náhled|Růžový trojúhelník Růžový trojúhelník byl jeden ze symbolů, kterým se během nacistického období označovali vězni v koncentračních táborech. Tímto trojúhelníkem byli identifikováni muži, kteří byli do táborů deportováni za porušení § 175 trestajícího homosexuální pohlavní styk. V 70. letech 20. století se růžový trojúhelník stal rovněž jedním ze symbolů homosexuálního hnutí.
Vězňové s růžovým trojúhelníkem náhled|upright|Systém značení vězňů v koncentračních táborech Růžový trojúhelník nosilo podle odhadů zhruba 5-15 tisíc mužů. U těch, kteří byli takto označeni, činila úmrtnost nadprůměrných 60 procent. Vězni s růžovým trojúhelníkem nebyli po válce odškodněni německou vládou. § 175 totiž zůstal v platnosti i v poválečném období (byť prošel denacifikací, takže zpřísněné pasáže z roku 1935 byly vypuštěny). Na území NDR platil v přísnější verzi do roku 1968, v SRN byl zrušen dokonce až 11. června 1994.
V srpnu 2011 přinesla média zprávu, že ve Francii zemřel poslední známý přeživší gay z koncentračních táborů. Byl jím Rudolf Brazda, rodilý Němec českého původu, který zesnul 3. srpna 2011 ve věku 98 let.Zemřel Rudolf Brázda, nositel Čestné legie na France.czCesta růžového trojúhelníku vedla do koncentračního tábora : Rozhlas.cz. Dostupné online.
Růžový trojúhelník jako symbol homosexuálního hnutí Růžový trojúhelník se v pozdějších letech stal jedním ze symbolů mezinárodního gay hnutí. K tomu došlo především v Evropě v polovině 70. let. V roce 1975 bylo založeno nakladatelství Verlag Rosa Winkel (Nakladatelství Růžový trojúhelník), první nakladatelství pro homosexuály v německy mluvících zemích, které si záměrně vzalo do názvu tento symbol. Rovněž německý režisér Rosa von Praunheim přijal umělecké jméno inspirované tímto symbolem.
V USA byl růžový trojúhelník použit v 80. letech jako znamení skupiny aktivistů Act UP bojující proti nemoci AIDS. Znak tvořil růžový trojúhelník směřující špicí nahoru, který byl doplněn sloganem Silence = Death (Ticho = Smrt).
V průběhu let se ze Spojených států přeneslo do Evropy užívání duhové vlajky jako symbolu homosexuálního hnutí. Tato vlajka pak částečně v 80. a zcela pak v 90. letech nahradila trojúhelník jako univerzální symbol LGBT hnutí.
Odkazy Reference
Literatura Joachim Müller, Andreas Sternweiler: Homosexuelle Männer im KZ Sachsenhausen. Berlin 2000. Gad Beck, Frank Heibert: Und Gad ging zu David: Die Erinnerungen des Gad Beck. Berlin 1995. Andreas Sternweiler: Und alles wegen der Jungs: Pfadfinderführer und KZ-Häftling: Heinz Dörmer. Berlin 1994. Pierre Seel, Jean Le Bitoux, Miriam Magall: Ich, Pierre Seel, deportiert und vergessen. Köln 1996. Heinz Heger: Die Männer mit dem rosa Winkel. Merlin-Verlag, Hamburg 1972. Nové vydání 2001. Hans-Georg Stümke, Rudi Finkler: Rosa Winkel, Rosa Listen – Homosexuelle und „Gesundes Volksempfinden“ von Auschwitz bis heute. Rowohlt, Hamburg 1981. Rüdiger Lautmann, Winfried Grikschat, Egbert Schmidt: Der rosa Winkel in den nationalsozialistischen Konzentrationslagern. s. 325an. In: Rüdiger Lautmann: Seminar Gesellschaft und Homosexualität. Frankfurt am Main 1977 Bernhard Rosenkranz: Hamburg auf anderen Wegen – Die Geschichte des schwulen Lebens in der Hansestadt. Hamburg 2005. Günter Grau: Homosexualität in der NS-Zeit – Dokumente einer Diskriminierung und Verfolgung.
Související články Homomonument v Amsterdamu Památník homosexuálním obětem nacismu v Berlíně
Externí odkazy
Rosa Winkel – web o přeživších odsouzených
Kategorie:Dějiny LGBT Kategorie:LGBT symboly Kategorie:Nacismus Kategorie:Diskriminace LGBT osob Kategorie:Sexismus Kategorie:Nenávist Kategorie:Nespravedlnost Kategorie:Zločiny proti lidskosti