Stadionové byli jihoněmecký panský a později hraběcí rod ze Švábska, který na české území přišel koncem 17. století. Rod vymřel v mužské linii roku 1908.
Historie náhled|Původní podoba erbu rodu Stadionů podle Johanna Siebmachera|alt=|vlevo Švábský hraběcí rod původem z Graubündenska v průběhu 13. století získal panství ve Švábsku. Ve 14. století se rozdělili na alsaskou a švábskou větev, která vymřela koncem 17. století. V té době přišel do Čech příslušník alsaské linie, Jan Filip. Od dědiců Lamingera z Albenreutu koupil Chodov, Kout na Šumavě, Všeruby, Záhořany a další statky.
Jeho dva synové, Bedřich a Filip, založili dvě rodové linie: von Warthausen a von Thannhausen. První sídlila v Trhanově, druhá v Koutě na Šumavě. Na počátku 18. století povýšili do stavu říšských hrabat.
Johann Philipp Stadion-Warthausen působil jako vyslanec v Berlíně a Petrohradě, v letech 1805–1809 zastával funkci kancléře. Po rakouském státním bankrotu se jako ministr financí snažil zlepšit finanční stav země.
Franz Seraph Stadion-Warthausen (1806–1853) vykonával post guvernéra v Haliči a rakouského ministra vnitra. Byl zástupce ministerstva a současně i poslanec říšského sněmu v letech 1848-1849 a podílel se na tzv. oktrojované ústavě.
Rudolf Stadion-Warthausen (1808–1882) působil jako rada dvorské kanceláře, od roku 1845 řídil zemskou správu Moravy a Čech. Přestože v březnu 1848 nebyl schopný čelit nástupu revolučního hnutí, stal se prvním předsedou Národního výboru, který se vznikl spojením Svatováclavského výboru a tzv. guberniální komise. Ovšem již 15. dubna z funkce odstoupil a odešel z politického života.
Mužská linie tohoto rodu vymřela smrtí Filipa Františka Josefa Stadiona 13. 9. 1908.Kout na Šumavě, Kostely a kaple v západních Čechách, 2020. http://kaplicky.cesty.in/kout_na_sumave#kryptastadionska_hrobka_na_hrbitove
Majetek Klenová (1832–1838) náhled|Hrad a zámek Klenová Zříceninu hradu Klenová a okolní panství koupil Eduard (Josef Filip Eduard) ze Stadion-Warthausen a Thannhausenu (1797–1844), majitel nedalekého rozsáhlého chodského panství Kout-Trhanov, v roce 1832. Začal s romantickou obnovou hradu. Zrekonstruoval například polorozpadlou hranolovou věž, nad branou vybavil hradní kapli a nechal také postavit novogotickou kočárovnu. Hospodářské budovy byly proměněny na obytný zámek. Těmito úpravami se ovšem Eduard finančně vyčerpal a Klenovou přenechal bratru Františkovi Serafovi (1806–1853), který se v roce 1848 nakrátko stal ministrem vnitra. František již v roce 1838 panství prodal zbohatlému měšťanovi Františku Václavu Veithovi.
Erb Nosili čtvrcený štít, v jehož pravé horní a levé dolní části byly tři jedlové šišky, naopak v levé horní a pravé dolní čtvrti stál červený kříž. Uprostřed byl srdeční štítek se třemi zlatými vlčími želízky.
Pohřebiště krypta kostela sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem – v hrobce bylo pochováno jedenáct rodinných příslušníků. krypta kostela sv. Anny na Tannaberku – zde byly pohřbeny tři osoby: Jan Filip hrabě ze Stadionu (1780–1839), jeho manželka Maria Kunigunde (Marie Kunhuta) z Kesselstattu (1794–1872) a jejich Eduard (1833–1884). Stadionská hrobka na hřbitově v Koutě na Šumavě – novogotická hrobka byla postavena pro Filipa Františka Josefa, posledního říšského hraběte ze Stadionu (1847–1908).
Příbuzenstvo Spojili se například se Šternberky.
Osobnosti rodu Seznam význačných osobností rodu řazených chronologicky podle roku narození: náhled|Biskup František Kašpar ze Stadionu náhled|Filip František ze Stadionu-Thannhausen, litografie od Josefa Kriehubera, 1841 Jindřich II. ze Stadionu († 1294), opat klášter sv. Blažeje Valter ze Stadionu († 1352), správce ženského kláštera Säckingen v Glarusu Kryštof ze Stadionu (1478–1543), biskup augsburský Jan Teobald ze Stadionu († 1585), děkan kapituly v Mohuči Jan Kašpar ze Stadionu (1567–1641), od roku 1627 velmistr řádu německých rytířů František Kašpar ze Stadionu (1637–1704), kníže-biskup lavantský Kryštof Rudolf ze Stadionu (1638–1700), říšský svobodný pán, předseda dvorské rady, probošt, několikrát kandidoval do kurfiřtských úřadů v Mohuči Jan Filip ze Stadionu (1652–1741), mohučský kurfiřtský hofmistr František Konrad ze Stadionu a Thannhausenu (1679–1757), říšský hrabě, probošt würzburský, v letech 1753 až 1757 kníže-biskup bamberský Antonín Jindřich Bedřich ze Stadionu (1691–1768), mohučský kurfiřtský hofmistr Sophia Helena ze Stadionu-Thannhausen († 1789), kněžna-abatyše v belgickém Munsterbilzenu (1772–1789) Marie Maxmiliana ze Stadionu (1736–1818), poslední kněžna-abatyše ženského kláštera Buchau Bedřich Lothar ze Stadionu (Bedřich Lothar Graf ze Stadionu-Warthausenu, 1761–1811), člen kapituly a diplomat Jan Filip ze Stadionu (1763–1824), rakouský diplomat, ministr financí a zahraničí Filip ze Stadionu a Thannhausenu (1799–1868), rakouský důstojník Franz Seraf ze Stadionu (1806–1853), rakouský správní úředník a politik Emerich von Stadion (1838–1901), rakouský spisovatel a důstojník
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Související články Seznam českých šlechtických rodů
Externí odkazy
Rodokmen v Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich Rodokmen (Angelfire Gotha) Rodokmen na stránkách patricus.info (Vlastimil Jirout)
Kategorie:Říšské rytířstvo Kategorie:Německé šlechtické rody Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Rakouské šlechtické rody Kategorie:Mediatizované rody