Obedience je přejatý výraz pro poslušnost, . Obecně označuje podřízenost určité autoritě, respektive jurisdikci.
Speciální významy v češtině Středověká hospodářská jednotka (obvykle vesnice), která byla zdrojem příjmů duchovnímu po dobu, kdy zastával církevní funkci. Podřízenost určité moci v případě paralelních organizačních struktur. Například v případě mocenského rozkolu či překryvu nebo rozdělení nějaké organizace, jako je podřízenost jednomu z papežů v době papežského schizmatu, některému vedení církevního řádu v případě jeho rozkolu (např. Spory o velmistrovství Řádu svatého Lazara) atd., příslušnost mnicha, bratrstva či komunity k určitému řádu (františkánská obedience vs. dominikánská obedience), příslušnost k některé větvi františkánského řádu (OFM, OFMCap., OFMConv. TOR), řádové provincii atd. Synonymum pro zednářskou velkolóži (termín jurisdikce se analogicky používá pro organizaci osob ve vyšších stupních zasvěcení). Obedience (kynologie), soutěžní disciplína a typ výcviku psa,
Obraz v kultuře Obedience – album švédské skupiny Marduk.