Fünfkirchenové jsou šlechtický rod původem z Rakouska. náhled|Rodový zámek Chlum u Třeboně náhled|Fünfkirchengasse/Pětikostelní ulice na Malé Straně v Praze
Historie rodu
Původ rodiny Rodina je prokazatelně doložena ve 13. století, když v roce 1241 předkové rodu uprchli z Pécse (německy: Fünfkirchen) před vpádem Mongolů do Vídně. V roce 1275 se Leopold Fünfkirchen stal ve Vídni městským mincmistrem a soudcem. Roku 1310 si Fünfkirchen našel „Udalricum“ ve Falkensteinu.
Kolem roku 1370 získal Erasmus Fünfkirchen (1334–1400) první statek ve Steinebrunnu (dnes část Drasenhofenu). Philipp (1355–1432) rozšířil majetek rodiny a byl povýšen na rytíře a jeho potomci majetky dále rozšiřovali.
Kolem roku 1500 byli již Fünfkirchenové mocnými pány ve Weinviertelu (Vinné čtvrti). Vedle sídla rodu ve Steinebrunnu patřily rodu statky v Neuruppersdorfu, Ottenthalu, Stützenhofenu, Fallbachu a Poysbrunnu. Císař Fridrich III. (1415–1493) dal lénem Fünfkirchenovi hrad Laa an der Thaya (Láva) s mlýnem a pověřil jej ochranou hradu Falkensteinu v Dolních Rakousích.
Rod Fünfkirchenů se příbuzensky spojil s dalšími rody, mj. s Valdštejny, z Vartenbergu, Slavaty z Chlumu a Košumberka, Windischgrätzi a dalšími.
Fünfkirchenové a reformace Fünfkirchenové brzy přestoupili k protestantské víře a podporovali habány na jižní Moravě. Dostali se do opozice proti zemskému knížeti a roku 1571 ztratili ochranu nad hradem Falkenstein. Správní centrum regionu přešlo na Trautsony.
Johann Bernhard z Fünfkirchenu (1561–1621) bojoval v turecké válce na straně Rudolfa II. (1552–1612) a císař mu propůjčil za jeho zásluhy titul svobodný pán (baron). Johann Bernhard začal v roce 1602 se stavbou zámku Fünfkirchen. Johann Bernhard jako horlivý protestant podporoval v roce 1618 české stavovské povstání (1618–1620) proti katolickým Habsburkům a zúčastnil se osobně Pražské defenestrace.
Prostřednictvím svého strýce získal Rudolf z Tiefenbachu (nebo také Teuffenbachu) (1582–1653), syn Johanna Bernharda, mezitím konvertovavší ke katolicismu, zpět některé rodinné statky a zámek Fünfkirchen.
Hrabata z Fünfkirchenů Po roce 1650 se Fünfkirchenové usadili u císařského dvora ve Vídni. V roce 1698 císař Leopold I. (1640–1705) povýšil Johanna Bernharda II. z Fünfkirchenu do dědičného stavu, hraběcího. Hraběnka Marie Terezie z Fünfkirchenu, rozená Slavatová z Chlumu a Košumberka (1656–1699) byla jednou z dědiček rozsáhlého majetku vymřelého rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. V roce 1693 Fünfkirchenové Chlum od Nové Bystřice oddělili a vytvořili z něj samostatné panství. V roce 1695 se provdala za Arnošta Bedřicha z Windischgrätze (1670–1727), jemuž přinesla v hotovosti 50 000 zlatých, manželovi pak předala i svůj dědický podíl, panství Červená Lhota.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy; Praha, 1986 V roce 1834 Fünfkirchenové panství Chlum prodali Eduardu ze Stadion-Thanhausenu.
Do konce monarchie byli hrabata z Fünfkirchenů ve službách Habsburků jako vyšší úředníci.
Jako poslední a přímí potomci z rodinné větve Otto Dionysia Franze Ferdinanda hraběte z Fünfkirchenu (1859–1946) resp. jeho syna Franze de Paula Otto hraběte z Fünfkirchenu (1892–1965), dosud žije Dipl. Ing. Wolfgang Franz Michael Fünfkirchen (* 1967) a jeho sestra Dipl. Päd. Sonja Andrea Fünfkirchen (* 1965) ve Vídni.
Osobnosti Jan Bernard z Fünfkirchenu (1561–1621) Jan Zikmund z Fünfkirchenu (1605–1650) Jan Bernard z Fünfkirchenu (1644–1700) Otto František hrabě z Fünfkirchenu (1800–1872)
Odkazy Reference
Literatura Heinrich Graf Fünfkirchen: Die Fünfkirchen in Wien, Enns, Steinebrunn und Falkenstein im Mistelbacher Bezirk, NÖ Landesbibliothek, Bib-Sigel: NÖIL IDN: 28241
Externí odkazy
Genealogie der rodu Fünfkirchenů
Kategorie:Rakouské šlechtické rody