhu práce.

Vysoké učení technické v Brně obsadilo v žebříčku THE (Times Higher Education) pro rok 2021 v kategorii Electrical Engineering a Engineering and Technology první místo z českých škol.

Historie Elektrotechnické disciplíny se na Vysokém učení technickém v Brně (VUT, tehdy Česká vysoká škola technická v Brně) vyučovaly od roku 1905, v roce 1956 pak vznikla Fakultou energetiky, skládající se ze dvou oddělení – oddělení strojnictví a oddělení elektrotechniky. V roce 1959 došlo k rozdělení, čímž vznikla Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická se sídlem na Antonínské 1 (dnešní sídlo rektorátu VUT). V době založení měla fakulta tyto katedry: Katedra elektrotechnických nauk, Katedra elektrických strojů a zařízení, Katedra elektroenergetiky, Katedra radiotechniky a Katedra linkové techniky. Výuku všeobecných předmětů zajišťovaly katedry rektorátu, matematiku a fyziku pak katedry na strojní fakultě.

vlevo|náhled|Bývalá budova děkanátu na ulici Údolní S postupným rozšiřováním fakulty docházelo ke vzniku, zániku a přejmenování různých kateder, které se nacházely až na 27 místech po celém Brně. Po dostavbě budov Fakulty strojního inženýrství v kampusu Pod Palackého vrchem došlo k uvolnění budov na Údolní 53, do kterých se postupně začaly stěhovat jednotlivé katedry i děkanát. Stěhování bylo dokončeno v roce 1991. Do nově postavené budovy na Technické 8 se v roce 1996 přestěhovaly Katedra matematiky a Katedra fyziky, čímž započalo postupného stěhování celé fakulty do kampusu Pod Palackého vrchem. V roce 1997 se všechny katedry přejmenovaly na ústavy a po dokončení rekonstrukce budovy bývalé Meopty na Purkyňově 118 se do ní přestěhoval Ústav radioelektroniky, Ústav telekomunikací, Ústav biomedicínského inženýrství a Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky.

V roce 2004 byla dokončena rekonstrukce budovy bývalé menzy na Kolejní 4, kterou měl původně plně obsadit FEKT, avšak z rozhodnutí rektora VUT se do její druhé poloviny nastěhovala nově vzniklá Fakulta podnikatelská.

Významným mezníkem v historii fakulty se stal rok 2013, kdy byla dokončena výstavba nových budov. Po více než padesáti letech existence fakulty byla opět všechna pracoviště umístěna do jedné lokality, a to v areálu VUT v Brně Pod Palackého vrchem. Ve dvou budovách na ulici Technická jsou umístěny laboratoře, učebny, ale i zázemí pro relaxaci a sport.

Výuka Studenti si volí skladbu předmětů z povinných, povinně volitelných a volitelných, které jsou ohodnoceny různým počtem kreditů, které vyjadřují obtížnost daného předmětu. Za semestr musí student získat minimálně 30 kreditů. Předmět může být ukončen zápočtem, klasifikovaným zápočtem či zkouškou. Klasifikovaný zápočet nebo zkouška je hodnocena v souladu s ECTS: během semestru a ze zkoušky respektive klasifikovaného zápočtu může student dosáhnout z předmětu maximálně 100 bodů, pro úspěšné absolvování předmětu je jich potřeba minimálně 50. Tyto body jsou poté převedeny na stupnici A–F, kde A je nejlepší známka a F pak znamená neabsolvování předmětu.

+ Klasifikační stupnice ECTS použitá na FEKT VUT Klasifikační stupeň Bodové hodnocení Číselná kvalifikace Slovně A 100–90 1 výborně B 89–80 1,5 velmi dobře C 79–70 2 dobře D 69–60 2,5 uspokojivě E 59–50 3 dostatečně F 49–0 4 nedostatečně

V případě neúspěšné absolvování zkoušky má student právo zkoušku následně dvakrát zopakovat. Od akademického roku 2011/2012 mají nově zapsaní studenti nárok pouze na 6 druhých opravných termínů v bakalářském studiu resp. 4 ve studiu magisterském.

náhled|Vstupní prostory na Technické 10 Studijní programy Fakulta svým studentům nabízí tříleté bakalářské, dvouleté magisterské a tří- nebo čtyřleté doktorské studijní programy.

V bakalářském studiu, zakončeném získáním titulu bakalář (Bc.) jsou vyučovány následující prezenční programy:

Angličtina pro praxi v elektrotechnice a komunikačních technologiích Automatizační a měřicí technika Audio inženýrství - Zvuková produkce a nahrávání Audio inženýrství - Zvuková technika Biomedicínská technika a bioinformatika Elektronika a komunikační technologie E-mobilita a udržitelnost Informační bezpečnost Mikroelektronika a technologie Návrh čipů a moderní polovodičové technologie Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika Telekomunikační a informační systémy Electrical Engineering - Electronics and Communication Technologies Electrical Engineering - Power Systems and Automation

U programu Biomedicínská technika a bioinformatika probíhá výuka částečně i na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

Na programu Audio inženýrství (vyučuje se od akademického roku 2013/2014) se podílí také Janáčkova akademie múzických umění. Součástí přijímacího řízení je navíc talentová zkouška, která se skládá z poslechového testu, všeobecného vědomostního testu a ústního pohovoru.

V magisterském studiu, které je zakončeno titulem inženýr (Ing.), jsou prezenčně vyučovány následující studijní programy:

Audio inženýrství - Akustika a audiovizuální technika Audio inženýrství - Zvuková produkce a nahrávání Bioinženýrství Biomedicínské inženýrství a bioinformatika Elektroenergetika a komunikační technologie Elektroenergetika Elektronika a komunikační technologie Elektrotechnická výroba a management Informační bezpečnost Jaderná energetika Kybernetika, automatizace a měření Návrh čipů a moderní polovodičové technologie Silnoproudá elektrotechnika a výkonová elektronika Telekomunikační a informační technika Bioengineering Bioengineering (Double Degree) Communications and Networking (Double-Degree) Communications and Networking Electrical Power Engineering Space Applications Automotive Electronics and Electromobility

Program Elektrotechnická výroba a management zůstává na magisterském stupni jediným programem vyučovaným kombinovaně.

Doktorské studijní programy jsou dostupné jak v prezenční, tak kombinované formě:

Biomedicínské technologie a bioinformatika Elektronika a komunikační technologie Informační bezpečnost Kybernetika, automatizace a měření Mikroelektronika a technologie Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika Teleinformatika Teoretická elektrotechnika Biomedical Technologies and Bioinformatics Cybernetics, Control and Measurements Electronics and Communication Technologies Electronics and Information Technologies Electronics and Information Technologies (Double-Degree) Microelectronics and Technology Power Systems and Power Electronics Teleinformatics Theoretical Electrical Engineering

náhled|vlevo|Pohled na část budovy na Technické 10

Certifikáty Během studia mají studenti možnost získat elektrotechnickou kvalifikaci podle §6 Vyhlášky 50/1978 Sb. v plném rozsahu, nutnou pro samostatnou práci na elektrickém zařízení, certifikát společnosti Cisco stupně (CCNA) a (CCNP) a od roku 2012 také (CLAD) společnosti .

Pro získání Osvědčení o pedagogické způsobilosti, které slouží pro možnost výuky odborných předmětů na středních školách je potřeba absolvovat dvě části výuky. První je zdarma v rámci výuky a skládá se z absolvování čtyř pedagogických předmětů. Druhá část v ceně 1 600 Kč se skládá z praxe na střední škole, dalších tří předmětů a vypracování písemné práce a závěrečné zkoušky.

Děkani

Výzkum náhled|Budova fakulty sdílená s fakultou chemickou a také sídlo výzkumného centra SIX Na fakultě v současné době probíhá několik výzkumných projektů: Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie (CVVOZE) – projekt zaměřený na výzkum v oblasti chemických a fotovoltaických zdrojů energie, elektromechaniky, elektrotechnologie, elektroenergetiky, elektrických pohonů, mobilních robotů a průmyslové elektroniky. Financování je zajištěno z Evropské unie (221 mil. korun) a státního rozpočtu (39 mil.). Zdroje, akumulace a optimalizace využití energie v podmínkách trvale udržitelného rozvoje – základní a aplikovaný výzkum zabývající se získáváním, ukládáním a optimálním využitím energie z obnovitelných zdrojů. Elektronické komunikační systémy a technologie nových generací (ELKOM) – výzkum vyspělých elektronických komunikačních obvodů, signálů a systémů. Nové trendy v mikroelektronických systémech a nanotechnologiích (MIKROSYN) – cílem projektu je výzkum nových mikroelektronických systémů, metod řešení a optimalizace. Inteligentní systémy v automatizaci – výzkum řídících a identifikačních algoritmů s využitím umělé inteligence a jich aplikace. Výzkumné centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX) – plný provoz výzkumného centra začne v roce 2013 a bude se podílet například na vývoji antén a navigačních systémů pro automobily.

V Ústavu výkonové elektrotechniky a elektroniky se pak například vyvíjí mobilní rychlonabíječka o výkonu 40 kW pro elektromobil Superbel.cz (přestavba tovární verze automobilu Škoda Superb na elektromobil), která by měla umět nabít baterie za 30 minut pro 100 km jízdy.

V rámci projektu SIX byl na Ústavu telekomunikací ve spolupráci s pardubickou firmou Retia vyvinut software pro call-centra, který dokáže rozpoznávat emoce v řeči. V budoucnu by měl také rozpoznávat zlomyslná volání na krizových linkách nebo změřit míru stresu a únavy pilota nebo leteckého dispečera a nařídit jim přestávku.

Fakulta je také zapojena do budovaného Středoevropského výzkumného institutu CEITEC, i když její výzkumné projekty Pokročilé komunikační a řídící technologie a Biomedicínské technologie musely být z důvodu větší šance na schválení dotace pro celý institut odstraněny.

Odborné konference Fakulta pořádá každoročně dvě mezinárodní konference: Nekonvenční zdroje elektrické energie (NZEE) – pořádaná spolu s Českou elektrotechnickou společností. Moderní baterie, akumulátory a palivové články (ABAF) – ve spolupráci s The Electrochemical Society, hlavní náplní je výzkum a vývoj materiálů pro moderní elektrochemické zdroje elektrické energie.

náhled|vlevo|Orpheus ve verzi AC

Robotické systémy V laboratořích teleprezence a robotiky Ústavu automatizace a měřicí techniky se vyvíjí několik druhů robotických systémů.

Mezi nejvíce medializované patří robot Orpheus, určený zejména k průzkumu oblastí nebezpečných nebo nepřístupných pro člověka. Verze XM2 usnadňuje práci pyrotechnikům, AM je určena pro záchranu osob (zjištění stavu oběti), AC pro armádní použití (prošla vojenskými testy NATO) a AE2 pro průzkum kontaminovaných prostorů (chemicky i radiačně). U verze Scorpie na rozdíl od všech ostatních autoři použili pásový podvozek místo kolového.

Výpočetní clustery Na fakultě se nachází dva výpočetní clustery, které jsou zapojeny do gridové sítě MetaCentrum sdružení CESNET.

První s označením wood je umístěn od roku 2006 na Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky a byl pořízen společně s Ústavem nauky o dřevě Mendelovy univerzity. Zabývá se mimo jiné numerickým modelováním mechanických, elektromagnetických, tepelných a sdružených úloh. Skládá se z 16 uzlů, každý obsahuje procesor AMD Athlon 64 3700+ 2,2 GHz a 4 GB paměti RAM, jednotlivé uzly jsou propojeny gigabitovým Ethernetem a celkový výpočetní výkon je 55 GFlops.